Pozornost v současném evropském integračním procesu a příprav na vstup ČR do Evropské unie přitahují především ekonomické a legislativní otázky. O slovo se ale hlásí také další dimenze. Na významu nabývají otázky života, postavení a výchovy mladé generace.
Koncem roku 2001 na tyto otázky upozornila Bílá kniha Evropské komise - nový podnět pro evropskou mládež (Livre blanc de la Commission européenne - un nouveau élan pour la jeunesse européenne, Commission des Communautés européennes, Bruxelles 21. 11. 2001).
Tento dokument navázal na Bílou knihu Komise evropských společenství o správě věcí veřejných (European Governance - A white Paper, Commission of the European Communities, Brussels 25. 7. 2001), která vytváří základní rámec a dává podněty pro celkový postup Evropských společenství v příštím období; v tomto směru se přímo týká také jejich působení mezi mladou generací kontinentu.
Vydávání Bílých knih v dosavadním působení Evropských společenství je osvědčeným postupem. Staly se vodítkem pro postup jednotlivých zemí na daném úseku a přinesly podněty pro jejich podíl a spolupráci (například pro program jednotného trhu - na oživení akceschopnosti - pro růst a zaměstnanosti apod.); jsou výsledkem předchozích intenzivních konzultací a jednání; shrnují dosavadní poznání a vyznačují směry, kterými se bude rozvíjet úsilí evropských struktur.
OTÁZKY MLÁDEŽE
Bílá kniha o správě věcí veřejných se otázek mládeže týká především v těchto směrech:
Vymezuje pojmy, s nimiž se v nastávajícím období budeme častěji setkávat. Definice výčtem konkretizuje pojem občanské společnosti, která zahrnuje: odbory a organizace zaměstnavatelů ("sociální partneři"); nevládní organizace; profesní asociace; organizace dobročinné; iniciativní; organizace, jež zainteresovávají občany na místním životě včetně zvláštního podílu církví a společností věřících.
Vymezuje rovněž pojem governance; ten označuje pravidla, procesy a chování, jakými jsou uplatňovány na evropské úrovni, především její otevřenost, participace, zodpovědnost, efektivnost a soudržnost. Pojem se vztahuje k reformě správy věcí veřejných, tedy způsobu, jak Evropská unie využívá pravomocí svěřených občany; nejvýstižnější se proto jeví jeho překlad jako "správa věcí veřejných".
Zdůvodňuje nutnost reformovat evropské instituce. Vychází ze zásadně pozitivního hodnocení padesáti let rozvoje evropské integrace a jejího významu pro stabilitu, mír a ekonomickou prosperitu kontinentu; vytvoření vnitřního trhu; zvýšení životní úrovně obyvatel; pro dosavadní i předpokládané rozšiřování; slouží i jako model regionální integrace ve světě. Přitom se v průběhu celého procesu vycházelo z Listiny lidských práv a svobod a uplatňovaly se demokratické prostředky.
Současně však realisticky vychází z kritického hodnocení stavu evropské integrace a zejména vztahu občanů k celému procesu. Kritický tón prostupuje celým dokumentem a neváhá využívat výrazných formulací (rostoucí nedůvěra k institucím a politikům - potřeba obrody evropského politického procesu - odcizení politiků jako obecný problém všech úrovní - klesající účast ve volbách do Evropského parlamentu - propast mezi Evropskou unií a jejími občany - přílišná detailizace nebo naopak neúplnost přijímané legislativy).
Východiskem a cílem Evropské unie proto je: začít adaptovat své instituce podle současných a perspektivních potřeb informovat lépe o tom, co dělá; ujasňovat, kam směřuje; uplatňovat větší soudržnost svých politik; důraz přitom klade na okamžité zahájení reformy.
Jako principy zásadních změn na všech úrovních řízení (od globálního po místní) uvádí Bílá kniha: otevřenost (aktivnější komunikace o tom, co Evropská unie dělá - srozumitelnost jejího vyjadřování pro širokou veřejnost - tím zvyšovat důvěru v instituce); spoluúčast (široká účast lidí od návrhu po jeho realizaci - komplexnost přístupu - vytvářet větší důvěru v instituce a ve výsledek jejího působení), zodpovědnost (větší průhlednost legislativy i působení výkonné moci - zodpovědnost ze strany Unie i členských států); efektivnost (působit na základě jasně vytyčených cílů i předpokládaných výsledků - včas uplatňovat politiky a rozhodování na nejvhodnější úrovni); soudržnost (politik a aktivit z nich vycházejících v situaci, kdy roste rozsah a rozmanitost úkolů, úsekových politik a zvyšuje se zainteresovanost regionálních a místních složek - takto zajišťovat odpovědné a komplexní působení institucí).
ČTYŘI OBLASTI
Těžiště a význam Bílé knihy spočívá v návrzích na změny v jejich pojetí a praktické realizaci, jež se týkají čtyř základních oblastí; každá z nich obsahuje kritický rozbor stavu, výhledová řešení a jejich průmět do praktické činnosti příštích roků.
Příznačné je, že se prvořadá a největší pozornost věnuje otázce participace ("vyšší spoluúčast"), jež je dále podrobněji strukturována a v plné míře se vztahuje také na otázky mladé generace.
Zahrnuje proto následující otázky: aktivnější komunikaci se širokou veřejností a celoevropských problémech; tím vytvářet interaktivní "mezinárodní prostor" pro zveřejňování informací ze všech stádií rozhodovacího procesu, umožňovat diskuze k aktuálním otázkám; občanům je přibližovat prostřednictvím regionální a lokální demokracie a zlepšováním legislativy, jež je někdy příliš detailní nebo málo odpovídá na místní podmínky.
