NÁZOR Jako příspěvek k druhé etapě reformy veřejné správy předkládáme konkrétní návrh územní reformy a stručně nastiňujeme její vazby na kompetence příslušných institucí. Našim záměrem bylo vymezení asi 300-340 přirozených center a jejich územních obvodů, které by se staly minimálně základem...
NÁZOR
Jako příspěvek k druhé etapě reformy veřejné správy předkládáme konkrétní návrh územní reformy a stručně nastiňujeme její vazby na kompetence příslušných institucí.
Našim záměrem bylo vymezení asi 300-340 přirozených center a jejich územních obvodů, které by se staly minimálně základem územního členění, a nahradily tak zcela nepřirozené a předimenzované obvody současných 73 okresních úřadů.
Chtěli jsme uspokojit zcela pochopitelnou poptávku značné části obcí po novém územním uspořádání, v němž by byl kladen důraz především na historická a geografická hlediska.
PODSTATA NÁVRHU
V zájmu nalezení kompromisu mezi přiblížením místa výkonu správy a mezi zárukou dostatečné profesionality jejího výkonu navrhujeme dvojí typ okresů: malé okresy (MO), a velké okresy (VO).
Ve všech vybraných 322 sídlech malých okresů (jen některá, asi 140-160, budou též sídly VO) působí dosavadní pověřené obecní úřady (POU), které dále nazýváme okresními úřady 1. nebo 2. typu (OU1 nebo OU2) - viz 1).
KRITÉRIA PRO VYTVÁŘENÍ MALÝCH OKRESŮ
Návrh respektuje současný územní stav obcí, neboť se řídí tradiční demokratickou zásadou, podle niž nemají být územní změny obcí (s výjimkou statutárních měst) spojovány s územní reformou (prováděnou centrálními úřady).
[*] Kritérium historické
Návrh sídel i obvodů MO vychází ze soudních okresů z let 1850-1948, přičemž zohledňuje změny ve struktuře osídlení, k nimž došlo druhé světové válce. Staré zemské hranice zachováváme, pokud nám v tom nebrání tzv. integrace dříve samostatných obcí, tím spíše jejich stavební splynutí (Jihlava, Ostrava, Frýdek-Místek apod.).
[*] Kritérium geografické
Toto kritérium považujeme za nesmírně důležité, neboť ve spojení s hlediskem historickým optimalizuje nejen výběr sídel, ale především průběh hranic. Z geografického hlediska musí mít sídlo okresu dobrou polohu, a zásadně vždy dobré spojení s okolními obcemi. I po 52 letech od zrušení soudních okresů 80 % jejich sídel tyto podmínky zcela splňuje, neboť síť okresních silnic byla směrována především do sídel soudních okresů. Zbylých 20 % jsme nemohli, i přes dobrou polohu a spojení, uplatnit spíše z důvodů velmi nízkého počtu obyvatel sídla i celého okresu.
[*] Kritérium celkové velikosti okresu
Vzhledem k nerovnoměrnému osídlení ČR a ve snaze brzdit vylidňování venkova jsme se snažili podpořit rozsáhlé, avšak řídce obydlené oblasti tím, že jsme jako kritérium použili nejen počet obyvatel okresu, ale i jeho rozlohu. V návrhu považujeme obě kritéria za stejně důležitá. Proto jsme velikost měřili dosud nepoužívaným koeficientem velikosti vypočteným jako součin počtu obyvatel v tisících a rozlohy. Tento ukazatel nám pomohl objektivně porovnávat zejména různé obvody, lišící se hustotou osídlení.
[*] Velikost sídla okresu
Kritériem dosud spíše přeceňovaným je počet obyvatel sídla okresu. Velká sídla jsou bohužel velmi nerovnoměrně rozložena, často vzájemně v těsné blízkosti. Naopak existují oblasti, kde je velkých sídel absolutní nedostatek. Proto v našem návrhu nefigurují velká sídla, která nesplňují ani historická ani geografická kritéria (Třinec, Kopřivnice atd.), naopak se vyskytují malá sídla, pro nedostatek lepších nezastupitelná (Libáň, Nasavrky atd.).
VÝZNAM NÁVRHU
[*] Význam územního členění
Malé okresy navrhujeme jako základ územního členění, jako základní a dále nedělitelné administrativní jednotky (ZAJ), z nichž jsou odvozeny všechny myslitelné správní, ale i soudní obvody všech instancí.
Existence ZAJ je nutnou podmínkou efektivnosti veřejné správy, neboť dvě různá správní odvětví mohou působit v odlišných územních obvodech (vnitřní správa versus správa lesů). S úkolem vymezit správní obvody se proto budeme setkávat častěji než dosud.
[*] Princip subsidarity
Subsidiarita je jeden z vůdčích principů Evropské unie. Náš návrh ji výrazně podporuje tím, že do značné míry řeší věčný rozpor mezi dostupností úřadů a profesionalitou jejich výkonu tím, že:
- zavádí v rámci téže instance okresní úřady 1. typu (OU1) a 2. typu (OU2),
- umožňuje minimalizaci výkonu přenesené působnosti v obcích, které nejsou sídly OU1 ani OU2,
- vede k snížení roztříštěnosti veřejné správy tím, že umožní redukci stavebních úřadů pouze do sídel OU1 a OU2.
