V české společnosti je zhruba 30 procent lidí, které lze zařadit do kategorie osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Ovšem v této kategorii se minimálně dvakrát za život ocitne každý: Patří do ní totiž nejen lidé na vozíku, s berlemi, se smyslovým či mentálním postižením, ale i děti,...
V české společnosti je zhruba 30 procent lidí, které lze zařadit do kategorie osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Ovšem v této kategorii se minimálně dvakrát za život ocitne každý: Patří do ní totiž nejen lidé na vozíku, s berlemi, se smyslovým či mentálním postižením, ale i děti, senioři, sportovci se zlomenou nohou nebo rodiče s kočárky. Těm všem vyhovuje bezpečné a lehce přístupné prostředí bez schodů, překážek, těžkých dveří - tedy bez zbytečných bariér.
Zatímco však prostředí s architektonickými bariérami jednu velkou skupinu obyvatel omezuje, bezbariérové prostředí je "uživatelsky" příjemné pro všechny. Pokud jde o náklady, toto řešení nemusí být finančně náročné. Dražší bývá jen tehdy, kdy se dodatečně řeší problémy, na které se na počátku zapomnělo.
Je zcela oprávněné požadovat, aby veřejné budovy byly přístupné všem - tedy nejen chodícím, dobře a rychle se orientujícím lidem, kteří bez problémů vyběhnou pár schodů. Zvláště na úřadech jsou maminky s malými dětmi či senioři převažující skupinou klientů, kteří se stále častěji ptají, proč se do veřejně přístupné budovy nemohou kulturně a bezpečně dostat i oni.
Obecně lze říct, že přístupnost veřejných staveb se pomalu zlepšuje. Lépe jsou na tom větší města, v malých obcích situace poněkud pokulhává - ale samozřejmě záleží na místě a lidech, kteří mají právo rozhodovat.
Požadavek zabezpečení přístupnosti česká stavební legislativa uplatňuje u novostaveb, rekonstrukcí a udržovacích prací, ale vyřešení přístupnosti budovy může být provedeno kdykoliv. Projekt by měl být vždy konzultován s odborníkem na bezbariérové řešení.
Spolupráce neziskových organizací s veřejnou správou v tomto směru funguje například v Olomouci. Od roku 2001 se tam uskutečňuje rozsáhlý projekt Olomouc bez bariér, který již byl několikrát oceněn a o němž lze najít více informací na adrese www.olomouc.eu/bbo/.
Olomouc i další obce a města využívají Národní rozvojový program mobility pro všechny. Ten umožňuje realizaci komplexních bezbariérových tras, doplněných o zpřístupnění veřejných budov na trase a současně i zpřístupnění dopravních systémů. Hodnocení záměrů bezbariérových tras a jejich výběr k financování každoročně organizuje Vládní výbor pro zdravotně postižené občany. Bližší informace o Národním rozvojovém programu mobility pro všechny jsou na adrese www.vlada.cz/cs/rvk/vvzpo/MOBILITA/default.html.
Další adresou, kam je dobré se při hledání finanční podpory odstraňování bariér podívat, je www.edotace.cz. Tam lze vyhledávat grantové příležitosti z EU podle typu žadatele, tedy i pro obce.
Cenné informace v tomto směru poskytují rovněž internetové odkazy na regionální operační programy (ROP), například na ROP NUTS II Jihovýchod (Jihomoravský kraj a kraj Vysočina): http://www.strukturalni-fondy.cz/rop-jv.
MILENA ANTONOVIČOVÁ
Liga za práva vozíčkářů Brno
