Uzavřené hospodaření roku 2010 dává obcím výtečnou příležitost k tomu vyhodnotit si, v jaké kondici jsou jejich finance, jak se tato kondice případně změnila a jaký může mít další vývoj. Trendy jsou důležité, často důležitější než aktuální stav.
Finanční kondice každé obce je předpokladem pro plnění jejích cílů i jejích závazků. Tím spíše, že u moci jsou po volbách často zcela noví politici s novými cíli. Je správné sledovat vývoj financí obce a navazovat na něj finanční výhled.
Rozpočtové výhledy jsou však zatím bohužel silně podceňovanou veličinou. Odpůrci finančních plánů - a snad plánů vůbec, tvrdí: Na co jsou nám plány, když skutečnost je nakonec vždy o něco jiná? Když lze reálně předpokládat vznik stále nových a nových zákonů či novelizaci stávajících, takže nikdo teď nemůže ani odhadovat, v jakém legislativním rámci se obce se svým hospodařením budou za rok, za dva nacházet?
Bez plánů však není motivace a bez motivace nedosahujeme velkých cílů. Paralela mezi obcemi na straně jedné a sportovci na straně druhé nemusí být v tomto směru až tolik od věci. Ponechat vývoj financí obce náhodě je značně riskantní. Mnoho obcí například díky dotacím uskutečnilo velké projekty, aniž by mělo plány, jaký dopad budou tyto projekty mít na jejich hospodaření. Protože leckteré radnice nedoceňují analýzy a plány, často se pak dopouštějí chyb, jimž by bylo bývalo snadné se vyhnout. Tento stav podporují tzv. trojské koně (viz od téhož autora text Řízení finančního zdraví obce aneb Učme se i od Tomáše Bati, MO č. 2/2011, str. 10 - pozn. redakce).
ZÁMKY I »KULTURÁKY«... JAKÉ DĚDICTVÍ ZANECHÁME MY?
Každá doba zanechává své pomníky. I v obcích. Aristokraté stavěli zámky. Komunisté se soustředili na budování gigantických, zpravidla nevzhledných kulturních domů a samoobsluh. V současnosti jsou to »nájezdy« dotací, jejichž výsledkem jsou aquaparky, zimní haly a stadiony. Jenže údržba tak velikých, náročných, často z roku na rok pořízených majetků a technologických celků není většinou do finančních plánů obcí zahrnuta. To je velice riskantní podnikání. Obce nejsou podnikateli a volení zástupci nenesou odpovědnost navěky, ale často jen do příštích voleb. Kolektivní odpovědnost leckdy volenou reprezentaci obcí přivede až k lajdáckému plánování a nezodpovědnému hospodaření.
Některé obce tak lehkomyslně budují nový a nový majetek, aniž by měly představu o tom, kolik majetku právě mají, jak intenzivně jej využívají - tedy jaký objem a kvalitu služeb současný majetek produkuje pro občany. Tím více chybí představa o tom, co stojí zachování a rozvoj majetku, tedy udržování ve stavu odpovídajícímu době. Fondy oprav jsou vytvářeny na záplaty ve střechách, zasypání děr v komunikacích, opravu kotlů, ale nikde se nesledují a neshromažďují finance na modernizace a obnovu, tedy klasické odpisy.
Přitom každý podnikatel ví, že má-li rozvíjet svůj byznys, potřebuje prostředky na skutečnou údržbu a obnovu svého majetku. Ne tak obce, tím méně stát - ten už vůbec ne! Obce jsou často dotacemi provokovány k masivnímu zmnožování svého majetku, aniž by poskytovatelé dotací prověřovali, dokáží-li tyto obce vůbec řádně spravovat svůj dosavadní majetek.
Problematika správy a údržby veřejného majetku by zasluhovala ve finančních plánech obcí a při racionalizacích mnohem větší pozornost.
