Blýskání na lepší časy? Odchod venkovského obyvatelstva do měst způsobuje regres, někdy i zánik venkovských komunit. Tytéž principy ekonomického pohybu, které způsobily v rámci společnosti ovládané trhem exodus venkova, však začínají vytvářet protichůdné procesy. Příměstské venkovské lokality...
Blýskání na lepší časy?
Odchod venkovského obyvatelstva do měst způsobuje regres, někdy i zánik venkovských komunit. Tytéž principy ekonomického pohybu, které způsobily v rámci společnosti ovládané trhem exodus venkova, však začínají vytvářet protichůdné procesy.
Příměstské venkovské lokality poskytují nesrovnatelné nižší ceny stavebních parcel a nájemného než je tomu ve větších městech. Ovšem i zde začala cena pozemků rapidně vzrůstat díky zvýšené poptávce, takže v další vlně jsou vykupovány k bytové zástavbě pozemky, které již jsou od velkých měst značně vzdáleny.
Příliš nepřekvapuje, že tento návrat na venkov nezahájili pražští starodůchodci, ale příslušníci podnikatelské elity, úspěšní umělci a tvůrčí pracovníci. Ti investují do výstavby nebo nákladných renovací vil, exkluzivních chat i přestavby selských statků na komfortní sídla. Teprve ve druhé vlně přicházejí na venkov lidé z opačného konce sociálního spektra, většinou důchodci, kteří výhodně prodali své velkoměstské byty, takže mohou zakoupit a upravit venkovskou usedlost. Ve třetí vlně se stěhují na venkov mladé manželské páry a rodiny, které jako prioritu přijímají možnost relativně levného a kvalitního bydlení ve velkoměstě nedosažitelného. Technický pokrok, patrný zejména v posledním desetiletí, bude tomuto procesu znovuosídlení venkova napomáhat.
Zbývající dvě zmíněné skupiny dosídlenců venkova jsou k novým sídlům poutány jak vyhlídkou dalšího růstu nájemného, zejména ve velkoměstech, tak i zvyšováním ceny energií. Pro znovuvzkříšení venkova je důležité, že noví osídlenci přinášejí finanční prostředky, aniž by hledali pracovní příležitosti - v omezené míře je naopak sami vytvářejí.
Pro nejbližší budoucnost není reálné očekávat masový nárůst té části populace, která bydlí trvale na venkově a denně dojíždí do měst, jak je to obvyklé v USA, Kanadě nebo v západní Evropě. Tím spíše je nereálný předpoklad významnějšího růstu možností zaměstnání, vytvářených přímo na venkově. Proto je v současnosti třeba vysoce hodnotit pozitivní roli dosídlenců - důchodců. Důchodce představuje z hlediska ekonomického specifický subjekt, který disponuje nevalným, ale stabilním měsíčním příjmem bez nároku na zaměstnání.
Do tohoto obrazu současného českého venkova vstupuje poctivé a obětavé úsilí starostů obcí o udržení a budoucí rozvoj regionu. Shromáždění starostů Novohradska (v červnu 1998) se jednoznačně shodlo na některých obecně-platných poznatcích. Především je v zájmu obcí, aby pečovaly o své stávající obyvatelstvo a vytvářely dobré podmínky pro mladá manželství, nově vzniklé rodiny i přestárlé občany, odkázané na sociální služby. Teprve po zajištění těchto priorit je možno pomáhat případným dosídlencům.
Tíživým břemenem pro obce jsou rozsáhlé objekty, které ztratily svou původní funkci a nejsou nijak využívány. Jsou to především zrušené školy včetně mateřských, administrativní budovy družstev a státních statků a jiné. Údržba těchto objektů jde do desetitisíců, případná demolice by byla neúnosně nákladná. Úplné náklady na demolici vcelku malé budovy jednotřídní školy v Pěčíně vyčíslil odborník na 1 732 000 Kč.
Mimořádně cennou iniciativu jihočeského regionu proto představuje přestavba těchto budov na obytné domy s garsoniérami nebo malými byty. Tato aktivita může být dotována Ministerstvem pro místní rozvoj až do výše 360 000 Kč na jednu bytovou jednotku. Původním záměrem bylo získání těchto bytových prostor pro dosídlence, zejména pražské důchodce. Dosavadní zkušenosti však ukazují, že takto vzniklé možnosti kvalitního bydlení poslouží především místním obyvatelům.
Využití těchto budov i dosídlení dalších objektů ovšem vyžaduje vybudování nebo obnovu a modernizaci inženýrských sítí. Dalším problémem je zajištění zdrojů pitné vody a stavba vodovodů. V některých obcích využívají obyvatelé vodu z místních studní, která nevyhovuje hygienickým normám. Při značné rozlehlosti obcí představuje realizace těchto úkolů značné náklady.
Důležitým problémem zejména pro starší občany je zásobování potravinami. Prodejny smíšeného zboží z dob totalitního režimu byly po přechodu k soukromému podnikání v mnoha menších obcích zrušeny. Proto je mimořádně cennou pomocí činnost pojízdných prodejen potravin i některých běžných druhů spotřebního zboží. Na Trhovosvinensku a Novohradsku zajišťuje tuto službu občanům velmi solidně soukromý podnikatel, který třikrát v týdnu zajíždí i do malých obcí a za ceny odpovídající maloobchodní síti prodává dosti široký sortiment.
Jihočeští starostové si dobře uvědomují, že tvářnost krajiny je v rozhodující míře dílem obyvatel malých osad. Každá forma pomoci malým osadám a každé zlepšení životních podmínek jejich obyvatel je proto investicí ekonomicky vysoce efektivní a zároveň i vysoce etickou.
Radislav Bušek,
starosta města Trhové Sviny
Karel Koubek,
sociolog
FOTO ARCHÍV