Leckdy zbytečně zdlouhavé převody majetku státu na obce starostům drásají nervy. Jenže mohou zkomplikovat i uskutečnění mnoha důležitých projektů. Chystané novely zákonů o prodeji půdy a o majetku státu by mohly být blýskáním na lepší časy. Ale zdá se, že už teď by často stačila jen trochu větší ochota a pružnost úředníků, aby i při striktním dodržování platných zákonů obcím neztěžovali jejich další rozvoj.
Když českokrumlovská radnice žádala Pozemkový fond ČR (PF) o bezúplatný převod pozemků v Jelení zahradě (sad, bývalé zahrádky) pro svůj projekt klidové zóny, trvalo více než rok, než k převodu došlo. "Nevím, zda důvod byl na straně místního pracoviště PF, nebo na straně jeho nadřízených orgánů," poznamenává starosta města Ing. Luboš Jedlička. "Ale myslím si, že stát a jeho instituce by měly více věřit městům a obcím, když je všem jasné, co na těchto pozemcích samospráva chce uskutečnit."
JIHOČEŠI SE OZVALI
Ing. Luboš Jedlička poukazuje na fakt, že zdlouhavým projednáváním bezúplatných převodů pozemků státu může být i v Českém Krumlově zbrzděna například příprava projektů regenerace panelových sídlišť či rekonstrukce místních komunikací. Starosta do-dává: "Novela zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu sice nově umožňuje bezúplatný převod pozemků pod místními komunikacemi do vlastnictví obcí. Podle našich zkušeností je však fond zatím nevydává, neboť prý čeká na nějaké další zákony... Přitom zrovna v našem městě bychom tento převod potřebovali vyřešit v souvislosti s připravovaným projektem na opravu a rekonstrukci místních komunikací a inženýrských sítí na sídlišti Plešivec. V takových případech by PF přece nemusel s převodem dlouho váhat v obavě, že bychom pozemky pod místními komunikacemi a chodníky, které po celý rok udržujeme a opravujeme, chtěli nějak komerčně využít. Myslím si, že konkrétně pozemky pod místními komunikacemi by mohly být městům bezúplatně vydávány ve zkráceném řízení během několika týdnů."
Zkušenost Českého Krumlova není ojedinělá. Proto Předsednictvo Svazu měst a obcí Jihočeského kraje (SMOJK) v říjnu podpořilo Svaz měst a obcí ČR (SMO) v jeho snaze o bezúplatný převod pozemků ve vlastnictví státu na obce pro aktivity ve veřejném zájmu. Předsednictvo SMOJK navrhlo, aby byl zaveden jednotný postup pro všechny státní organizace, nastavila se jasná pravidla pro převod pozemků v ostatních případech (nepodaří-li se jednoznačně prokázat veřejný zájem) a věnovala se pozornost i rychlosti projednání převodu.
Předseda SMOJK, starosta Strakonic Ing. Pavel Vondrys upřesňuje: "Pozemky ve vlastnictví státu spravuje celá řada státních subjektů: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), Pozemkový fond, Státní statky, Ředitelství silnic a dálnic, státní podniky Povodí a další. Každý z nich má pro hospodaření a případný převod na obce jiná pravidla. U lokalitou zcela identických pozemků tak někdy dochází k bezúplatnému (ale i úplatnému) převodu na obec za zcela odlišných podmínek. Výrazně se také liší doba, během níž se žádosti obcí vyřizují. Může to být několik týdnů, ale i pět až deset let. Bohužel tyto procesy komplikuje i nejednoznačná legislativa. Hovoří třeba o bezú- platném převodu na obec pro veřejně prospěšnou stavbu ve veřejném zájmu. Jenže u žádosti se neposuzuje stavba jako taková a její skutečný účel (například protipovodňová ochrana), ale zkoumá se, je-li v územně plánovací dokumentaci zařazena mezi veřejně prospěšné stavby. To často nebývá, navíc zařazení stavby do této dokumentace je velmi vleklý proces. Často také záleží na ochotě konkrétního úředníka na konkrétním úřadě, jakým způsobem daná pravidla aplikuje. Schvalovací procesy jsou někdy zbytečně komplikované: Když jeden úřad, například ÚZSVM, celou věc přezkoumá, ministerstvo financí znovu celou věc podrobí kontrole a vydává konečné stanovisko, přičemž za dob okresních úřadů byla řada rozhodovacích kompetencí svěřena právě jim."
