Architektonická soutěž, jako forma soutěže o návrh podle zákona o veřejných zakázkách, umožňuje zodpovědný a profesionální výběr nejlepšího projektu podle ekonomičnosti a kvality. Proč se u nás soutěže tak málo uplatňují?
Zdálo by se, že architektonická soutěž bude při výběru projektanta staveb a zpracovatele územních plánů preferována, neboť přináší nejvíce podkladů pro správné rozhodnutí. Opak je ale pravdou, na rozdíl od států západní, ale i střední Evropy. Jaké jsou nejčastější důvody?
TRVÁ SOUTĚŽ PŘÍLIŠ DLOUHO?
Panuje obava, že výběr zpracovatele projektu pomocí soutěže o návrh trvá výrazně déle. Zejména u dotačních programů, které se často vyhlašují v nesmyslně krátkých termínech, se počítá každý týden.
Nejdéle trvá příprava zadání a vlastní soutěžní lhůta na zpracování návrhů. Jde však o činnosti, které je nutné provést tak jako tak. Navíc, každý rozumný hospodář věnuje dostatečný čas přípravě jakéhokoliv investičního záměru. Samotný čas pro zpracování soutěžních návrhů je pak shodný s časem potřebným na studii - výsledkem soutěže o návrh je právě studie. Těžko lze považovat za čas navíc i jednání soutěžní poroty. I při veřejné obchodní soutěži musí k jednání poroty dojít. Časem navíc je pouze návazné tzv. jednací řízení bez uveřejnění, jehož trvání je v režii zadavatele.
ZVYŠUJE SOUTĚŽ NÁKLADY?
Převládá pocit, že soutěže o návrh stojí peníze navíc oproti výběru podle nejnižší ceny. Podobně panuje obava, že bude drahý i následný projekt.
V soutěži o návrh se již během vlastní soutěže vyplácí cena za první projektovou fázi - studii. Tedy peníze, které by při zadání podle nejnižší ceny projektu byly placeny až v rámci vlastní práce vybraného uchazeče. Nejde proto o peníze navíc. Výhodou je i to, že za cenu jedné studie jich zadavatel získá mnohem více. Od několika ve vyzvané soutěži, po několik desítek v soutěži otevřené. Architektonická soutěž má více variant a díky tomu lze zvolit tu nejvhodnější formu ušitou na míru konkrétnímu zadání.
Už v samotné soutěži o návrh může zadavatel požadovat návrh ceny projektových prací. Pokud je soutěž dvoukolová, je výhodné též po několika postoupivších do druhého kola požadovat i propočet stavebních nákladů a provozních kvalit plánované stavby. V rámci následného jednacího řízení bez uveřejnění pak můžou být právě tyto ukazatele použity jako kritéria při rozhodování. Stejně tak je možné o ceně s vítězem i oceněnými ze soutěže o návrh dále jednat. V neposlední řadě je vhodné použít jako orientační nástroj Honorářový řád, který uvádí doporučené ceny projektových prací.
ROZHODUJE NEZÁVISLÁ POROTA?
Kdo si architektonickou soutěž nevyzkoušel, může mít pocit, že požadavek na nadpoloviční počet odborných a nezávislých porotců znamená, že zadavatel bude nucen akceptovat cizí názor. Pravda je však taková, že nezávislé porotce si vybírá právě zadavatel. Rovněž může požádat o doporučení Českou komoru architektů (ČKA).
Práce nezávislé odborné části poroty znamená nejen vybrat nejlepší řešení, ale vybrat je společně se závislými členy, důkladně výběr prodiskutovat až po nalezení shody všech členů poroty. V patové situaci může zadavatel porotu odvolat a zvolit si novou. Je však třeba upozornit, že pro soutěžící je důležité znát členy poroty, neboť jejich erudice je zárukou kvalitního posouzení návrhů.
Rozhodování poroty v architektonické soutěži se děje podle předem daných kritérií. Architektura je komplexní činnost a žádný architekt není pouhý estét. Naopak v rozhodování se zcela samozřejmě hodnotí cena plánované stavby a její úspornost, stejně jako provozní kvality a trvanlivost. Porota si navíc může pro dílčí odborné posouzení přizvat odborníky např. na dopravu nebo požární ochranu.
NEZKUŠENÝ VÍTĚZ BERE VŠE?
Vyhlašovatelé se obávají, že jsou povinni zadat zakázku pouze vítězi soutěže. Vyhlašovatel oslovuje všechny oceněné týmy, podle svého rozhodnutí ze zadání, jeden po druhém, nebo všechny najednou do následného jednacího řízení bez uveřejnění, v němž si nastavuje hodnoticí kritéria konečného výběru. Vzhledem k motivaci soutěžících je však vhodné uplatnit kritérium umístění v soutěži. Výhodou jednacího řízení bez uveřejnění je způsob neanonymního osobního jednání, při němž se budoucí smluvní partneři poznají a ověří možnosti vzájemné spolupráce.
Zadavatel se často obává, že soutěž vyhraje mladý málo zkušený tým. Naopak má obavu, že zkušené týmy se nepřihlásí, neboť při velkém počtu účastníků mají malou šanci uspět.
Je samozřejmě možné omezit okruh účastníků a soutěž vést jako vyzvanou s osvědčenými architekty. Jako nejvhodnější řešení se však jeví soutěž kombinovaná, kdy si zadavatel pojistí účast zkušených týmů jejich vyzváním a zároveň umožní účast dalším týmům. Odborná porota je od toho, aby rozpoznala a vyloučila návrh problematický, neadekvátní dané lokalitě a podmínkám zadavatele.
PORADENSTVÍ ČKA
Existuje též názor, že ČKA (www.cka.cz) může do soutěže zasahovat a ovlivňovat její průběh. ČKA poskytuje zdarma konzultace všem, kteří projeví zájem soutěž o návrh vypsat a poté pouze doporučuje. Při vlastním průběhu soutěže ČKA sleduje formální postup podle Soutěžního řádu, který je obecným právním předpisem a jeho dodržování je především v zájmu vyhlašovatele. Zabezpečuje vyloučení následných komplikací. V případě zájmu má vyhlašovatel právo vyžádat si tzv. auditora soutěže, který provede osobní dohled nad jejím průběhem.
MICHAL FIŠER, třiarchitekti
PETR LEŠEK, Projektil architekti
Z architektonické soutěže vzešel také dům s pečovatelskou službou v Českém Krumlově, který slouží svým obyvatelům již patnáctým rokem. Autorem vítězného návrhu i realizace stavby je architekt Ladislav Lábus se svým týmem.
FOTO: LADISLAV LÁBUS AA
Frýdlant (okr. Liberec) před lety vsadil na architektonickou soutěž a dnes se může pochlubit rekonstruovaným Masarykovým náměstím. V soutěži uspěl tým mladých architektů Jiřího Janďourka a Vladimíra Baldy, kteří do hlavního veřejného prostranství vnesli svěžího ducha.
FOTO: ARCHIV AUTORŮ
