Studie proveditelnosti bývá nedílnou přílohou žádostí o financování projektů z fondů Evropské unie, a to vždy, pokud jde o projekt nad pět miliónů Kč bez DPH. Na typu žádosti a velikosti projektu záleží obsah studie proveditelnosti. Podle Mgr. Pavla Robka, jednatele společnosti ECPA - Evropské...
Studie proveditelnosti bývá nedílnou přílohou žádostí o financování projektů z fondů Evropské unie, a to vždy, pokud jde o projekt nad pět miliónů Kč bez DPH. Na typu žádosti a velikosti projektu záleží obsah studie proveditelnosti. Podle Mgr. Pavla Robka, jednatele společnosti ECPA - Evropské centrum pro veřejnou správu, s. r. o., podstata studie proveditelnosti spočívá v tom, že musí investorovi poskytnout základní ekonomické a obchodní informace pro rozhodnutí o investici a spolufinancujícím institucím spolehlivý základ pro vyhodnocení záměru podnikatelského plánu.
Z jakých základních částí se tedy studie proveditelnosti skládá? Jsou to:
Popis současného stavu a charakteristika projektu (je to základní část studie, z níž jsou patrné specifické problémy dané oblasti a cíle projektu, jež je napomohou řešit);
Záměr projektu (v něm se vymezují kvalitativní a kvantitativní cíle projektu, kterých se po jeho realizaci dosáhne);
Návaznost projektu na cíle a priority regionální a celostátní politiky (jde o přímou návaznost na již zpracovanou rozvojovou strategii, v níž by měl být projekt jasně zakotven s dalším popisem obecných priorit, kterých po splnění svých cílů dosáhne; platí pravidlo: Čím má projekt větší návaznost na obecné priority, tím má větší šance na získání finanční pomoci);
Historie projektu a jeho současný stav (v případě existence již provedených studií a průzkumů je třeba prezentovat jejich rozhodnutí a návaznosti k projektu);
Definice projektu a jeho popis, indikátory pro monitorování;
Charakteristika předkladatele projektu, zkušenosti předkladatele s podobným typem projektů (hlavní důraz se přitom klade na majetkové a vlastnické struktury předkladatele a specifikaci vztahů ke třetím osobám);
Disponibilní finanční zdroje předkladatele projektu (popis a specifikace vlastních zdrojů, úvěrů, dotací a z toho plynoucí potřeby dotačních zdrojů);
Analýza trhu, analýza poptávky, tržní cena produktu nebo služby, analýza nabídky (v této části jde o popis a analýzu tržního prostředí ve vztahu ke službě či produktu plynoucího z projektu, poznání konkurence, příležitostí a hrozeb na trhu, cílové skupiny uživatelů, popis marketingových a obchodních strategií předkladatele);
Lokalita projektu a životní prostředí, vliv projektu na životní prostředí;
Sociální a ekonomické prostředí (specifikace daňové politiky, regionální politiky, inflačního vývoje a dalších makroekonomických jevů, jež by mohly představovat ohrožení projektu);
Výběr technologie pro provoz (na základě podkladů s více variantami a možnostmi charakteristika navržené technologie s uvedením kladů a záporů a podmínkami pro získání a provozování technologie);
Postup přípravy projektové dokumentace;
Zpracování odhadu celkových investičních nákladů a režijních nákladů (rozpracování nákladů do jednotlivých skupin, popis organizace provozu);
Lidské zdroje (kategorizace a popis funkcí zaměstnanců, požadavky s ohledem na nutnost doškolování, odbornost a dostupnost zaměstnanců, očekávaná výše mzdových nákladů);
Harmonogram realizace projektu (zpracování harmonogramu všech činností od prvního rozhodnutí realizovat investici až po první výnosy);
Finanční analýza subjektu předkladatele (základní finanční analýza vycházející z účetních výkazů předkladatele na bázi poměrových ukazatelů);
Finanční analýza projektu (finanční analýza obnáší určení vhodné diskontní sazby, inflace, doby životnosti projektu, vymezení alternativních kritérií hodnocení, analýza rizik a nejistot, citlivostní analýzu, pravděpodobnostní rozdělení, výpočet čisté současné hodnoty a další možné finanční metody, které přispějí ke kvantifikaci rizik projektu);
Závěr a doporučení plynoucí ze studie.
specialista na přípravu projektů
