I pro města a obce je důležitý další osud vládního návrhu novely zákona o spotřebních daních. Bude-li totiž v souladu s návrhem zachována spotřební daň u zemního plynu pro dopravu v současné výši, patrně se tak leckde přibrzdí plány na ekologicky čistější městskou hromadnou a příměstskou veřejnou dopravu.
V těchto dnech by se v Poslanecké sněmovně měl projednávat návrh novely zákona o spotřebních daních. Návrh, který připravilo Ministerstvo financí ještě pod vedením Bohuslava Sobotky a letos v srpnu do dolní parlamentní komory odeslal kabinet Jiřího Paroubka, počítá se zachováním spotřební daně u zemního plynu používaného pro pohon automobilů na úrovni 3355 Kč za tunu (2,35 Kč/m3).
BUDEME OPĚT PAPEŽŠTĚJŠÍ?
Přitom Evropská unie umožňuje zemní plyn pro pohon motorových vozidel buď částečně, nebo zcela osvobodit od zdanění (Směrnice 2003/96/EC). Také usnesení vlády ČR č. 563 ze dne 11. 5. 2005, jímž byl schválen program podpory zemního plynu jako alternativního paliva v dopravě, předpokládá, že do roku 2020 by měla být stabilizována výše spotřební daně na stlačený zemní plyn (CNG - Compressed Natural Gas) a zkapalněný ropný plyn (LPG - Liquified Petroleum Gas) pro dopravu na úrovni minimální spotřební daně stanovené směrnicemi EU. Plynaři však zatím pociťují jako velkou nespravedlnost fakt, že v roce 2004, kdy byla u nás zavedena spotřební daň na zemní plyn v dopravě (a zvýšila se sazba této daně na další pohonné hmoty), konkurenceschopnost zemního plynu se snížila. U CNG totiž byla spotřební daň zvýšena o 2,35 Kč/m3 (z do té doby nulové sazby na sazbu současnou), zatímco u benzínu o 1 Kč/litr, u motorové nafty o 1,80 Kč/litr a u LPG o 1,083 Kč/kg.
V ČR jezdí zhruba pět set vozidel s pohonem na stlačený zemní plyn, ačkoliv ve světě jsou jich v provozu už milióny. Přibližně třetinu těchto vozidel u nás tvoří autobusy ve veřejné a městské hromadné dopravě. Pokud by sazba spotřební daně na CNG zůstala na současné úrovni, byl by to negativní signál pro mnohé dopravce, kteří se rozhodují pro tento ekologičtější způsob pohonu.
CHCE TO PŘESNÁ PRAVIDLA
Pomalejší prosazování zemního plynu v dopravě by ovšem způsobilo, že investoři by ztratili ekonomické stimuly budovat síť plnicích stanic CNG na celém území. Generální sekretář České plynárenské unie (ČPU) Ing. Josef Kastl odkazuje na studii, kterou si ČPU nechala zpracovat a podle níž investice na výstavbu plnicích stanic vycházejí jako nenávratné, a to i při stoprocentním využívání jejich kapacity. Teprve zavedení nulové sazby spotřební daně by umožnilo návratnost investic během asi 30 let. "Nejde tedy o nijak závratnou rentabilitu. Nicméně je zřejmé, že výše spotřební daně je spolu s jasně danými a dlouhodobými pravidly klíčová pro rozhodování uživatelů a návazně i potenciálních investorů," tvrdí generální sekretář ČPU.
Mizivé množství plnicích stanic CNG (letos na jaře jich Český plynárenský svaz na našem území evidoval pouze 11 veřejných a 7 soukromých, sloužících výlučně dopravním firmám) je ovšem dalším limitujícím faktorem většího zájmu o automobily s CNG pohonem. Začarovaný kruh se tak uzavírá...
Z takového vývoje u nás by patrně neměla radost ani EU, která chystá směrnici, podle níž 25 % vozidel s užitečnou hmotností nad 3,5 tuny, která byla v daném roce zakoupena nebo pronajata veřejnými orgány a provozovateli poskytujícími přepravní služby na základě koncese, budou muset být tzv. čistá vozidla. Ta samozřejmě mohou mít i jiný ekologicky přijatelnější pohon než pouze motory spalující zemní plyn. "Ovšem v porovnání s ostatními alternativními pohony jsou vozidla s CNG pohonem vývojově na dostatečné úrovni - a jsou tedy okamžitě uplatnitelná," vysvětluje Ing. Josef Kastl.
VÝSTAVBA POKRAČUJE, ALE...