ZMĚŤ ZÁKONŮ, SLOŽITÉ SCHVALOVÁNÍ
Mgr. Pavel Drahovzal z oddělení legislativně právního SMO ČR potvrzuje, že úprava bezúplatných převodů státních pozemků na obce je roztříštěna v mnoha právních předpisech. Třeba Pozemkový fond ČR se v této věci řídí zákonem č. 95/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o prodeji půdy), zatímco státní podniky, například Lesy ČR, vycházejí navíc i ze zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku. Naproti tomu pro Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových je rozhodující zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o majetku státu).
Složitý je i mechanismus schvalování převodu majetku státu ve prospěch nestátního subjektu, tedy i obce (či kraje). Ředitel analyticko-metodického odboru ÚZSVM Ing. Karel Loucký vysvětluje, že majetek, který stát, resp. některá jeho složka, vede v účetnictví, lze na nestátní subjekt převést tehdy, je-li na tento majetek vydáno tzv. rozhodnutí o nepotřebnosti, čímž je míněna jeho "trvalá nepotřebnost". Vydat toto rozhodnutí je v kompetenci subjektu, který s majetkem hospodaří, a není k tomu třeba žádného schválení ministerstva. Nepotřebnost majetku pro ostatní organizační složky státu nebo státní organizace se poté ověřuje tím, že se jim předloží k možnému využití v tzv. širší nabídce. Teprve když žádná z nich o majetek neprojeví zájem, lze jej považovat za nepotřebný pro stát a převést na nestátní subjekt.
OŠIDNÝ "VEŘEJNÝ ZÁJEM"
Čert však může nastrčit kopýtko, jakmile se začne jednat o bezúplatném převodu majetku "nepotřebného pro stát". V tu chvíli totiž jako kritérium nastupuje na scénu pojem "veřejný zájem" nebo "hospodárnější způsob naložení" než jiný způsob nakládání s nepotřebnou věcí. Je na zvážení příslušného (podle povahy majetku) ministerstva, zda příslušnou smlouvu o bezúplatném převodu, lhostejno zda na obec (kraj) nebo na jiný subjekt, schválí. V případě státního podniku (například Lesů ČR) podle zákona č. 77/1997 Sb., bezúplatný převod "neprodejného" majetku darovací smlouvou do vlastnictví územních samosprávných celků, případně jejich sdružení, schvaluje nejen příslušné ministerstvo (zemědělství), ale také vláda.
Mgr. Pavel Drahovzal podtrhuje, že pojem "veřejný zájem" je naprosto nedefinovatelný a prokázat jeho naplnění bývá obtížné. "Velmi často se stává, že ministerstvo nevydá souhlasnou schvalovací doložku, protože nespatřuje veřejný zájem na bezúplatném vydání trvale nepotřebného majetku u takových staveb či pozemků, jako jsou pozemní komunikace, hřiště či lesní cesty, jelikož by mohly být, byť i minimálně, využity k provozování komerce nebo vedou ke komerčnímu objektu," vysvětluje právník SMO ČR.
Totéž podle něho platí o pojmu "veřejně prospěšná stavba". Ten je klíčový pro Pozemkový fond, který do vlastnictví obce bezúplatně převede (podle § 5 zákona o prodeji půdy) zemědělské pozemky v jejím katastrálním území, a to a) v zastavěném území, b) v zastavěné ploše, c) určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, d) zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví obce, e) určené vydaným územním plánem nebo vydaným regulačním plánem k realizaci zeleně, s výjimkou pozemků v nezastavěném území. "Pozemky podle písmen a), b), c) musí být navíc určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou pro bydlení," zdůraznil mluvčí Pozemkového fondu MgA. Michal Bureš.