Další prohloubení subsidiarity by bylo možné, pokud by dosud předpokládaný systém samosprávy (obce - kraje) byl doplněn o okresní samosprávu. Většina problémů překračuje možnosti obcí a zatěžuje krajské samosprávy na úkor řešení problematiky koncepce a rozvoje - viz 2). Opět zdůrazňujeme, že případné samosprávné okresy musí být území malá, homogenní, s přirozeným centrem.
[*] Nástroj k částečné redukci POV
Snaha přiblížit místo výkonu správy po roce 1990 (omezená však nedotknutelností existujících okresních hranic) vedla v některých případech k zřizování POU, které se po rozhraničení současných okresů ukazují jako nadbytečné.
Vytváření malých okresů ve vztahu k současnému územnímu členění představuje současně:
- rozdělení současných okresů na nejméně dva, obvykle však více MO (s výjimkou okresů totožných se statutárními městy),
- spojení přilehlých částí území některých současných okresů v jeden MO (tím pozbývají význam některé POÚ, jejichž sídla se jako okresní města nehodí (Chvaletice, Hostivice, Třemošnice aj.).
[*] V širších souvislostech
Zřízení MO má dále široké, zejména sociologické a ekologické souvislosti. Hlavním motivem je snaha alespoň přibrzdit neustálé vylidňování venkova a přelidňování velkých měst, které je časovanou bombou, projevující se zatím "pouze" zvýšenou kriminalitou, nadměrným hlukem a zhoršením kvality ovzduší.
Smyslem našeho návrhu je tedy podpora zcela opačných trendů, tj. vytváření pracovních příležitostí na venkově. Podporuje posílení starousedlictví, této nutné podmínky snížení kriminality, ale i ochrany přírody apod. Starousedlictví významně napomáhá k rozvoji dalšího fenoménu, tj. zdravého lokálpatriotismu.
Jeho značný nedostatek se projevil (jak se dalo očekávat) i nízkou volební účastí v krajských volbách (i když se nejednalo o jedinou příčinu). Těžko chtít např. po občanech Pacova či Kamenice n. Lipou, aby se ztotožňovali s Jihlavským krajem, k němuž byli bez diskuze zařazeni. Podprůměrná volební účast v těchto městech (Pacov 30,05 %, Kamenice n. Lipou 22,13 %) mluví celkem jasnou řečí. Tamní občané (včetně občanů příslušných spádových oblastí) by se jistě ztotožnili spíše s příslušným malým okresem anebo snad i se Zemí českou.
Zdůrazňujeme, že význam malých okresů je obrovský i v případě, že by snad nebyla nalezena vůle k zavedení okresní samosprávy. MO musí v zásadě vznikat zdola. Naproti tomu vytváření velkých okresů je spíše věcí státní správy, která má dostatek možností vytvářet VO vhodnou kombinací s malými okresy.
SKRYTÉ PŘEKÁŽKY
V této souvislosti je třeba vzpomenout nedávno vytvořený, nyní již nechvalně známý ministerský návrh 179 pověřených okresních úřadů. Jeho kritiku jsme přinesli již v jiných médiích, a proto bychom se rádi zamysleli nad otázkou, která se přímo vnucuje. Byli autoři návrhu opravdu jen diletanti, nebo se jednalo o záměr? Zabývejme se jen touto poslední možností.
Předem bych rád upozornil na jedno úskalí, které si zdaleka všichni neuvědomují. Zánik okresních úřadů sám o sobě neznamená zánik zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění, tohoto posledního ze tří pilířů "socialistické" ústavy z roku 1960. Stačí vzpomenout období 1990-1997, kdy existovalo 7 krajů z roku 1960, aniž by byly reprezentovány všeobecnými správními úřady. Tento stav značně mátl veřejnost, která si kladla otázku, zda kraje existovaly, čili nic. Nelze vyloučit, že podobný "Kocourkov" je v zájmu odpůrců územní reformy, kteří si na 77 okresů již tak zvykli, že budou klást nejrůznější překážky, bránící jejich zrušení.
Je totiž třeba zdůraznit, že správní obvody se nemusí vždy krýt s územním členěním. Tento fakt je poměrně málo známý, a proto je třeba na něj výslovně upozornit.
Pokud byl ministerský návrh úmyslně diletantský, nabízí se ještě jedna prozaická možnost, a to záměrně vyvolat natolik negativní ohlasy, které by další diskuzi zabrzdily a raději by daly přednost současným 77 okresům. Dalšími překážkami jsou samozřejmě i některé paragrafy zákona o krajích. To je však čtenářům jistě dostatečně známo.
o o o
Domníváme se, že náš návrh ostře kontrastuje s návrhem ministerským, a alespoň do určité míry respektuje přání četných obcí, tj. historická a geografická hlediska. Jsme si však současně vědomi toho, že se může stát předmětem další diskuze pouze tehdy, podpoří-li jej alespoň ti představitelé samospráv, které oslovil. Znovu zdůrazňujeme: smysluplné územní členění se může vytvářet pouze zdola, tj. tlakem jak na centrální orgány, tak na Parlament ČR. Podrobnosti lze nalézt na internetové adrese: www.abc-info.cz, na niž lze zasílat vaše ohlasy.
Pramen:
1) Štěpán Mleziva: "Stačí se jen inspirovat osvědčenými recepty", Moderní obec č. 8/1999
2) Štěpán Mleziva: "Okresní samospráva", Moderní obec č. 7/1999
ŠTĚPÁN MLEZIVA, KAREL KUČA,
publicisté