Generální sekretář ČPU poukázal na dobrovolnou dohodu, která byla letos 16. března uzavřena mezi státem (zastupovaným Ministerstvem průmyslu a obchodu) a společností RWE Trasngas, a. s., a všemi regionálními distribučními plynárenskými společnostmi. Podle ní každý distributor do jednoho roku zajistí základní pokrytí území vymezeného svou licencí minimálně jednou veřejnosti přístupnou plnicí stanicí CNG. Nad rámec tohoto závazku pak distributoři zabezpečí výstavbu dalších stanic všude tam, kde územní samosprávný celek rozhodne o převodu vozového parku městské a příměstské dopravy (nebo jeho části) na zemní plyn a kde to umožní místní technické podmínky. Podmínkou pro výstavbu stanice je minimální počet 4 autobusů nebo vozidel s obdobnou spotřebou CNG, tj. zhruba 100 tisíc m3 v prvním roce.
"Podle našich informací výstavba plnicích stanic CNG již rozestavěných distribučními společnostmi probíhá podle plánu," konstatuje Ing. Josef Kastl. "Tyto investice jsou totiž realizovány jako marketingová podpora celého záměru ve smyslu dobrovolné dohody, a nejsou tedy přímo podmíněny investiční návratností. Ale co se týká přípravy nových stanic, je cítit značná nejistota spojená s očekáváním, jak stát přistoupí k realizaci praktické podpory svých deklarovaných cílů."
NÁZOR DISTRIBUTORŮ
Mgr. Michaela Benešová, vedoucí kanceláře společnosti Západočeská plynárenská, a. s., má podobný názor: "Naše společnost už vlastní jednu plnicí stanici na CNG, a to v Plzni (aktuální cena CNG je tam 20,48 Kč/kg), a další staví v Karlových Varech. Tuto investici návrh novely zákona o spotřebních daních neohrozí. Pokud však nebude dosaženo nulové či alespoň symbolické spotřební daně u CNG, mohlo by to zabrzdit naše další záměry na rozvoj sítě těchto stanic v Plzeňském a Karlovarském kraji."
Stejného názoru je Mgr. Simona Hladíková, tisková mluvčí Středočeské plynárenské, a. s. "Naše firma buduje svoji první plnicí stanici CNG v Mladé Boleslavi," uvedla. "Toto město jsme vybrali jako strategické místo, kde jsou ve velkém provozovány městské a příměstské autobusové linky a které je navíc poblíž mezinárodního tahu E65 mezi Prahou a Libercem. I proto její stavbu novela zákona neohrozí. Ale bude-li návrh novely schválen v současném znění, pak může naše další plány rozvoje plnicích stanic CNG ve středočeském regionu zbrzdit."
Karel Rathai, referent řízení portfolia produktů společnosti Severomoravská plynárenská, a. s., připomněl, že na rozdíl od běžné plnicí stanice na LPG, u níž se pořizovací investice pohybuje v řádu miliónů korun, vybudování větší plnicí stanice na CNG pro obsluhu autobusové dopravy je finančně náročnější a vyžaduje desítky miliónů. Severomoravská plynárenská ve smyslu zmíněné dobrovolné dohody nyní na svých pozemcích v centru Ostravy dokončuje výstavbu rychloplnicí stanice CNG (předpokládaná cena plynu tam bude 22 Kč/kg). Stanice je stavebnicového kontejnerového provedení a veškeré přívody energií má dimenzovány tak, aby její výkon bylo možné zvýšit až o 100 procent při případných budoucích vyšších odběrech.
Další možné podobné projekty Severomoravské plynárensk jsou podle Karla Rathaie zatím ve stadiu prvotních jednání, a proto je předčasné hovořit o tom, jak by firma jednala, pokud by spotřební daň na CNG zůstala zachována. Karel Rathai dodává: "Při snížení spotřební daně u benzínů a motorové nafty a při nezměněné výši spotřební daně pro zemní plyn v dopravě se zmenší cenový rozdíl mezi těmito palivy. Tím dojde k tomu, že investice do CNG budou ztrátové. Žádná firma se nebude ohlížet na ekologii a nebude nakupovat dopravní prostředky na tento pohon. CNG autobusy jsou podstatně dražší než na klasický naftový pohon. Provozovat autobusovou dopravu s tímto pohonem nebude výhodné. Dotace od státu, Transgasu a distribučních společností na nákupy plynových autobusů situaci nezachrání."
