K systému sběru a svozu bioodpadů v mikroregionech Náměšťsko a Chvojnice se připojilo 11 obcí. Projekt ale předpokládal zapojení 25 obcí s celkovým počtem 14 tisíc obyvatel. Přesto zájem a povědomí o nakládání s komunálním biologickým odpadem i v této oblasti rostou.
Při výpočtu potřebné kapacity kompostárny bioodpadu v Náměšti nad Oslavou jsme počítali také s rezervou pro potenciální podnikatelské subjekty, které by dodávaly svůj bioodpad pocházející především z údržby travních porostů na nedalekém vojenském letišti.
Kompostárna s kapacitou 3000 t/rok je v provozu již od dubna roku 2006 a polovinu nákladů na její výstavbu zaplatila Evropská unie z předvstupního programu Sapard. Je vybavena technologií kompostování v pásových hromadách na volné ploše. I když z hlediska investičních i provozních nákladů je to nejlevnější zařízení, je dostatečně účinné pro zpracování bioodpadů na kvalitní produkt - kompost.
Při této technologii je nutné dodržovat výrobní postupy, tj. správné namíchání bioodpadů a pravidelné překopávání, tj. provzdušnění a homogenizace. Na tuto operaci se používá traktorový překopávač kompostu o pracovním záběru tří metrů. Větve na kompostovatelnou velikost upravuje traktorový štěpkovač. Ten je dále opatřen čelní radlicí a používá se k manipulaci s materiálem a ke svozu bioodpadu - při připojení nosiče kontejnerů.
Kompostování probíhá na vodohospodářsky zabezpečené ploše spádované do záchytné jímky. Po celou dobu jsou zakládky zakryty speciální netkanou textilií pro udržení správné teploty a vlhkosti materiálu. Podle intenzity překopávání a druhu kompostovaného materiálu trvá výroba kompostu 8 až 12 týdnů. Stabilizaci kompostu lze dosáhnout již za 4-8 týdnů a pak jej lze uskladnit i mimo zabezpečenou plochu k dozrání.
Kompost s registraci podle požadavků zákona o hnojivech se na trh uvádí jako hnojivo. Navíc je to vysoce kvalitní organické hnojivo s živinami vázanými v takové formě, že jsou dobře využitelné pro rostliny, tzn. nevyplavují se ani neunikají do ovzduší.
V mikroregionech Náměšťsko a Chvojnice se postupně zavádí pravidelný svoz tříděných bioodpadů ve velkoobjemových kontejnerech a speciálních 240litrových nádobách. Navzdory konzultacím s představiteli obcí i osvětovým akcím s občany se dosud do projektu nezapojilo 14 z plánovaných 25 obcí (obce o velikosti do 2000 obyvatel tvoří 96 %, nad 2000 obyvatel 4 %). Některé samosprávy to odmítají, protože k systému nemají důvěru, jiné kvůli neochotě občanů za tuto službu platit.
Lidé by však měli vědět, že nakládání s bioodpadem něco stojí a že pokud skončí na skládce, je to nejen neekologické, ale i finančně dražší než zpracování na kompostárně.
V obcích, kde systém zavedli, obyvatelé vnímají třídění bioodpadu většinou pozitivně. Projevuje se to výrazným zvyšováním množství i kvality vytříděného bioodpadu. Ukazuje to příklad malé obce Březník s 652 obyvateli, kterou jsme vybrali jako modelovou ukázku. Nakládání s bioodpadem tam sledujeme už od roku 2003 (viz graf).
JIŘÍ JALOVECKÝ
CMC Náměšť, a. s.
