Se zánikem okresních úřadů a vytvořením obcí třetího typu zabezpečuje na magistrátech měst Brno, Ostrava a Plzeň výkon státní správy v podstatě dvojí typ úředníků.
Na část z nich - a dodejme že na část podstatně menší - stát vyplácí příspěvek na výkon státní správy ve výši 334 tisíc korun, ale na každého ze zbývajících úředníků, kteří rovněž zabezpečují výkon státní správy, pak částku podstatně nižší. Například v případě Ostravy se tento nižší příspěvek rovná zhruba 220 tisícům korun a Plzeň dokonce uvádí pouze 100 tisíc korun.
CHYBA VZNIKLA JIŽ DŘÍVE
Uvedená města v té souvislosti hovoří o systémové chybě a již společně jednají s Ministerstvem vnitra o její nápravě. Ing. Pavel Loutocký, tajemník Magistrátu města Brno, vidí příčinu této chyby v tom, že města Brno, Ostrava i Plzeň vykonávala do 31. 12. 2002 působnosti okresního úřadu. "Na tuto svoji roli však dostávala pouze finanční příspěvek, zatímco v případě okresních úřadů byl výkon státní správy státem hrazen plně," vysvětluje inženýr Loutocký a dodává: "Částka odpovídající nákladům státu na výkon agendy okresních úřadů byla po jejich zrušení přerozdělena na obce s rozšířenou působností, zatímco v případě města Brna k žádným změnám nedošlo." Podle tajemníka brněnského magistrátu toto pochybení ze strany státu jihomoravské metropoli napřesrok přinese ztrátu nejméně 77 miliónů korun, neboť příspěvek pro město Brno pro agendy obce s rozšířenou působností by pro rok 2004 měl činit pouze 118 korun na jednoho občana ve správním obvodu, zatímco průměrný příspěvek státu deseti obcím s rozšířenou působností a počtem obyvatel nad 50 tisíc má být 326 korun na jednoho občana ve správním obvodu, a to bez příspěvku na státní sociální podporu, který město Brno nedostává.
Zkušenosti Brna potvrzuje i doc. Ing. Jan Široký, CSc., analytik z odboru financí a rozpočtu Magistrátu města Ostravy. "Podle našich interních výpočtů jsme v přepočtu na jednoho pracovníka, vykonávajícího státní správu, dostávali od státu v minulých letech příspěvek zhruba 220 tisíc korun," říká. "Ten se pro naše úředníky, zabezpečující výkon státní správy, nezvýšil ani po 1. lednu 2003, kdy jsme se po zániku okresních úřadů stali obcí třetího typu. Příspěvek na výkon státní správy ve výši 334 tisíc korun dostáváme pouze na každé ze 37 nových funkčních míst, které vznikly s převzetím výkonu státní správy pro dvanáct obcí, na něž se letos rozšířila naše spádová oblast."
Docent Široký upozorňuje, že ze zhruba osmi stovek úředníků ostravského magistrátu přibližně polovina zabezpečuje výkon státní správy. "Jde také o to," připomíná, "že dosud neexistuje jednotná metodika pro objektivizaci výše příspěvku na výkon státní správy. Není tajemstvím, že dokonce ani částku 334 tisíc korun řada obcí třetího typu nepovažuje za dostatečnou, aby jim plně kryla náklady na výkon státní správy. Jak teorie veřejných financí, tak záměr Ministerstva vnitra však nedoporučuje pokrývat tyto náklady na sto procent; optimum se pohybuje okolo 90 procent, aby byl ponechán prostor pro možné úspory. Proto stanovit tuto metodiku nebude nijak snadné, aby standard veřejných služeb a výkonu státní správy zůstal pro občany na celém území zachován ve stejné kvalitě. Spíše než samotná výše státního příspěvku by se měl posuzovat jeho přepočet vzhledem k množství obyvatel, které jednotliví úředníci obsluhují. Či - a to možná ještě spíše - podle počtu případů na každého úředníka."
Pro standardizaci výkonů jednotlivých druhů státní správy se vyslovuje také inženýr Loutocký. "Protože však každá obec vykonává státní správu za specifických podmínek, vidím jako zásadní problém nastavení parametrů pro stanovení těchto standardů. Jejich tvůrce bude muset respektovat například takové aspekty, jako jsou počet a demografické složení obyvatel správního obvodu obce s rozšířenou působností, rozloha tohoto správního území, dopravní dostupnost, geografická poloha, podnikatelské zázemí apod.," dodal.
ČÍSLA PRO ARGUMENTACI
O srovnání výše příspěvku na výkon státní správy u vybraných obcí s rozšířenou působností se správním obvodem nad 100 tisíc obyvatel, včetně měst Brno, Ostrava a Plzeň, se pokusili na plzeňském magistrátu. Vycházeli přitom z faktických, veřejně dostupných údajů ze zákona o státním rozpočtu na rok 2003, návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2004 i z údajů Českého statistického úřadu. Z porovnání (viz tabulka) výše státního příspěvku přepočtené v průměru na jednoho občana jasně vyplynulo, že v Plzni, Ostravě a Brně magistráty dostávají na výkon státní správy podstatně méně než jiná statutární města. Petr Triner, vedoucí kanceláře tajemníka Magistrátu města Plzně, se netají tím, že i o toto porovnání se všechna tři uvedená města opírají při svém jednání s Ministerstvem vnitra, aby jako garant rozdělení státního příspěvku jejich požadavky zohlednilo.
Sama Plzeň podle Petra Trinera dostává od státu příspěvek 334 tisíc korun pouze na 13 delimitovaných funkčních míst, zatímco na zbývajících 230 pracovníků pouze fixní částku necelých 20 miliónů korun, tedy v průměru ani ne 100 tisíc korun na každého z nich. Průměrná výše příspěvku na výkon státní správy na jednoho občana ve správním obvodu města Plzně podle zákona o státním rozpočtu na rok 2003 činila 338 korun, v průběhu roku pak byl příspěvek navýšen na 353 koruny, což však magistrát hodnotí pouze jako "kosmetické zlepšení". Také v Plzni se vyslovují pro standardizaci výkonů státní správy. "Domníváme se," konstatuje Petr Triner, "že je možné, aby výše příspěvku na výkon státní správy odrážela počet skutečně vykonaných standardizovaných úkonů státní správy. Takovou metodu bychom považovali za objektivnější, nicméně jsme si vědomi časové náročnosti jejího zavedení."
Promítnout požadavky uvedených tří měst a systémovou chybu, k níž ze strany státu došlo, odstranit již v zákoně o státním rozpočtu na rok 2004, je nyní již nereálné, připouštějí jak v Ostravě, tak v Brně či Plzni. Nicméně jako pozitivní hodnotí fakt, že při Ministerstvu vnitra byla vytvořena pracovní skupina pro stanovení metodiky výpočtu příspěvku na výkon státní správy pro města Plzeň, Ostravu a Brno.
Docent Široký z ostravského magistrátu nám potvrdil, že i úředníci na Ministerstvu vnitra přiznávají, že tato tři města byla výší příspěvku podhodnocena. Také Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Poslanecké sněmovny 13. listopadu doporučil ke zmírnění "nespravedlivé" výše příspěvku pro Ostravu, Brno a Plzeň uvolnit částku 100 miliónů korun z rezervy státního rozpočtu na rok 2004. Návrh však ještě musí doporučit také Rozpočtový výbor dolní komory parlamentu a schválit Poslanecká sněmovna.
