Společnost, díky níž mají obyvatelé Prahy vodu ve svých kuchyních a koupelnách, se jmenuje Pražské vodovody a kanalizace (PVK), a. s., a je členem skupiny Veolia Voda. Málokdo však ví, jak je voda pro Pražany provázána s informačními systémy. Než společnost PVK přešla na současný informační systém...
Společnost, díky níž mají obyvatelé Prahy vodu ve svých kuchyních a koupelnách, se jmenuje Pražské vodovody a kanalizace (PVK), a. s., a je členem skupiny Veolia Voda. Málokdo však ví, jak je voda pro Pražany provázána s informačními systémy.
Než společnost PVK přešla na současný informační systém Helios Green, pracovala v "dosovských" oddělených instalacích ekonomického informačního systému používaných jednotlivě v sedmi závodech a na ředitelství společnosti. IT manažer PVK Ing. Jan Penniger připomíná, že hlavním nedostatkem tohoto řešení bylo nahrávání dat vždy jen na konci každého měsíce, takže v období mezi aktualizacemi nebylo možné pracovat s kompletními, aktuálními informacemi.
Jak jste tento problém vyřešili?
V roce 2003 jsme se stali součástí skupiny Veolia Voda a přistoupili i k celkové restrukturalizaci společnosti. Současně jsme vypsali výběrové řízení na nový informační systém. Jeho implementace v PVK trvala pouze sedm měsíců, takže v říjnu 2003 už jsme pracovali v systému Helios Green. Když se centrální informační systém zaváděl, nebyli všichni zaměstnanci nadšeni. Ale brzy začali mít pocit, že kdo nemá přístup k informačnímu systému, s tím se už ve firmě nepočítá. V roce 2004 pak bylo rozhodnuto, že systém Helios Green bude používán v celé skupině Veolia Voda.
Velká firma vašeho typu určitě musí mít na informační systém vysoké nároky...
Spíše lze mluvit o určitých specifických požadavcích. ERP systém (podnikový informační systém) musí být totiž zaměřen na sledování zakázek. To znamená sledovat u každé jednotlivé akce například personalistiku, mzdy, dopravu, náklady a výnosy. Aby bylo vždy zcela transparentní, jak se při které zakázce hospodařilo.
Uplatnila PVK i nějaký ne zcela typický požadavek na informační systém, jímž se odlišuje od běžného uživatele ERP?
Jako všechny vodárenské firmy máme vysoké požadavky na řešení personalistiky a mezd. Proto v modulu Personalistika a mzdy bylo nutné provést poměrně velké množství dovývojů podle našich požadavků. Je to dáno tlakem na zakázky. Například docházka se musí zpracovat velice rychle, aby bylo jasné, kolik lidí pracovalo na určité zakázce. Dovyvíjen byl také modul Doprava, protože pro naši činnost je důležitá například i vazba na CCS. Zajímavé je určitě také to, že naše vozidla jsou sledována systémem GPS. Z jeho výstupů se pořizuje deník jízd, který se zpětně využívá v Heliosu pro potřeby controllingu. Samotný modul Controlling nám dodala firma GIST, která je partnerem systémů Helios.
Existuje však asi oblast, která je typická pro vodárenskou společnost?
Opravdu typické je řízení části technických systémů prostřednictvím informačního systému. Konkrétně mám na mysli hlášení havárií. Probíhá na našem call centru s nepřetržitým provozem. Pracovník, který přijme hlášení o havárii, je pomocí speciální aplikace předá na dispečink, kde poté zjišťují podrobnosti. Po prošetření situace jde hlášení zpět na call centrum, které už může následně informovat zákazníky ohlašující stejnou havárii později. Při havárii velkého rozsahu používáme hlasovou smyčku s nahranými informacemi o aktuální situaci. Veškeré informace se v systému každých pět minut obnovují. A současně již v systému vzniká pro daný případ zakázka. To svědčí o vzájemném propojení jednotlivých modulů systému, například modulu Call centrum s jiným, který zpracovává zakázky. Takové propojení je výhodné, protože všichni, kdo mají například s likvidací takové havárie něco společného, pracují už pod číslem konkrétní zakázky.
HANA JANIŠOVÁ