Asi polovina obcí už vykazuje deficit svého rozpočtu. Také různě vysoký dluh má dnes již každá druhá obec. Je to logickou reakcí na průměrný třetinový podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích obcí. Obce jím překonávají i stát.
Územními rozpočty proteklo v roce 2009 kolem 400 mld. Kč (údaje za rok 2010 zatím nejsou k dispozici). Pro srovnání, státní rozpočet měl předloni k dispozici sumu zhruba 2,5krát vyšší. Objem příjmů obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí (DSO) se postupně zvyšuje. Dvě třetiny z tohoto objemu získávají obce včetně Prahy a DSO, o zbývající části těchto zdrojů rozhodují krajské samosprávy.
A jak obce a kraje s těmito penězi hospodaří? Dá se říci, že v zásadě dobře, i když jednoznačné příznaky rozdělující obce na dobře a špatně hospodařící se hledají obtížně. Platí, že případů, kdy obec nemohla dostát svým závazkům včas a řádně, je velmi málo a často za nimi stojí nepodařený podnikatelský záměr. O tom, je-li podnikatelská činnost pro obce přínosná, neexistují dostatečné analýzy. Zcela určitě však lze nalézt řadu obcí, které svou podnikatelskou činností zvyšují objem svého rozpočtu a na tomto základě mohou poskytovat více veřejných služeb svým obyvatelům.
ROZPOČTY OBCÍ MAJÍ VYŠŠÍ PODÍL KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ NEŽ STÁT
Zhruba polovina všech obcí je různou měrou zadlužena. Do hledáčku Ministerstva financí, které na základě soustavy monitorovacích a informačních ukazatelů sleduje finanční zdraví obcí, se však dostává jen asi jedno procento z nich. Také CCB-Czech Credit Bureau přiřadila za výsledky roku 2009 nejhorší stupeň ratingu pouze necelým 8 % obcí. I tato fakta svědčí o v zásadě dobrém hospodaření územní samosprávy.
Polovina obcí vykazuje deficit rozpočtu. Tato skutečnost, stejně jako zadlužení přibližně poloviny všech obcí, je logickou reakcí na vysoký podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích obcí. Obce v průměru vynakládají až třetinu rozpočtu na kapitálové výdaje. Ve státním rozpočtu je tento podíl podstatně nižší.
V zásadě lze uvést, že čím větší je obec, tím má i vyšší dluh v přepočtu na obyvatele. Platí to, rozdělíme-li obce do kategorií podle počtu obyvatelstva. Nejnižším podílem zadlužených sídel mezi těmito kategoriemi vyniká segment nejmenších obcí (do 200 obyvatel). Budeme-li se však v jednotlivých velikostních kategoriích zabývat pouze zadluženými obceemi, pak naopak nejmenší zadlužené obce vykazují nejvyšší dluh v přepočtu na obyvatele. Ten dokonce převyšuje i zadlužení »na hlavu« vykázané statutárními městy.
Pokud je tedy nějaká skupina obcí ohrožena finanční nestabilitou nejvíce, pak je to malá obec s dluhem. Navíc v tomto případě ve značné části nejde o bankovní úvěry, ale o jiný druh závazku.
BANKOVNÍ ÚVĚRY OBCE NEOHROŽUJÍ
Z hlediska obcí relativně zabezpečeným dluhem jsou bankovní úvěry. Banky nyní disponují potřebnými nástroji, jak celkem spolehlivě odhadovat dluhovou kapacitu obcí tak, aby ani peněžnímu ústavu, ani obci nevznikly při splácení dluhu problémy. Pokud jde o půjčky, obce - na rozdíl od firem - mají jednu velkou výhodu. Část svých rozpočtových příjmů, zejména výnos sdílených daní, získávají pravidelně (samozřejmě v závislosti na celostátním výnosu tří sdílených daní), aniž pro to musejí něco udělat. A daňové příjmy tvoří podstatnou část celkových příjmů obcí.
Dluh územní samosprávy (obcí a krajů) se postupně zvyšuje, i když jeho tempo je v posledních letech poměrně malé. Nejvyšší podíl na dluhu mají bankovní úvěry (téměř 70 %). Jejich vývoj byl v posledních dvou letech poměrně odlišný (viz graf). Zatímco v lednu 2009 roční tempo jejich růstu dosahovalo 6,5 %, v prosinci téhož roku to bylo již 30,6 %. Rok 2010 však poskytuje jiný obrázek: V lednu téhož roku totiž roční tempo růstu bylo jen nepatrně nižší než v prosinci 2009 (28,2 %). V prosinci 2010 se však roční tempo růstu dokonce o téměř 1 % snížilo. Dá se předpokládat, že objem bankovních úvěrů se bude i v roce 2011 zvyšovat, ale tempo růstu bude nižší než v roce 2009.
