V Poslanecké sněmovně se právě projednává návrh novely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jehož cílem má být zejména zvýšení hospodárnosti a transparentnosti při zadávání veřejných zakázek a zavedení protikorupčních opatření. Nyní v září se očekává, že se k návrhu novely vyjádří...
V Poslanecké sněmovně se právě projednává návrh novely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jehož cílem má být zejména zvýšení hospodárnosti a transparentnosti při zadávání veřejných zakázek a zavedení protikorupčních opatření. Nyní v září se očekává, že se k návrhu novely vyjádří příslušné výbory Poslanecké sněmovny.
Návrh nepochybně přináší řadu pozitivních změn. Jako příklad lze uvést vypuštění možnosti omezovat počet zájemců pomocí losování, s nímž byly v minulosti závažné problémy, dále zjednodušení postupu při zadávání víceprací v jednacím řízení bez uveřejnění či upřesnění obsahu projektové dokumentace a výkazu výměr při zadávání veřejných zakázek na stavební práce pomocí prováděcích vyhlášek.
Bohužel, u některých opatření, která mají za cíl zvýšit konkurenci při zadávání veřejných zakázek, a přispět tak k hospodárnějšímu vynakládání veřejných prostředků, lze mít důvodné pochybnosti, zda povedou k žádoucímu výsledku, respektive nebudou-li mít současně závažné negativní dopady. Jde zejména o nepřiměřené zvýšení transakčních nákladů, které nebudou vyrovnány předpokládanými úsporami. Do této kategorie patří především zamýšlené snížení finančních limitů veřejných zakázek malého rozsahu na polovinu (1 mil. Kč u dodávek a služeb a 3 mil. Kč u stavebních prací) a od roku 2014 jednotně na 1 mil. Kč bez DPH, aniž by to bylo provázeno zjednodušením zadávacího řízení těchto malých zakázek. Je zřejmé, že tyto změny dopadnou nejvíce na malé zadavatele, kteří nedisponují specializovaným aparátem na zadávání veřejných zakázek. Můžeme sem zařadit také úplné zrušení možnosti omezit počet zájemců v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním a soutěžním dialogu. Dále existují obavy z podstatného zpomalení vynakládání veřejných prostředků a v jeho důsledku možného zpomalení hospodářského rozvoje. Tyto obavy vznikají zejména v souvislosti s povinnými předběžnými oznámeními v délce minimálně 30 dnů před zahájením vlastního řízení a s povinností zrušit zadávací řízení, obdrží-li zadavatel nebo mu zbudou k hodnocení méně než 3 nabídky.
Pochybnosti vznikají i o zrušení ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů a jejich nahrazení pouhým čestným prohlášením či o vypuštění možnosti požadovat certifikáty ISO. Tato opatření zadavatelům ztíží obranu před nesolidními dodavateli, přičemž dopady případných problémů při plnění veřejné zakázky bude následně obtížné řešit.
Závěrem je nutno dodat, že samotný návrh novely vyřeší jen malou část problémů. Důležité je proto, aby stát prováděl i opatření nelegislativní, spočívající jednak v řádném výcviku osob provádějících zadávání (nejen ve znalosti zákona - ale zejména v nákupních dovednostech), jednak v metodické podpoře zadavatelů (vytváření doporučených postupů, standardizace a benchmarkingu pro různé komodity apod.).
Mgr. DAVID DVOŘÁK
partner MT Legal s. r. o., advokátní kancelář
FOTO: ARCHIV
Negativní dopady návrhu novely by se týkaly také zamýšleného snížení finančních limitů veřejných zakázek malého rozsahu na polovinu (1 mil. Kč u dodávek a služeb a 3 mil. Kč u stavebních prací) a od roku 2014 jednotně na 1 mil. Kč bez DPH, aniž by to bylo provázeno zjednodušením zadávacího řízení těchto malých zakázek.