Důležitými nástroji spoluúčasti je zainteresování občanské společnosti, čímž se současně zvyšuje spoluodpovědnost jejích příslušníků; součástí úsilí proto je při utváření politiky Evropské unie uskutečňovat účinněji a průhledněji než dosud konzultace (například prostřednictvím poradních výborů, průběžné komunikace, zveřejňování Bílých knih a dalšími způsoby).
Součástí tohoto procesu je vznik moderních evropských a mezinárodních komunikačních sítí spojujících podniky, obce, výzkumná centra, regionální a místní úřady. Informovanost škol, žáků a učitelů o nových médiích dokládá například iniciativa Net-a-ys, která v r. 2000 obsáhla na 300 projektů, 150 tisíc organizací a 85 zemí světa.
Druhým základním a rovněž rozsáhlým souborem opatření je vytváření lepší politiky, směrnic a jejich uplatňování v praxi. Mezi základní myšlenky patří: širší využívání vědců a dalších odborníků v přípravě rozhodnutí lepší a rychlejší legislativa podstatné zjednodušení stávajících předpisů; jejich komplexnější a včasnější uplatňování na národní úrovni, což se týká také úlohy a účinnosti působení ombudsmana Evropské unie.
Za důležitou a perspektivní se pokládá tzv. "otevřená metoda koordinace", způsob "povzbuzování spolupráce, výměny nejlepších metod a schvalování společných cílů a směrnic pro členské státy". Někdy se opírá o národní akční plány (například o plán boje proti sociálnímu vylučování), což poskytuje možnost porovnat stav mezi členskými zeměmi a vzájemně se učit jeden od druhého. Tato metoda je zdůrazněna rovněž v Bílé knize o mládeži.
POSILOVÁNÍ VAZEB
Třetí problémový okruh se zabývá posilováním vazeb mezi evropskou správou veřejných záležitostí a úlohou Evropské unie ve světě; úspěšná reforma uskutečněná v jednotlivých zemích má podporovat a obohacovat změny v mezinárodní dimenzi. Takto se mohou uplatnit její společné hodnoty a cíle, jakými jsou zvláště snaha o mír, ekonomický růst, zaměstnanost a sociální spravedlnost.
To současně předpokládá uplatňovat evropskou zkušenost v multilaterálních jednáních; aktivně reagovat na celosvětové výzvy a spolupracovat přitom s mezinárodními organizacemi; usilovat o jednotný postup, větší sociální soudržnost a zvyšovat transparentnost aktivit.
Z předchozího rozboru a naznačených perspektiv vyplývá nové zaměření politiky a institucí Evropské unie, k nimž východiska vytvářejí její předchozí jednání z posledních let (Tampere o otázkách svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, r. 1999, Lisabon o ekonomické a sociální obrodě, r. 2000 nebo Göteborg o trvale udržitelném rozvoji, r. 2001).
Nové zaměření politiky předpokládá jasněji definovat dlouhodobé cíle zahrnující otázky, které se v mnoha ohledech týkají rovněž mladé generace: rozvíjet lidský kapitál, jeho znalosti a dovednosti; rozšiřovat sociální soudržnost a konkurenceschopnost; řešit otázky ochrany životního prostředí; podporovat územní rozmanitost; přispívat k regionálnímu míru a stabilitě. Tyto cíle se předpokládají také pro období po vstupu dalších členských států do Evropské unie.
V souvislosti s tím se zdůrazňují opatření, jež by měla posílit možnosti strategického plánování činnosti Evropské unie a změny v působení jejich institucí, především jejich soustředění na základní úkoly.
Základní změnou v současnosti je posun od diplomatického k demokratickému procesu; týká se politik, jež hlouběji zasahují do národních společností a každodenního života jejich občanů. Snahou proto bude vytvářet předpoklady pro koordinaci všech zřetelů politiky a institucí Evropské unie.
ZÁKLADNÍ SMĚRY
Závěrečná část Bílé knihy shrnuje dosavadní rozbor a návrhy opatření do šesti základních směrů:
- strukturovat vztahy Evropské unie s občanskou společností s cílem zvýšit spoluodpovědnost všech partnerů a otevřenost občanské společnosti;
- více využívat znalostí a praktických zkušeností regionálních a místních činitelů a zvýšit pružnost v uplatňování evropské politiky v praxi;
- více využívat odborníků a zvyšovat tím důvěru veřejnosti;
- jasněji definovat politické cíle a zvyšovat jejich efektivitu;
- stanovit podmínky pro vytvoření regulačních institucí a posunout rozhodování blíže k jednotlivým úsekům činnosti;
- nově vymezit úlohy a odpovědnost jednotlivých institucí.
Závěrem Bílá kniha vyjadřuje základní smysl realizovaných nebo navrhovaných opatření: dodat Evropskému společenství nové síly jak z hlediska současných úkolů, tak také s ohledem na jeho předpokládané rozšíření v blízké budoucnosti.
Všechna uvažovaná opatření se budou promítat také do pojetí a praktické činnosti i v tak důležité a perspektivní oblasti, jakou je život a výchova mladé generace Evropy. Té je věnována Bílá kniha Evropských společenství vydaná o několik měsíců později; jí věnujeme pozornost příště.
BŘETISLAV HOFBAUER
|