Přestože nový školský zákon platí od 1. ledna, bohužel stále ještě chybí téměř polovina prováděcích předpisů, na které se zákon přímo odvolává. Je to stav velice nešťastný, vnáší do školství řadu zbytečných...
Přestože nový školský zákon platí od 1. ledna, bohužel stále ještě chybí téměř polovina prováděcích předpisů, na které se zákon přímo odvolává. Je to stav velice nešťastný, vnáší do školství řadu zbytečných dohadů a konfliktních situací. Pokud by byla účinnost nového školského zákona posunuta, nemusela tato situace vůbec nastat.
V průběhu let se mezi Svazem měst a obcí ČR a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vyvinula docela dobrá spolupráce. O to víc pak mrzí, když se na některé naše zásadní připomínky nebere zřetel.
Zářným příkladem je nárok na bezplatné předškolní vzdělávání a povinnost obcí toto vzdělávání zajistit. Význam předškolního vzdělávání je nesporný, očekávali jsme však, že nový školský zákon bude současně řešit i jeho ekonomickou stránku. Nestalo se tak. Obec to prostě zajistí. Na naše připomínky o dopadech na obecní rozpočty nikdo nereagoval. Přitom podle předběžného odhadu splnění požadavku bezplatnosti jednoho roku vzdělávání bude obce stát asi 250 miliónů korun. Ve významném procentu to však mohou být roky dva, ve výjimečných případech též roky tři. Protože předškoláci tvoří v některých mateřských školách většinu dětí, ekonomické dopady zákonného ustanovení jsou pro obce zásadní. Navíc nepodaří-li se obci zajistit tuto povinnost ve vlastní mateřské škole nebo školu nevlastní, musí uhradit neinvestiční výdaje v plné výši obci, která je zřizovatelem dané mateřské školy - pokud nedojde k jiné dohodě. Nevidíme řešení ani v tom, aby bezplatné vzdělávání předškoláků uhradili rodiče mladších dětí.
Smutný je rovněž fakt, že zatímco částku, kterou rodiče platili dříve, bylo možné využívat ke kvalitnějšímu vybavení mateřských škol nebo k posílení platů učitelek za nadstandardní práci, teď vyhláška jednoznačně hovoří o úplatě za předškolní vzdělávání.
S napětím očekáváme rozdělování peněz podle nového školského zákona a podle nové vyhlášky o krajských normativech. Doposud se normativní metoda financování zakládala na doporučeních, která nebyla pro krajské úřady závazná. To v řadě případů přinášelo problémy jak ředitelům škol, tak obcím.
Nyní vyhláška stanovuje minimální úroveň finančních prostředků, které musí škola od krajského úřadu dostat, takže v podstatě by nikdo neměl být zaskočen. Je však třeba si uvědomit, že se vytvořil obrovský prostor pro přerozdělování a subjektivní posuzování na úrovni krajských úřadů. Příloha vyhlášky, v níž bude uvedena konkrétní kvantifikace škol, začne platit od 1. ledna 2006. Je tedy dost času na úpravy, pokud by navržený systém a stanovené hodnoty nevyhovovaly. Doufáme, že naše případné připomínky budou vyslyšeny.
Nezbývá než si přát, aby nový školský zákon doprovázený vyhláškami šitými hodně horkou jehlou nevyvolal dojem, že vzniklo cosi, podle čeho se nedá v reálném životě postupovat.
předsedkyně školské komise
Svazu měst a obcí ČR
a zástupkyně starosty Městské části Praha 15
