Nazírat jednolitě na dobu, kdy většinou opouštíme pracovní proces a stáváme se důchodci, je hodně zjednodušující. Při troše štěstí strávíme čtvrtinu života jako senioři, což je dlouhé období, v němž se mění naše schopnosti, zdravotní stav i chování. Stále vzrůstá počet osob, které se i v důchodovém věku zapojují do pracovního procesu.
Vedle ekonomických důvodů k tomu přispívá i zájem pracovat, předávat zkušenosti, být mezi lidmi a být prospěšní. Jiní hledají aktivity, na něž neměli dříve čas, vzdělávají se, věnují se rodině. Aktivní přístup ke stárnutí, zapojování se do nejrůznějších činností a zájem o okolní dění pomáhají čelit nebezpečí samoty a izolace. Sociální reforma, která právě probíhá, přináší některé problémy a nutí obce k pečlivému uvažování nad novou koncepcí sociální práce a senioři jsou její významnou cílovou skupinou. Zkušenosti z mnoha obcí ukazují příklady úspěšné práce pro seniory a oboustranně výhodné spolupráce.
PORADENSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ
V roce 1972 vznikla ve Francii první univerzita třetího věku. U nás tuto možnost dnes nabízí 24 vysokých škol. V místech vzdálených jejich sídlům vznikají akademie třetího věku. Přednášky a kurzy jsou oblíbenou formou zapojení seniorů a v poslední době se nabídka rozšiřuje. Tradici mají jazykové kurzy, kurzy počítačové gramotnosti, přibývají kurzy trénování paměti.
Příkladem úspěšné spolupráce obce a seniorů jsou Prachatice, kde funguje poradní sbor zdravotně postižených a seniorů. Výsledkem je poskytování prostor pro aktivity seniorů, propagace v médiích provozovaných městem a na druhé straně pomoc seniorů městu v organizaci a zajištění kulturních, společenských nebo sportovních akcí. Hmatatelným výsledkem je mj. mezigenerační hřiště nebo projekt »Do kavárny s knihou«, na němž se vedle seniorů podílí městská knihovna a STROOM DUB, o. p. s.
Knihovny jsou přirozeným centrem, kde se lidé scházejí. Kupříkladu v hodonínské knihovně funguje »Senior Point«, který poskytuje zájemcům potřebné informace z oblasti zdravotnictví, bydlení, sociální problematiky, bezpečnosti, práva a volného času. Významnou roli ve společenském životě hrají mnohde také kluby seniorů.
BEZPEČNOST A SPORT
Senioři se nevyhýbají ani sportovní činnosti (viz Téma Moderní obce str. 35, pozn. red.) - cvičení, tanci ale i výcviku v sebeobraně. V Mladé Boleslavi pořádají Sportovní hry seniorů ve spolupráci s místními školami, Kopřivnice zase nabízela ve spolupráci s Policií ČR kurz sebeobrany. V oblasti bezpečnosti se také často zapojuje městská policie besedami na aktuální témata i kurzy. V Sokolově dokonce kromě rady poskytovali i jednoduché prostředky ke zvýšení bezpečnosti seniorů (např. bezpečnostní kukátko dveří, obranný sprej).
DOBROVOLNICTVÍ
Senioři se mohou realizovat rovněž v dobrovolnickém hnutí, které se u nás začíná rozvíjet, a zapojují se i do mezinárodních struktur, jakou je evropská výměnná síť seniorů »SEVEN«. Dobrovolnictví v zahraničí si už vyzkoušeli třeba senioři z Ústí nad Labem. Ve Švédsku zase funguje tzv. Väntjänst, neformální dobrovolná pomoc mezi přáteli. U nás v této souvislosti mluvíme o sousedské výpomoci.
Na mezigenerační předávání zkušeností se zaměřil německý program »JAZZ«, který lze popsat heslem »Mládí a stáří je společná budoucnost«. Projekt využíval praktické znalosti a dovednosti seniorů, kteří připravovali žáky posledních ročníků základních a středních škol na přechod do profesního života. Společná práce zahrnovala doučování v teoretických předmětech, ale také přípravu k přijímacím pohovorům a profesní poradenství.
Nelze opomenout Národní síť Místních akčních skupin, jejímž cílem je všestranný rozvoj venkova, a Národní síť Zdravých měst ČR, které jsou platformou řady projektů i pro seniory (témata prostředí, dopravní dostupnost, bezpečnost či bydlení).
VÍCEZDROJOVÁ KOMUNIKACE
Pro zapojení seniorů do života obce a zjištění jejich potřeb je důležitý způsob komunikace. Moderní způsoby komunikace přes webové stránky nejsou dostupné všem a je třeba používat více kanálů. Dobře propracovaný systém má např. MČ Praha 8. Vedle časopisu a dalších obvyklých médií využívá i osobní setkání. Všechny seniory starší 75 let navštíví sociální pracovník úřadu, vysvětlí jim, v čem jim může být úřad nápomocný a předá i kontakty, na které se mohou obracet. Návštěvy se v dalších letech opakují. Městská část tím získává přehled o problémech, které je třeba řešit nebo zohlednit v komunitním plánování a dává svým seniorům najevo, že má o jejich život zájem a může jim pomoci.
LENKA HRONOVÁ
Institut pro veřejnou správu Praha