MUNICIPALITY SE UČÍ VĚTŠÍ TRANSPARENTNOSTI
Na to, zda obce mají či nemají podnikat, existují různé názory. Každopádně úkolem obcí je správně reagovat na požadavky svých obyvatel co do objemu a struktury poskytovaných veřejných služeb. Jsou při tom i pod větším drobnohledem (než například státní instituce), a proto by jejich nakládání s veřejnými penězi mělo být co nejprůhlednější a nejefektivnější.
Jedním z relativně transparentních způsobů nakládání s veřejnými penězi jsou výdaje prostřednictvím veřejných zakázek evidovaných v uveřejňovacím (veřejně dostupném) systému veřejných zakázek, který zabezpečuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Evidence veřejné zakázky v tomto systému je povinná zejména pro všechny zadavatele veřejného sektoru a pro zakázky převyšující určitý limit.
Zveřejnění ostatních zakázek je dobrovolné. Systém umožňuje mj. »kontrolovat«, kolik který subjekt zadal výběrových řízení, kdo v nich vyhrál a za jakou cenu. Využívání uveřejňovacího systému by mělo přispět k transparentnějšímu vynakládání veřejných peněz.
A jak si tam územní samosprávy počínají? V České republice téměř tři čtvrtiny obcí mají méně než 800 obyvatel, čemuž v zásadě odpovídají i jejich relativně nízké rozpočtové výdaje. Lze proto očekávat, že výběrová řízení obcí se nebudou v uveřejňovacím systému vyskytovat často. Nalezneme tam však i veřejné zakázky s cenou, která daného limitu nedosahuje.
Z uveřejňovacího systému veřejných zakázek vyplývá, že 885 subjektů územní samosprávy dokončilo v roce 2010 výběrová řízení, za která zaplatily 63,5 mld. Kč. Veškerá tato řízení se týkala 3506 veřejných zakázek (více viz tabulka nahoře).
PODÍL VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK NA VEŘEJNÝCH VÝDAJÍCH STOUPÁ
Z celkem více než šesti tisíc obcí jich uveřejnilo v daném systému výběrové řízení dokončené v roce 2010 pouze 13 %. Dále to byly všechny kraje a 6 % dobrovolných svazků obcí. Na jeden kraj tak v průměru připadlo 41 dokončených a zveřejněných výběrových řízení, v případě obcí to byla tři a u dobrovolných svazků obcí dvě výběrová řízení. DSO dosáhly i nejvyšší průměrné ceny připadající na jedno dokončené výběrové řízení.
Pro srovnání uvádíme objem výdajů obcí a krajů, pro který připadá výběrové řízení v úvahu. Výdaje obcí a DSO v roce 2009 po odpočtu nákladů na mzdy a sociální pojištění, transfery a podobné výdaje dosáhly výše 145 mld. Kč. Jejich výdaje na dokončená a zveřejněná výběrová řízení v roce 2010 činily celkem 41 mld. Kč. Odhadneme-li růst těchto výdajů v roce 2010 na 10 %, pak se zveřejněné výdaje v systému veřejných zakázek podílely na vybraných výdajích 34 %. Ve skutečnosti bude tento poměr vyšší, protože výběrová řízení zveřejnilo jenom 13 % obcí, ale odhadované výdaje se týkají všech obcí. Ještě méně to vychází pro krajské samosprávy, a to pouhých 23 %, z nichž však každá zveřejnila několik dokončených výběrových řízení.
A na co by si zejména obce měly při výběrových řízení dávat pozor? Především na to, zda vítězná firma nebyla poslána do bankrotu, jak dlouho na trhu existuje, zda její roční obrat není na danou zakázku příliš malý. Od věci není ani analýza vlastnických vztahů firmy a případně také účasti firmy v jiném výběrovém řízení.
Vypsání výběrového řízení na zakázku je jistě dobrým vykročením, evidence v uveřejňovacím systému MMR správným pokračováním a důkladné prověření finanční situace uchazečů o zakázku pak logickým dovršením procesu efektivního vynakládaní veřejných peněz.
VĚRA KAMENÍČKOVÁ
CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
ZDROJ: Uveřejňovací systém veřejných zakázek MMR, vlastní výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a.s.
Výstavba moderní okružní křižovatky byla ve Veltrusech dokončena v minulém roce. Zajímavý projekt, který kvůli umístění komunikace pro pěší počítal i s přeložením veřejného osvětlení, byl podpořen ze středočeského Regionálního operačního programu téměř 12 miliony korun.
