Láká vaši obec uvažovat o kotelně na biomasu? Výborně! Ale budete mít dost biomasy v dostupné vzdálenosti k jejímu stabilnímu provozu? Na tom věc stojí i padá. Rovněž na financích. Investičních, dotačních i provozních.
Akční plán pro biomasu pro ČR na období 2008-2010 má smělé cíle: V roce 2010 dvojnásobné využívání biomasy v porovnání s rokem 2003. Ale v souvislosti s tím se objevují vážné pochybnosti, zda vůbec dokážeme dodržet přístupové dohody ČR k EU o využití energie z obnovitelných zdrojů.
JE A BUDE DOSTATEK BIOMASY?
"V ČR je zcela jistě dostatečný potenciál pro energetické využití současných energetických zdrojů na biomasu včetně těch budoucích. Problémem však je, že při nynějších podmínkách (nízké výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie /OZE/, nedostatečná státní podpora či dotace) bude trh s biomasou nadále stagnovat a nebude docházet ke kýženému rozvoji fytoenergetiky (výstavbě nových energetických zdrojů, rozšiřování osevních ploch atd.)," říká Ing. Vladimír Stupavský, koordinátor projektů sekce fytoenergetiky CZ Biom, Českého sdružení pro biomasu.
V čem vidí inženýr Stupavský hlavní překážky? "Při současných cenách zemědělských komodit (převážně obilí) v porovnání s energetickou produkcí je pro zemědělce pěstování biomasy pro spalování značně nerentabilní (mnohdy dokonce se záporným finančním výsledkem). Tomu ještě napomohla v roce 2007 zrušená dotace ministerstva zemědělství pro pěstování energetických plodin (dotační program 1.U), dále snížená dotace z EU, tzv. uhlíkový kredit.
Největším problémem je nejen podhodnocená výkupní cena elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterou nastavuje Energetický regulační úřad (ERÚ), ale i samotná dotace na výstavbu kotelny/elektrárny závisející na investičních nákladech, které jsou opět stanovovány na základě podhodnocených dat (až dvojnásobně)."
LETOŠNÍ ROK PŘIBRZDÍ?
Jak dále uvedl Ing. Vladimír Stupavský, situace je nyní taková, že ERÚ se rozhodl nastavit výkupní ceny elektřiny, respektive zelené bonusy na rok 2008 diferencovaně v závislosti na výši investiční dotace. Ohání se přitom slovenským příkladem (kde paradoxně v posledních letech využívání energie z OZE klesá!). To by znamenalo, že tyto nízké výkupní ceny by se ještě více snížily a úspěšný žadatel o dotaci by tak byl na 15 let potrestán za čerpání evropských peněz (ještě hůře na tom budou zelené bonusy).
PĚSTOVÁNÍ FYTOMASY
Jak je to tedy? Uplynulý rok byl enormně suchý. Některé nové plantáže energetických plodin nevzešly, nebo se musely zaorat. I přesto vzniklo několik nových energetických zdrojů na biomasu, převážně rekonstrukcí bývalých uhelných kotelen nebo kombinováním zdrojů s kogenerací. Nadále je však v provozu řada obecních kotelen. Z měst nejvýrazněji využívají biomasu pro vytápění Třebíč a Pelhřimov.
Ing. Jaroslav Váňa, CSc., ředitel Výzkumného ústavu rostlinné výroby upřesnil, že v roce 2007 bylo v ČR zhruba 1500 ha šťovíku Uteuša, přibližně 100 ha plantáží rychle rostoucích dřevin včetně množitelských porostů, a také desítky hektarů travních porostů a slámy. To ale nestačí. Problémem není konkurence potravinářských plodin, ale změna dotačního systému při pěstování energetických rostlin.
V létě roku 2006 jsme si mohli všimnout mnoha velkých žlutých ploch řepky na zemědělských půdách určené pro výrobu bionafty. Podle názoru odborníků Ing. Václava Sladkého a Jana Hofbauera z Výzkumného ústavu pícninářského na cíleně pěstovanou fytomasu zbývají jen horší půdy, na nichž se nedaří ani řepce, ani obilí. Na špatných půdách ale nemůže být dobrý výnos. Proto je-li potenciál biomasy relativně dostatečný, je to dosud pouze díky tomu, že čerpá vlastně z odpadů - nejen obilné, ale i řepkové slámy a k tomu doplňkově pěstovaného šťovíku Uteuša a několika plantáží rychle rostoucích dřevin.
KOTELNA V PLANÉ U MARIÁNSKÝCH LÁZNÍ
Za reprezentanta nových kotelen na biomasu jsme si vybrali kotelnu v Plané u Mariánských Lázní, která je v plném provozu od června 2007. Původně to byla kotelna na uhelný prach s jedním plynovým kotlem, nyní po rekonstrukci dosahuje maximální výkon 4,8 MW. Plynový kotel o výkonu 1,4 MW byl opraven a bude sloužit jako záložní. Dva nové kotle na biomasu dosahují celkový výkon 3,4 MW - hlavní slámový kotel spálí za rok 1200 až 1400 tun obilné a řepkové slámy z 500 ha polí, druhý na spalování dřevní štěpky potřebuje 2000 až 4500 tun kůry a štěpky.
