S vystěhováním obyvatel mimo město místní samospráva nemůže bojovat jiným způsobem než zvelebováním městského prostředí a podporou soukromých aktivit tak, aby bydlení ve městě v atraktivitě předčilo bydlení v nových satelitech, které nemají charakter ani města, ani vesnice.
Místní samospráva v Hradci Králové si tuto skutečnost uvědomuje, proto se již v letech 2000-2004 zapojila do výzkumu Univerzity Pardubice, Univerzity Hradec Králové a Vysokého učení technického v Brně, který se zaměřil na problémy suburbanizace velkých měst. Tento projekt podpořilo i Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
PROSTOROVÉ ASPEKTY
Pokud se podíváme na aplikaci stávajících územně plánovacích zásad v praxi a současné trendy promítneme do budoucnosti, zcela zřetelně je vidět neudržitelnost současné územně plánovací praxe na lokální úrovni. Zejména jde o strukturu územního plánu. Z její legendy je sice zřejmá snaha o určitou míru "promíšení" jednotlivých funkcí města (například funkci bydlení můžeme v královéhradeckém územním plánu nalézt v sedmi typech ploch), ale na druhou stranu vznikají naprosto schematické monofunkční urbanistické koncepce - v podstatě v podobě realitního "rozparcelování" území, kde nelze mluvit ani o míšení jednotlivých funkcí, ani o pokusu vytvořit urbánní prostředí.
Pro příklad jsme učinili kontrolní výpočet (indexy využití území jsme přepočetli na hustotu obyvatel na hektar), jak intenzivní zástavba rodinnými domy je navrhována - regulována územním plánem v Hradci Králové (viz tab. 1). Průměr je 34,4 obyv./ha. Přitom teoretici směřující k definování trvale udržitelného a životaschopného města uvádějí, že "hranice hustoty osídlení, pod kterou se již nelze vyhnout závislosti na automobilu, se pohybuje mezi 30-40 obyv./ha. Veřejnou hromadnou dopravu lze přitom smysluplně zavést pouze do oblastí, které vykazují hustotu osídlení minimálně 50 obyv./ha. Městská zástavba, kde lze pěšky dojít ke skutečnému cíli, například k obchodu nebo k poště, musí mít hustotu osídlení min. 100 obyv./ ha.
Přitom ale územní plán (schválený v roce 2000) navrhuje do roku 2015 zastavět 441,6 hektarů nových dosud neurbanizovaných ploch. Samozřejmě ne všechny tyto plochy budou určeny pro bydlení. Obecně se pro tuto funkci odhaduje zhruba 50 % zastavěné plochy měst, což by bylo přibližně 220 ha ploch pro bytovou zástavbu, většinou předměstského charakteru. Výsledky srovnání těchto předpokladů s očekávaným počtem obyvatel v daném období vypočtených na hektar urbanizovaného území města ukazuje tab. 2. Z ní vyplývá, že jakákoli varianta vývoje v budoucnosti povede ke zhoršování stávajícího stavu v intenzitě využití území.
Plošný růst města Hradec Králové začíná vedení města považovat za ne příliš žádoucí jev. Například Strategický plán rozvoje města Hradce Králové zavádí jako jeden z indikátorů sledování "indexu plošného růstu města". Ten vyjadřuje procentuální nárůst plošné rozlohy města ve sledovaném období. Porovnání velikosti urbanizovaného a neurbanizovaného území města Hradec Králové v letech 2000-2004 je vidět na grafu.
Výpočet pro léta 2000-2004 ukázal hodnotu indexu 1,01, což je nárůst zastavěné plochy o 0,4 % při výše uvedeném klesajícím počtu obyvatel města. Učiníme-li teoretický výpočet tohoto tempa růstu, dojdeme k závěru, že celé správní území města (včetně rozsáhlého lesního komplexu, údolních niv řek apod.) bude kompletně zastavěno v roce 2402. Město Hradec Králové jako sídlo existuje zhruba od 6. století n. l. Za 1500 let bylo zastavěno necelých 30 % jeho dnešní rozlohy. Při současném tempu růstu města dokážeme zastavět "zbývajících" 70 % plochy za necelých 400 let!
EKONOMICKÉ SOUVISLOSTI
Analýzou výdajů rozpočtů města a prognózou jejich dalšího vývoje lze rovněž sledovat nepříjemné zvyšování podílu mandatorních výdajů spojených se správou a údržbou města. Příkladem mohou být výdaje na:
údržbu veřejného osvětlení;
odpadové hospodářství (sběr a svoz komunálního odpadu);
péči o vzhled obcí a veřejnou zeleň (veřejná zeleň);
údržbu silnic (místní komunikace).
Všechny vybrané výdaje v Hradci Králové mají rostoucí charakter (kromě výdajů na veřejné osvětlení). Tento trend je možné vysvětlit jednak obecnými makroekonomickými zákonitostmi (míra inflace, rostoucí ceny ropy apod.), jednak tím, že vybudovaná infrastruktura vyžaduje údržbu bez ohledu na míru jejího využití a počet obyvatel města.
NEZODPOVĚZENÉ OTÁZKY
Na příkladu Hradce Králové jsme ukázali, jaké jsou současné urbanistické nebo lépe řečeno sub-urbanistické trendy a jaké dopady na prostorové uspořádání města a kvalitu života v něm tyto trendy nejenže mohou mít, ale dnes již prokazatelně mají. Jsou jednoznačně negativní, neboť zhoršují stav a kvalitu fungování města.
Úkol pro budoucnost zdá se tedy být jasný - změnit pohled na základní úkoly územního plánování, směřovat k důslednějšímu prolínání jednotlivých funkcí, k vyšší intenzitě zastavění a k omezení perimetrálního (vnějšího) rozrůstání měst vedoucí ke ztrátě příměstské krajiny. Otázkou ale je, jaké praktické metody použít, jaké zavádět mechanismy ochrany dosud nezastavěného území a jak dosáhnout jejich skutečné implementace.
Vnitřní suburbanizace je nedílnou součástí celkových suburbanizačních tendencí posledních desetiletí. Vzhledem k okolnostem je to proces, který může místní samospráva svou politikou územního plánování a prostřednictvím svých investic přímo ovlivnit. Například i na základě výše uvedených dat uložila Rada města Hradce Králové prověřit možnosti negativního dopadu suburbanizace na rozvoj města. Jako podklad pro další práci v této oblasti přijala tyto principy:
zaměřit se na podporu výstavby především v zastavěném a zastavitelném území města, z čehož plyne požadavek striktního posuzování navrhovaných změn územního plánu z hlediska záboru území mimo současně zastavitelné území města;
upřednostnit podporu výstavby v lokalitách s takovou hustotou zástavby, kde může dojít k efektivnímu využívání a údržbě majetku města Hradec Králové (komunikace, veřejné osvětlení, veřejná zeleň).
VLADIMÍRA ŠILHÁNKOVÁ
Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice
MARTIN MAŠTÁLKA
odbor strategie a rozvojových projektů města
Magistrátu města Hradce Králové
Tab. 1, 2
Graf