DOPRAVCE: JE TO NESOLIDNOST
Prostějovská společnost FTL, a. s., vlastní devět desítek autobusů, z nichž na pohon CNG jezdí 25. Z velké části jsou začleněny do systému městské hromadné dopravy v Prostějově. Prezident společnosti FTL Ing. Jaroslav Hanák, který je i viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR a prezidentem Svazu dopravy ČR, zdůrazňuje, že jeho firma má spolu s městem ve využívání CNG pro pohon autobusů velkou tradici. Pro zajištění provozu těchto svých autobusů vybudovala v Prostějově vlastní plnicí stanici. Ta ovšem slouží i ostatním motoristům, kteří mají vozidla s pohonem CNG.
Ing. Jaroslav Hanák označuje úmysl ponechat spotřební daň u zemního plynu pro dopravu za nesolidní, který je v rozporu se strategií Evropské unie o výrazné podpoře alternativních paliv. "A především neodpovídá koncepci zadávání veřejných zakázek ve veřejné dopravě osob s povinným procentem vozidel s alternativními pohony," říká. "Navíc je to zcela nezodpovědný krok ze strany vlády ve vztahu k dobrovolné dohodě z letošního března o budování sítě nových plnicích stanic a podpoře obnovy vozového parku vozidly na pohon CNG v městské a příměstské veřejné autobusové dopravě."
POHLEDY Z CENTRA
Kateřina Koubová z oddělení pro styky s veřejností Ministerstva průmyslu a obchodu tvrdí, že usnesení vlády č. 563 z 11. 5. 2005 neurčovalo výši spotřební daně pro zemní plyn v dopravě, nýbrž pouze její stabilizaci. Proto v případě vládního návrhu novely zákona podle ní "nejde tedy zřejmě o porušení tohoto usnesení". Kateřina Koubová nicméně připomíná, že Ministerstvo průmyslu a obchodu jednalo s Ministerstvem financí o možnosti nulové nebo co nejnižší daně pro plyn používaný v dopravě. "Nulová daň však byla resortem financí odmítnuta," potvrdila.
PhDr. Viktor Meca, Ph.D., z tiskového oddělení Ministerstva dopravy (MD) konstatuje, že nyní je cena odpovídajícího množství CNG vzhledem k litru benzínu zhruba o polovinu nižší. "To je dostatečný impuls k tomu, aby spotřebitel zvážil, na jaké palivo bude jezdit. Samozřejmě je tato problematika širší a bude záležet i na dostupnosti vozidel a plnicích stanic na CNG. Pokud by byl plyn zatížen nižší spotřební daní, stal by se vzhledem ke své ceně určitě atraktivnějším palivem. Zavedením standardu Euro V se však emisní zatížení životního prostředí spalováním obvyklých fosilních paliv a CNG řádově vyrovnává," upozornil PhDr. Meca. Přesto ministerstvo považuje CNG kvůli jeho cenovým i emisním parametrům za velice atraktivní a perspektivní alternativní palivo. "Jeho používání by se mělo rozvíjet a předpokládáme, že dále bude konkurenceschopným palivem," dodal PhDr. Meca. MD zatím neregistruje signály, že by v souvislosti s projednávaným návrhem novely zákona investoři ve svém zájmu o výstavbu plnicích stanic ochabli. Naopak ministerstvo nyní v rámci spolufinancování příspěvku z Evropského regionálního a rozvojového fondu EU (ERDF) podporuje výstavbu dvou plnicích stanic na CNG v celkové výši 8 mil. Kč.
Důležitá je informace, že v rámci opatření 2.3. OP Infrastruktura letos již nelze žádat o účelovou dotaci ani na nákup autobusů s alternativním pohonem, ani na vybudování infrastruktury související se zaváděním alternativních paliv (tedy hlavně plnicích stanic). Peníze určené na tyto účely jsou totiž už vyčerpány. Podpora tohoto druhu navíc od ledna 2007 přejde na Ministerstvo životního prostředí (OP Životní prostředí).
PÁR MILIÓNŮ, ČI JASNÝ SIGNÁL?
Výnos spotřební daně u zemního plynu pro dopravu loni činil 7,51 mil. Kč. Tedy zcela zanedbatelnou sumu ve srovnání s celkovým výběrem spotřebních daní ve výši 83 mld. Kč, jak ji pro letošní rok odhadlo Ministerstvo financí ve svém materiálu Daňová politika 2002-2006. Jakkoliv stát nyní úporně hledá další zdroje svých příjmů, suma kolem osmi miliónů korun je pro něj zanedbatelná. Naopak pronikavější snížení spotřební daně na zemní plyn v dopravě či dokonce její nulová sazba by byl jasný signál o tom, že stát má zájem podporovat využívání CNG i dalších alternativních pohonů v dopravě.
IVAN RYŠAVÝ