Provozovatelem kotelny se na 10 let stala společnost TENZA, spolukontraktor a dodavatel technologií. Jak konstatoval Ing. Radoslav Matuška, vedoucí; oddělení provozu tepelných soustav, citlivou otázkou je jak kázeň dodavatelů paliva (dodržení co nejnižší vlhkosti paliva), tak jeho zavážení kamiony do skladu maximálně dvakrát denně, optimálně obden. Nedostatku paliva se ale neobává. "Zkoušeli jsme využít i šťovík. Brzy jsme ale zjistili, že rozdružovací zařízení na slámu má problém s rozdružením dřevitější dužiny šťovíku," dodává.
Pro investory i dodavatele technologií je to užitečný podnět, dodávám já.
VÝCHODISKA BIOMASY
Vyplývají z aktivit Akčního plánu pro biomasu pro ČR na období 2008-2010 a jsou tématem pro národní energetickou a zemědělskou politiku i pro předsednictví ČR v EU v roce 2009. Navrhováno je například zpracování strategie podpory energetických plodin v souladu s Evropskou unií.
Na národní úrovni obsahuje návrh Vyhlášení programu podpory energetických plodin a nabízí alternativu ve sjednocení podpor zatravňovaní a LFA (vyrovnávací příspěvek na hospodaření v oblastech méně příznivých a s ekologickým omezením), a to tak, aby bylo možné uplatnit i energetické plodiny a byla odstraněná podmínka zachování zatravněné půdy v klidu. Navrhovaný dotační program pro zakládání plantáží víceletých energetických plodin je podstatný kvůli motivaci: Víceleté porosty dávají reálný výnos obvykle až ve třetím roce, program by kompenzoval ztrátu v prvních dvou letech.
Součástí aktivit je mj. také vydání národního předpisu, umožňujícího efektivní nakládání s bioodpady - to by umožnilo návrat živin do půdy díky využití aerobních a ana-erobních technologií.
(Další informace, bezplatné poradenství a konzultace můžete získat na adrese: www.raes.cz.)
MIROSLAV NEJEZCHLEB
ANKETA
Obrátili jsme se na několik provozovatelů obecních kotelen (vybrali jsme vzorek ze starších, již dlouhodoběji provozovaných kotelen i z nové realizace) s následujícími dotazy:
1. Zaznamenali jste výkyvy nebo navyšování ceny biomasy, problémy s dodávkami a jak se to u vás promítlo?
2. Vaše náměty, zkušenosti s motivací odběratelů tepla, čeho se vyvarovat?
Obec Roštín, rok 2002, výkon 4 MW, palivo: obilná a řepková sláma, roční spotřeba 1200 t, cena
za 1 GJ: 300 Kč, za provozovatele František Machara, správce, Bioenergetické centrum Roštín:
1. Slámy máme dostatek v nejbližším okolí do 5 km, problémy jsme nezaznamenali.
2. Většina odběratelů je se systémem spokojena. Až na letní odstávku v období červen - srpen, kdy se provádí čistění, údržba, revize a sklizeň slámy. Motivací pro odběratele je maximálně využívat náš systém. Kdo jej využívá více, vychází mu nižší cena za dodané teplo. Jako negativum vidíme velkou spotřebu tepla v nezateplených objektech.
Obec Bouzov, rok 2002, výkon 2,4 MW, palivo: štěpka, piliny, roční spotřeba 2400 t, cena za 1 GJ:
270 Kč, starosta Ing. Zdeněk Foltýn:
1. Palivo máme z pil a dřevařských výrob do vzdálenosti 20 km. Zvýšila se cena štěpky, a to se u nás promítlo
i do vyšší ceny tepla. Kotelnu dotujeme z rozpočtu obce.
2. Doporučuji nepoužívat šnekové dopravníky, kotelnu a sklad paliva je lepší mít v jednom objektu.
Město Brumov-Bylnice, rok 1996, výkon 1 MW, 30 % dodávka tepla do CZT, 70 % kotel na plyn, palivo: dřevní směs, roční spotřeba 6500-7000 m3, cena za 1 GJ 495 Kč, starosta Zdeněk Blanař:
1. V r. 2000 po zrušení výroby JMDZ PILA Bylnice bylo sváženo palivo z provozoven v okruhu asi 50 km. V současné době je náš hlavní dodavatel 20 km vzdálený, palivo dováží vlastními kamiony. Cena je pro nás výhodná.
2. Možnosti biomasy nejsou neomezené, změnit technologii výroby tepla pouze z biomasy je velmi finančně náročné.
