Česká komora architektů (ČKA) v souvislosti s nadcházejícími krajskými volbami upozornila na důležitost tématu kvalitního prostředí pro život a významná témata z oblasti architektury.
Vydala proto doporučení určená kandidujícím politickým stranám či uskupením, občanským iniciativám i samotným občanům, stejně jako nově zvoleným zastupitelům a představitelům krajů, kteří by je měli zahrnout do svých programových priorit.
V programu Architektura (kulturní prostředí) pro krajské volby 2020 ( viz: https://www.cka.cz/cs/pro-media/stanoviska-vyjadreni-cka/program-architektura-kulturni-prostredi-pro-krajske-volby-2020) Česká komora architektů doporučuje zaměřit se na následující oblasti – krajskou strategii a program rozvoje, Zásady územního rozvoje (ZÚR), institut krajského architekta, adekvátní péči o majetek kraje, řešení konkrétních projektů, rozumné zacházení s dotačními programy, výtvarné intervence a regulaci reklamy, výběr zpracovatelů na základě kvality, nikoli ceny, zapojení občanů a vzdělávání veřejnosti.
Program rozvoje by měl být podle ČKA zásadním dokumentem kraje. Vizí, která vznikla na základě široké diskuse. Nabídne kraji zpětnou vazbu jeho vývoje a bude dohodou nad dalšími prioritami. Bude obsahovat plán investic a mapu majetku kraje, místa vhodná pro architektonické soutěže a pocitovou mapu kraje – jak jsou vnímány jednotlivé části území kraje jeho obyvateli, ale i návštěvníky.
Zásady územního rozvoje se pak stanou prostorovou vizí kraje, která pomáhá jeho životu. Zaměří se zejména na provázání jednotlivých územních plánů obcí. Krajský úřad bude poskytovat obcím na svém území komunikační a odbornou platformu ke zpracování jejich územních plánů.
Většina českých měst a obcí nemá městského (obecního) architekta. Architekt není zpravidla zastoupen ani ve větších regionálních celcích – krajích. Funkce městského (obecního) / krajského architekta je přitom významná z hlediska péče o komplexní rozvoj se znalostí strategického a územního plánu. Jeho hlavní činností je koordinace práce městských a obecních architektů na území kraje a vytvoření centra architektury kraje i s možností pořádání přednášek a kurzů z oblasti profesního vzdělávání.
Zvýšená péče by měla být věnována konkrétním problémům kraje, které budou řešeny celkově se zapojením odborníků a participací veřejnosti.
Dotační programy by neměly být vnímány jen jako pouhé příležitosti pro získání financí. Od dotačních titulů, které se týkají prostředí, by měl být požadován dostatečný čas na zpracování a kvalitativní rozhodování o jejich podpoře.
Většina obcí v posledních 25 letech rezignovala na výtvarná díla ve veřejném prostoru i na grafickou podobu svého prostředí a jsou často přeplněna nekvalitní a agresivní reklamou, a to i na veřejných pozemcích a budovách. Krajům ČKA navrhuje zavázat se k povinnosti investovat zlomek z veřejné investice (například 1 %) do kvalitní výtvarné intervence jako součásti investice.
Většina veřejných zadavatelů vybírá doposud zpracovatele veřejných zakázek pouze podle ceny bez ohledu na kvalitu. Bývá to zdůvodňováno strachem z obvinění ze subjektivního hodnocení. Výsledkem je výběr nejlevnějšího zpracovatele bez znalosti toho, jakou práci odvede. ČKA apeluje na to, aby zpracovatelé projektů i staveb nebyli vybíráni pouze podle ceny. U výběru projektantů je třeba zohledňována i cenu budoucí stavby a jejího provozu. Ve výběrech by měly být používány poroty s nadpoloviční většinou nezávislých odborníků (zejména u projektů).
V neposlední řadě považuje ČKA za velice důležité vzdělávání veřejnosti v zájmu o prostředí, ve kterém lidé žijí, a motivovat ji k odpovědnosti. Do spolupráce by měly být zapojeny školy, seniorské organizace a ostatní kulturní instituce kraje. Školám by se mělo dostat podpory v účasti na vzdělávacích programech týkajících se zájmu
a péče o architekturu – kulturní prostředí. K tomu může být využit architekt kraje a spolupráce s ČKA, kulturními a vzdělávacími institucemi či neziskovými organizacemi, které se péči o kulturní prostředí a vzdělávání v ní věnují.*
/zr/
Na snímku nahoře: logo České komory architektů