NA CO BY SE MĚLA SOUSTŘEDIT ANALÝZA FINANCÍ OBCE
Je správné, vyžaduje-li samospráva každoročně analýzu financí obce a má-li představu o vývoji a stavu financí. Pokud nyní ponechám stranou obsáhlou kapitolu správy a údržby majetku obcí, měla by analýza financí podle mého obsahovat alespoň tyto informace:
Které jsou silné stránky financí obce.
Které jsou slabé stránky a ohrožení financí obce.
Kolik obci zbývá prostředků po úhradě provozu (tzv. provozní saldo) a vývoj.
Jaké má obec finanční možnosti na volební období po úhradě provozu.
Jaká je zadluženost a kde je strop bezpečné výše zadluženosti pro případy nejvyšší nouze nebo potřeby.
Jaké má obec rezervy.
Jak může obec reagovat na hrozby a slabé stránky.
Zjistí-li samospráva, že se jí nedostává peněz, může analýza obsahovat doporučení do budoucna. Samospráva může revidovat uplynulý rok v souvislostech a přijmout potřebná opatření. Analýza by mohla být v ideálním případě doplněna finančním výhledem (tzv. rozpočtový výhled).
Je správné provádět po roce aktualizace analýzy financí obce a bilancovat. Co se stalo za ten rok, kam jsme se posunuli, v jakém stavu se nacházejí naše finance, jak se změnily a jaké jsou další cíle, jakým možným novým hrozbám budeme muset čelit a konečně - jsme na to vše připraveni?
To jsou otázky, na které hledají odpovědi zpravidla ty úspěšnější samosprávy. Sportovci podávající špičkové výkony přece také pravidelně sledují změnu své kondice, revidují výsledky za uplynulý rok a stanovují si cíle do budoucna.
Stejně tak obce by měly znát stav svých financí, mít cíle v oblasti řízení finančního zdraví a stanovit si určitou mez, pod níž by se nikdy neměly ocitnout.
Protože finance obcí silně závisejí na politickém vedení, je nutné, aby finanční analýza byla pro samosprávu vždy jasná a srozumitelná. Mělo by se také pracovat se správnými ukazateli. Bohužel, v tomto směru neexistuje přesná metodika. Možná je to tak dobře. Usnesení vlády č. 1395/2008 z 12. 11. 2008 uvádí 17 informativních ukazatelů a dva monitorující ukazatele.
Monitorujícími ukazateli jsou:
Procento cizích zdrojů a návratné finanční výpomoci/aktiva celkem > 25 % = vyšší riziko
Celková běžná likvidita (current ratio) oběžná aktiva/krátkodobé závazky
Oba tyto ukazatele však byly nevhodně »vytaženy za vlasy« z podnikatelského sektoru. Pro obce se naprosto nehodí. Obce nemají komerčně oceněný majetek, takže ukazatel aktiv je irelevantní veličina. Běžná likvidita je na tom podobně: Obcím totiž plynou pravidelné daňové příjmy, které prakticky naprosto nezávisejí na jejím rozhodnutí.
Takže je-li na tom obec například tento čtvrtek velmi zle s likviditou (neboť má na stole faktury za milion a nemůže je uhradit), už příští týden v úterý na účty obce přijdou dva miliony jako její podíl na sdílených daních. Situace se tedy rychle změní z naprosto otřesné na krásnou během týdne, a to bez přičinění obce.
MONITORING (PODLE TESAŘE)
Kvůli těmto nedostatkům metodiky doporučuji municipalitám monitorovat jiné, podle mého soudu vhodnější a jednodušší ukazatele, jimiž jsou:
Vývoj a zůstatek dlouhodobých závazků (dluhů) - zda obec není nebezpečně zadlužená.
Vývoj a stav finančních rezerv.
Vývoj a stav provozního salda.
Vývoj a stav běžných příjmů (opakujících se) a běžných výdajů (variace na mandatorní a kvazimandatorní výdaje státního rozpočtu).
Trendy a údaje, které by mohly mít vliv na finance obce, zejména chystané projekty (stavem myslím stav vždy k 31. 12.).
LUDĚK TESAŘ
ekonom - specialista na veřejné finance a hospodaření obcí