V posledních letech zatížil stát obce velkým břemenem v podobě agendy, která je zatěžuje finančně i organizačně. Jak se bude tento problém řešit, to je hlavní téma našeho rozhovoru s Petrem Nečasem, místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí.
Pane ministře, jak hodnotíte současné postavení obcí?
Je opravdu tíživé. Sociálnědemokratická vláda zasypávala obce úkoly, s nimiž se nevěděla rady, například v důsledku zrušení okresních úřadů. Vnutila jim velké množství administrativních činností, které navíc musí obce subvencovat ze svých samosprávných zdrojů. Stát ani nekryje celkové výdaje, které obce z přenesené státní správy mají. Navíc tento posun vede k roztříštěnému výkonu státní správy a nezajišťuje jednotnou interpretaci jednotlivých norem. Popravdě řečeno, velmi často závisí jejich výklad na vlivu místních autorit. Navíc řeší stejné věci různé obce jinak, což snižuje efektivitu sociálního systému. Chceme, aby celý sociální systém fungoval pod státními křídly, abychom nezatěžovali obce. Proto jsme zahájili koncepční přípravu na vytvoření "národního sociálního úřadu". Zdůrazňuji s malým n, z čehož vyplývá, že to má být celorepubliková státní instituce, jež by zbavila obce zbytečné zátěže v sociální oblasti. Nechceme však zvyšovat počet úředníků, ale budeme využívat stávající strukturu. Takže by dokonce mělo dojít k úspoře administrativního personálu. Uskutečnění této představy si vyžádá poměrně značné legislativní změny a nyní jsme ve stádiu přípravy konceptu národního sociálního úřadu.
Jaké výhody přinese sloučení sociálních dávek pod jednou střechou?
Dnes se dávky platí na dvou místech. Úřady práce vyplácejí příspěvky v nezaměstnanosti a dávky státní sociální podpory. Obce pak přispívají lidem, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní a o nárok na podporu již přišli, dávkami hmotné nouze, doplatky do životního minima a doplatky na bydlení. Databáze obou míst však nejsou propojené.
Proto chceme národní sociální úřad. Lidé by nemuseli putovat mezi úřadem práce a sociálním odborem obecního úřadu. Také by se zabránilo zneužívání dávek. Člověk, který odmítne přijmout práci, by si tak nemohl zajít pro dávky v obci. Tento plán by mohl přinést úspory až několik miliard korun, aniž bychom museli dávky snižovat. Podle odhadů dnes dává životu na dávkách před prací přednost až 80 tisíc lidí. Je tu ještě jeden aspekt. Někdy ani příslušní úředníci nejsou dost odpovědní, protože nehospodaří s penězi obce, ale anonymního státu. Takže se občas stává, že jsou příliš benevolentní. Všechny podpory jim totiž musí proplatit ministerstvo financí bez ohledu na to, kolik na nich lidem vyplatili. Tomu dosud napomáhala i nedokonalá informační technologie. Nový systém tedy vnese do sociální sítě větší přehled a ukáže, kdo pomoc skutečně potřebuje.
Sociální pracovníci v obcích i jejich klienti si začátkem roku stěžovali na chaos při vyplácení sociálních dávek. Proč k tomu došlo?
Jednou z příčin je fakt, že k letošnímu 1. lednu byly najednou spuštěny hned dva nové systémy vyplácení sociálních dávek na sociální služby a hmotnou nouzi, a to na základě nově definovaného životního a existenčního minima, což ovšem představuje zlomový a stresující moment. Jak pro klienty, tak pro úředníky.
Oceňuji proto trpělivost a pracovní nasazení sociálních pracovníků, když lidem pomáhají pečlivě vyplňovat podrobné dotazníky, jež nemají šikanovat bezbranné občany. Nejsou nějakým svévolným výmyslem byrokratů, ale mají nám pomoci zvyšovat adresnost poskytované pomoci. Získané údaje se potom zadají do počítačového programu a ten podle zákona vypočítá, kolik peněz má ten či onen žádající obdržet. To jednak znamená, že úředník nemůže sám blahovolně rozhodovat, zda a komu pomůže a komu nikoliv, jednak to posiluje prvek spravedlnosti. Všichni lidé nacházející se ve stejné situaci obdrží tudíž stejně vysokou dávku, a to kdekoliv v republice.
Kde je tedy jádro problému?
V neblahém dědictví, které nám zanechala předchozí vláda. Zákon o hmotné nouzi byl totiž nekvalitně zpracován a byla podceněna jeho příprava. Já, stejně jako ostatní poslanci ODS, jsme proti tomuto zákonu hlasovali, protože jsme marně upozorňovali na příliš krátký termín pro jeho uvedení do praxe. Systém je složitý tak, jak je složitý zákon.
I když jsme zápasili s nedostatkem času, vystavěli jsme celý systém včetně připojení všech pověřených obecních úřadů a obecních úřadů s rozšířenou působností, což je 506 lokalit po celé České republice. Proškolili jsme asi 4000 lidí. Jenom díky výjimečnému úsilí všech zainteresovaných pracovníků ministerstva práce a sociálních věcí i dodavatelských firem se podařilo v tak krátké době dodat obrovské množství techniky (celkem 3930 počítačů, 3280 tiskáren, 3978 čteček čárového kódu, 202 frankovacích strojů a 552 multifunkčních zařízení) a program zprovoznit. Připomínky a nové požadavky k programu se zapracovávají do dalších verzí. Denní statistika vyplacených sociální dávek naznačuje, že se situace zklidnila.
Jak chcete řešit veliký objem sociálních výdajů?
Jak uvádí vládní prohlášení, v posledních letech došlo k obrovskému zvýšení sociálních výdajů. Od roku 1999 vzrostly o více než 70 % a letos budou proti roku 2006 vyšší o 70 miliard korun. Tuto explozi je nezbytné zastavit. Sociální systém musí pracovat ve prospěch těch skutečně sociálně potřebných a vést k přirozenému požadavku, že pracovat se musí vyplatit. Vláda proto prosadí reformu sociálního systému, která povede k vyšší motivaci chovat se aktivně a nikoliv pouze pasivně pobývat v sociálním systému.
KAREL SEDLÁČEK
