V současné době je hlavním zdrojem biomasy pro vývin bioplynu kukuřice. Náklady na její pěstování se však stále zvyšují, stává se tak nedostatkovou. Proto je výhodné doplňovat a postupně nahrazovat tuto plodinu například krmným šťovíkem.
Krmný šťovík (původně označený jako Rumex OK 2 ) je pravoplatnou plodinou nejen pro ČR, ale nově - od 14. 1. 2008 - pro celou EU, pod modifikovaným označením odrůdy - šavnat. Zatím se u nás využívá hlavně jako suchá biomasa pro přímé spalování, ale už se testuje i k využití při výrobě bioplynu.
CO UKAZUJÍ TESTY
Oprávněným předpokladem pro využití šťovíku k výrobě bioplynu je jeho vysoká krmná hodnota. Dokazují to první výsledky modelových testů, v nichž jsme porovnávali vývin bioplynu za přídavku kukuřice a v dalších variantách za přídavku stejného množství krmného šťovíku. V závěru testování jsme zjistili, že intenzita vývinu bioplynu podle kumulativní produkce byla u obou testovaných plodin v podstatě stejná. Obdobný byl výsledek i při hodnocení podílu CH4 a CO2: Ten se pohybuje u obou plodin mezi 65 až 70 % od patnáctého dne pokusu. Produkce metanu byla v případě všech tří variant se šťovíkem velmi vyrovnaná, stejně jako po přídavku kukuřice. (Více viz Kára, Petříková: Krmný šťovík pro výrobu bioplynu, Zemědělec, 18. 2. 2008.)
Výsledky modelových testů (viz tab.) lze ale zatím považovat za orientační. Je třeba je ověřit přímo v provozních podmínkách bioplynových stanic. Rovněž je třeba zjistit provozní výnosy zelené hmoty šťovíku, ze všech 2 (až 3) sečí v průběhu celého roku a průměrnou sušinu v takto sklizené hmotě.
ŠŤOVÍK VERSUS KUKUŘICE
Nespornou výhodou krmného šťovíku proti kukuřici je jeho vytrvalost - vydrží na svém stanovišti 10 i více let. Od druhého roku vegetace každoročně velmi brzy zjara obrůstá a již v polovině května jej lze sklízet jako zelenou hmotu nebo na siláž. Po této sklizni znovu obrůstá, takže další sklizeň bývá v létě. Případně lze sklízet i třetí seč, a to přibližně do poloviny září (podle místních půdně-klimatických podmínek).
Šťovík lze s úspěchem pěstovat i ve vyšších polohách, kde se teplomilnější kukuřici ne vždy dobře daří. V těchto vyšších polohách se vyskytují zpravidla i strmější pozemky, kde může krmný šťovík účinně zasáhnout (na rozdíl od kukuřice) i proti půdní erozi.
Předností krmného šťovíku jsou bezesporu i nižší náklady na jeho pěstování. Osivo v ceně zhruba 3200 Kč/ha stačí na několik let, kdežto osivo kukuřice za přibližně stejnou cenu je nutné kupovat každoročně. Počínaje druhým rokem vegetace je v případě šťovíku podstatně snazší kultivace půdy, neboť stačí jen lehké diskování po letní sklizni, proti hluboké orbě pro kukuřici.
Výstavba bioplynových stanic "zemědělského" typu má nesporně velké perspektivy. Dokládají to údaje z již uskutečněných testů, kdy byl vývin bioplynu po přídavku šťovíku obdobný jako po přídavku kukuřice. Tyto výsledky je třeba dále ověřovat přímo v bioplynových stanicích.
VLASTA PETŘÍKOVÁ
CZ Biom - České sdružení pro biomasu
