Současnou finanční situaci krajů a obcí nelze jednoduše zevšeobecnit. Vlivem delší historie obcí je systém jejich financování ustálen. Zároveň měly větší možnost využívat, ať již uváženě či nikoliv, návratné...
Současnou finanční situaci krajů a obcí nelze jednoduše zevšeobecnit. Vlivem delší historie obcí je systém jejich financování ustálen. Zároveň měly větší možnost využívat, ať již uváženě či nikoliv, návratné finanční zdroje pro své investiční záměry. Bohužel v některých případech i ke krytí svých běžných výdajů.
Naproti tomu kraje, jejichž novodobá historie se počítá od roku 2001, nemají oblast financování zcela vyřešenu. Jejich finanční nezávislost není v současné době podložena dostatkem vlastních příjmů. Kvůli krátké existenci krajů je jejich celková zadluženost velmi nízká.
Celkový dluh roste
Navzdory tomu, že riziko zadluženosti krajů je v současnosti minimální, celkový dluh místních rozpočtů, který zahrnuje jak dluhy municipalit, tak krajů, nadále roste. Přesto je regulace zadluženosti podle CRA velmi mírná. Pokud splátky úvěrů a úroků obce či kraje ve sledovaném roce překročí hranici 30 % jejich celkových příjmů, mohou mít potíže při získávání státních peněz. I když tuto skutečnost hodnotíme pozitivně, je to opět jen jemné opatření, bude se týkat teprve těch obcí, kterým hrozí krach, nikoliv všech "problémových". S ohledem na větší opatrnost při financování municipalit/krajů považujeme za přísnější kritérium pro hodnocení o přijatelnosti dalšího dluhu podíl dluhové služby v roce k opakujícím se příjmům v roce. Tento ukazatel vyjadřuje, jakou část opakujících se příjmů je třeba vyhradit na splátku dluhu. CRA k tomu navrhuje i hranici, která by neměla být překročena, a to ve výši 10 - 15 % podle míry konsolidace při výpočtu dluhu.
Spolufinancování projektů
Aktuální otázkou je v současné době spolufinancování projektů podpořených z fondů Evropské unie. Finanční podpora ze strukturálních fondů a Kohezního fondu je municipalitě/kraji připsána až po dokončení projektu, tzn. že celkové náklady prvotně ponese daná municipalita/kraj. Tyto subjekty se na předfinancování mohou připravit buď vytvořením rezerv z vlastních zdrojů, či přijmutím komerčních úvěrů.
Podle názoru CRA by se města, obce a regiony měly v první fází využívání finanční podpory z EU zaměřit na projekty podporující výstavbu zejména infrastruktury, neboť ta patří mezi hlavní pilíře nutné k rozvoji území. Je třeba upozornit i na fakt, že podání většího množství menších projektů rozmělňuje šanci financovat velké, nadregionální projekty v jejich maximální výši, o kterou je možné žádat.
Financování krajů
Současné rozpočtové určení daní, zakotvené v zákoně č. 243/2000 Sb., se ukázalo jako nevyhovující. Již déle než rok existuje snaha tento zákon změnit. Bohužel zatím bez úspěchu. Platný zákon určuje podíly krajů a obcí na jednotlivých daňovým příjmech. Stávající podíl krajů na sdílených daních (3,1 %) je v porovnání s úkoly, které musí kraje plnit, nedostatečný.
Chybějící finance bylo nutné krajům dorovnat formou dotací. Velká část těchto prostředků je účelově vázána, tzn. kraje si nemohou samy rozhodnout o jejich využití. Smyslem novelizace zákona je tedy zajistit krajům potřebný objem prostředků, o jejichž účelu nebude předem rozhodnuto na jednotlivých ministerstvech, a ony budou moci lépe reagovat na konkrétní problémy svěřeného území.
Rozhodování by se tak přesunulo o jeden stupeň níže pod celostátní úroveň. Uplatnil by se tzv. princip subsidiarity, který má zajistit, aby se všechna opatření přijímala co nejblíže občanům, tedy na nejnižším stupni správy, který umožňuje jejich nejefektivnější realizaci nebo výkon.
Krajům by měly být zvýšeny podíly na sdílených daních zejména o finanční objemy připadající na výkon zřizovatelských funkcí k organizacím a na zabezpečení správních činností, které na ně byly převedeny v rámci druhé fáze reformy územní veřejné správy a jsou v současné době refundovány prostřednictvím dotací.
Jak jsem již uvedla, komunální projekty je možné financovat i s pomocí fondů Evropské unie. Úspěšné zpracování žádostí však vyžaduje jejich pečlivou přípravu. Kraje a obce k tomu buď využívají své pracovníky, nebo tím pověřují některou poradenskou firmu.
Při rozhodování o využití té které varianty je nutné vzít v úvahu dostupné prostředky i kapacitu zaměstnanců úřadu. Náklady na přípravu projektu je možné snížit například spoluprací subjektů v rámci mikroregionu.
Přehled udělených CRA Rating v ČR
Konkrétní příklady financování
Ústecký kraj (CRA Rating A- / czAa / czP-1 / stabilní výhled) je situován v severní části ČR. Dlouhodobé zaměření průmyslu na povrchovou těžbu uhlí se odrazilo v kvalitě životního prostředí, které patří k nejpoškozenějším v rámci našeho státu. Restrukturalizace průmyslové výroby měla za následek růst nezaměstnanosti v regionu, která je v celorepublikovém srovnání nejvyšší. Ústecký kraj, ale i stát, se snaží tuto situaci řešit vytvářením podmínek pro nové investory. Na území kraje je k dispozici 30 průmyslových zón, z nichž 5 přímo podporuje stát. Kromě toho je možné využít projektu brownfields, tj. využití opuštěných průmyslových areálů.
Přestože systém financování krajů není dosud vyřešen, dosahuje Ústecký kraj velmi dobrých hospodářských výsledků. Jeho politika, co se týká kapitálových výdajů, je spíše konzervativní, na investice čerpá prostředky z dotací, zhruba 20 % je kryto z vlastních příjmů kraje. Na případné kofinancování investičních projektů podpořených z prostředků z fondů EU si vytváří finanční rezervy.
Statutární město Havířov (CRA Rating Baa+ / czAa / czP-1) je se svými 84 879 obyvateli druhým největším městem regionu severní Moravy a Slezska. Samotné město vznikalo hlavně z potřeby zajistit bydlení pracovním silám především pro doly a navazující hutnické provozy a nedisponuje vhodnými rozvojovými plochami. Spolu s celým Moravskoslezským krajem patří k oblastem s dlouhodobě nejvyšší mírou nezaměstnanosti.
Hospodaření města bylo v průběhu posledních pěti let velmi dobré. K financování investičních výdajů využívá kromě vlastních prostředků rovněž zdroje úvěrové a návratné výpomoci ze státních fondů. Nicméně podle názoru CRA aktuální zadluženost města neohrožuje jeho finanční stabilitu. Havířov uskutečňuje pilotní projekt regenerace panelového sídliště Šumbark, na který získal prostředky z programu Ministerstva pro místní rozvoj. Regenerace probíhá úspěšně a měla by skončit v roce 2012. Postupným zapojováním dalších měst do tohoto projektu se však snižuje výše prostředků určená pro město Havířov. Proto chce ještě letos požádat v rámci Společného operačního regionálního programu o dotaci ze strukturálních fondů EU.
CRA Rating Agency, a. s.