Podobně hovořil Bc. Radek Drahný, tiskový mluvčí Lesů ČR. s. p.: "Podle § 18 zákona o prodeji půdy na základě písemné žádosti obce převede pověřená právnická osoba bezúplatně do vlastnictví obce a) odloučené lesní pozemky určené vydaným územním plánem nebo vydaným regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění stavbou ve veřejném zájmu nebo stavbou pro bydlení, b) spoluvlastnické podíly státu (§ 17 odst. 2) v případě, je-li obec spoluvlastníkem pozemku."
STAVEBNÍ ZÁKON TO ASI NEBUDE
Tvrzení Mgr. Pavla Drahovzala o vágnosti, a z ní plynoucího různého výkladu pojmů "veřejný zájem" či "veřejně prospěšná stavba", má cosi do sebe. Pozemkový fond i Lesy ČR u těchto pojmů problém nevidí a v jejich výkladu se ústy svých mluvčích odvolávají na zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášku. Naopak tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství ČR Mgr. Petr Vorlíček říká: "Veřejný zájem je neohraničený a lehce zneužitelný pojem. Proto je nutné individuální posouzení každého bezúplatného převodu. Podívejte se po městech a obcích ve svém okolí a najdete mnoho veřejných ploch (parků, dětských hřišť atd.), které již byly využity ke komerčním účelům..."
Ing. Karel Loucký z ÚZSVM potvrzuje, že "veřejný zájem" není explicitně definován v žádném právním předpisu, aby vyhovoval potřebám bezúplatných převodů majetku státu. "Pro ÚZSVM jsou určitým vodítkem pro tyto převody na obce a kraje zásady, které byly dohodnuty s ministerstvem financí loni v červnu a jsou zveřejněny na http://www.uzsvm.cz/info-krajum-obcim.php. Není to závazný výklad zákona, jen stanovisko Ministerstva financí ČR (MF), které je však pro účel bezúplatných převodů velmi užitečné," doplnil ředitel Loucký.
Ing. Zuzana Chocholová z oddělení komunikace MF ČR zdůrazňuje, že "zákon o majetku státu s pojmem veřejně prospěšná stavba nepracuje a obsah tohoto pojmu z jiných zákonů, pro jejichž účely je tam definován, ne-lze s veřejným zájmem ve smyslu zákona o majetku státu bezprostředně spojovat či s ním zaměňovat". MF ČR uvádí, že okruhy veřejného zájmu nebyly zákonodárcem v zákoně o majetku státu záměrně vymezeny, aby obecná norma poskytovala dostatečný prostor pro řešení specifických případů. "Pokud zákon o majetku státu připouští ve veřejném zájmu bezúplatný převod majetku státu do vlastnictví nestátního subjektu, je veřejný zájem ve smyslu tohoto zákona zásadně chápán v relaci s konkrétním způsobem využití majetku, nikoli s povahou či právním postavením nabyvatele (obec, nezisková organizace)," sdělila Ing. Zuzana Chocholová.
BEZÚPLATNĚ? JEN VÝJIMEČNĚ...
MF ČR tvrdí, že "principiálně by bezúplatné převody státního majetku měly být spíše výjimečné". V reakci na sílící hlasy obcí, že často na své náklady udržují veřejně přístupná prostranství, která jsou ovšem ve vlastnictví státu, ministerstvo upozorňuje, že "nic nebrání tomu, aby stát podle zákona o majetku státu naložil bezúplatným převodem s takovým pro něj nepotřebným majetkem, který se přes prokazatelné úsilí nepodařilo prodat a další péče o něj stát jen zatěžuje". "Naše dosavadní schvalovací praxe prokazuje, že těchto případů by ve skutečnosti mohlo být více, pokud by byly řádně identifikovány a doloženy. Místo toho je však ze strany organizačních složek státu a státních organizací často ze setrvačnosti vágně dovozován veřejný zájem," vzkazuje MF ČR.
