Před třemi roky vzniklo v Brně memorandum, ve kterém se několik institucí spolu s městem zavázalo ke spolupráci na vývoji vodíkových technologií. Vzhledem k tomu, jak se některé projekty posouvají, ukazuje se nyní jako vhodná cesta založit spolek, který bude jednotlivé aktivity koordinovat a zastupovat své členy navenek při jednáních s dalšími organizacemi nebo orgány. Zakládajícími členy H2vBrně, z. s., mají být vedle města jeho společnosti Teplárny Brno, Dopravní podnik města Brna a SAKO Brno a za akademický sektor Vysoké učení technické v Brně.
„Z vývoje posledních let i ze strategií přijatých na úrovni Evropské unie i České republiky je zřejmé, že vodík bude jedním ze zásadních zdrojů energie. Na rané myšlenky vedené tímto směrem jsme reagovali už v roce 2021, kdy v Česku vznikla vodíková strategie, která se nyní aktualizuje. Tehdy jsme podepsali memorandum o spolupráci na využití vodíku. Pozorujeme, že o přistoupení k memorandu mají zájem různé subjekty, od developerů až například ke společnostem s většími flotilami nákladních vozidel. Rozšíření memoranda by ale bylo poměrně složité a následná činnost a rozhodování ve větší skupině subjektů komplikované. Pro výraznější rozvoj brněnské vodíkové ekonomiky nyní vzniká zapsaný spolek H2vBrně, který umožní snazší přístup a spolupráci i dalším zájemcům,“ uvedla Markéta Vaňková, primátorka města Brna.
„Využití vodíku mnoho odborníků považuje za součást řešení klimatické krize. Předpokládá se, že tento plyn může nahradit fosilní paliva v dopravě, průmyslu i domácnostech. V Brně už existují konkrétní ideje, jak se do vodíkového hospodářství zapojit, například v oblasti městské hromadné dopravy nebo výroby vodíku elektrolýzou z energie získané z obnovitelných zdrojů. Zároveň do Brna plánujeme přivedení přebytečného tepla z Jaderné elektrárny Dukovany,“ doplnil Robert Kerndl, náměstek primátorky pro energetiku.
Zakládajícími členy H2vBrně, z. s., má být město Brno, společnosti Teplárny Brno, Dopravní podnik města Brna a SAKO Brno a dále Vysoké učení technické v Brně. Účastí města se budou zabývat zastupitelé na svém zasedání příští týden. Ve středu 13. června 2024 brněnští radní v působnosti valné hromady obchodní společnosti Teplárny Brno a Dopravní podnik města Brna schválili účast těchto subjektů jako zakládajících členů spolku. Společnost SAKO Brno předloží obdobný materiál do konce června. Formální schvalovací proces čeká také ještě VUT v Brně.
Teplárny Brno, a. s., pracují na projektu na výrobu vodíku a nově zakládaný spolek by jim měl pomoci s koordinací s ostatními městskými společnostmi, případně s hledáním dalších partnerů. „Teplárny Brno sledují potenciál vodíku jako velmi pravděpodobného paliva energetiky a mobility budoucnosti a patřily k prvním hybatelům vodíkového tématu v České republice,“ řekl Jiří Herman, předseda představenstva Tepláren Brno.
Dopravní podnik města Brna zvažuje projekt pronájmu 50 městských vodíkových autobusů. „Bezemisní doprava je jednou z našich priorit a dlouhodobě se tomuto aspektu věnujeme. Na rozdíl od elektromotorů není potřeba vodíkové autobusy dlouze nabíjet, energii jim dodává vodíkový článek a doplnění vodíku netrvá víc než pár minut. Vodíkové autobusy mají také na jedno doplnění podstatně delší dojezd než elektrobusy,“ dodal Miloš Havránek, předseda představenstva DPMB.
Společnost SAKO Brno, a. s., je kromě odpadového hospodářství důležitým hráčem v brněnské energetice, takže i ona v posledních letech vyhodnocovala možnosti výroby, skladování a spotřeby vodíku v lokalitě svého zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO) na Jedovnické. „Díky aktivitám z posledních let, například technicko-ekonomické studii z roku 2022, jsme si vědomi možností, jak může SAKO Brno přispět k vodíkovým aktivitám města. Je pro nás důležité být v oblasti výroby tepla a elektrické energie v symbióze se zájmy města a s našimi partnery z ostatních městských společností,“ zdůraznil Pavel Urubek, předseda představenstva SAKO Brno.
Členové spolku budou spolupracovat a podporovat se v oblastech, jako je výroba vodíku a jeho využití v hromadné, nákladní, osobní i kolejové dopravě a v energetice. Neopominutelným prvkem je spolupráce se vzdělávacími institucemi v České republice a v zahraničí a aktivní vytváření příležitostí pro aplikovaný výzkum. Dalšími činnostmi vodíkového klastru bude aktivní vyhledávání zdrojů financování vodíkových projektů v ČR a EU, osvěta veřejnosti o výhodách využití vodíku a vytvoření vodíkové strategie města Brna.
V České republice nyní probíhá aktualizace vodíkové strategie z roku 2021, dokument se nachází v meziresortním připomínkovém řízení. V aktualizaci se počítá s výrobou obnovitelného vodíku v objemu 20 tisíc tun, k čemuž je potřeba vystavět elektrolyzéry o výkonu 300–400 MW. V plánu je též výstavba 50 plnicích vodíkových stanic. Investice do vodíkové ekonomiky pro naplnění cílů pro rok 2030 jsou uvažovány ve výši až 115 miliard korun. Jedním z hlavních cílů je také začlenění infrastruktury ČR do evropských vodíkových koridorů.*
/tz/