Možná se však už blýská na lepší časy. SMO ve spolupráci s ministerstvy a některými státními organizacemi začal hledat optimální definici pojmů veřejný zájem a veřejně prospěšná stavba. Důležité je, že již proběhlo vnější připomínkové řízení k novele zákona o prodeji půdy, která by mohla rozšířit výčet pozemků, jež by Pozemkový fond bezúplatně převáděl na obce. Zdá se, že by se to týkalo hlavně pozemků, které obce potřebují k uskutečnění veřejně prospěšných záměrů. Třeba pro tvorbu územních systémů ekologické stability (podporuje MŽP), budování hřišť a parků (podporuje MMR, protipovodňových opatření, pro technickou a dopravní infrastrukturu, opatření na ochranu přírody a krajiny, pro snižování ekologických nebezpečí a jejich důsledků atd.
JAK DEFINOVAT POJISTKU
Diskuse se zatím vede kolem pojistky proti zneužití bezúplatných převodů. SMO navrhl, že pokud by obec bezúplatně nabyté pozemky převedla během příštích pěti let na třetí osobu, musela by Pozemkovému fondu zaplatit jejich cenu zjištěnou znaleckým posudkem, tedy v plné výši. Ministerstvu zemědělství se pět let zdá příliš krátkých. Jeho mluvčí Mgr. Petr Vorlíček vysvětluje: "Hledáme trvalé záruky, že pozemek nebude použit k jiným účelům. Kdyby k tomu došlo, obec by měla povinnost jej bezúplatně vrátit." Mluvčí má pro obce povzbuzení: "Chcete-li žádat stát o bezúplatný převod pozemků pro veřejná prostranství, dětská hřiště apod., očekávané znění novely vám v tom hodně pomůže."
NAPŘESROK, ČI POZDĚJI?
Novela zákona o prodeji půdy by měla platit už v příštím roce. Zpoždění nikoliv kvůli trvající diskusi kolem pojistky proti zneužití převodů, ale jednáním o možnostech nákupu půdy cizozemci. ní však není vyloučeno. "V parlamentu očekáváme širkou podporu návrhu ministerstva zemědělství - a tedy průběh bez přílišných zdržení," uvedl Mgr. Petr Vorlíček. "Zásadně odlišná stanoviska, než prosazují zemědělské organizace, naše ministerstvo a SMO, však v těchto bodech zastávají členové kabinetu z KDU-ČSL. Vláda proto bude tento návrh patrně projednávat jako materiál s rozporem, a termíny tak zatím nelze odhadnout."
Dodejme, že podle Ing. Zuzany Chocholové z MF ČR je pro projednání ve vládě už také připraven návrh novely zákona o majetku státu. Mohl by přinést i další redukci schvalovacích oprávnění rezortu financí u převodů majetku, s nímž hospodaří ÚZSVM. Určité omezení schvalovacích doložek v případě ÚZSVM už nastalo díky zákonu č. 22/2006 Sb., kterým byl novelizován zákon o majetku státu. "Jednoznačně se ukázalo, že to je dobrá cesta ke snížení administrativní zátěže jak občanů, tak místních samospráv," uzavřel Ing. Karel Loucký.
IVAN RYŠAVÝ
Co poradili městům a obcím
Ing. Karel Loucký, ředitel analyticko-metodického odboru ÚZSVM: Chce-li některá obec získat bezúplatným převodem státní majetek, který je ve správě ÚZSVM, měla by nejprve posoudit, zda je schopna nejen tvrdit, ale především doložit splnění věcných i formálních podmínek pro bezúplatný převod a zejména veřejný zájem. Stojí za to i zvážit, zda místo bezúplatného převodu, který je doprovázen řadou omezujících podmínek ve smlouvě a je zatížen delší administrativou při schvalování, není pro obec výhodnější úplatný převod za cenu v místě a čase obvyklou, s nímž žádná omezení ve smlouvě spojena nejsou.
MgA. Michal Bureš, tiskový mluvčí Pozemkového fondu ČR: Má-li obec zájem o bezúplatný převod pozemku ve správě PF ČR, měla by především co nejdříve svůj záměr fondu sdělit. Nejlépe je se obrátit přímo na místně příslušné územní pracoviště (seznam územních pracovišť a kontakty na ně jsou dispozici na www.pfcr.cz). K podané žádosti musí obec přiložit všechny doklady potřebné pro převod. Velmi často se stává, že obec s doložením uvedených dokumentů otálí, celá rozpracovaná transakce se tak zdržuje a není možno ji zdárně dokončit.
