Bude nový systém nakonec dobrý? Od 1. ledna roku 2001 platí nový zákon o rozpočtovém určení daní. Už jeho přípravy provázely bouřlivé diskuze a rozporuplné postoje. S předsedou Finanční komise Svazu měst a obcí ČR a starostou Úval Ing. Ivanem Černým jsme hovořili o dopadu zákona po necelém roce...
Bude nový systém nakonec dobrý?
Od 1. ledna roku 2001 platí nový zákon o rozpočtovém určení daní. Už jeho přípravy provázely bouřlivé diskuze a rozporuplné postoje. S předsedou Finanční komise Svazu měst a obcí ČR a starostou Úval Ing. Ivanem Černým jsme hovořili o dopadu zákona po necelém roce jeho účinnosti.
[*] Máte už nějaké informace o tom, jak se změnily příjmy obcí?
Máme, ale veškeré údaje jsou zatím předběžné, skutečné výsledky budeme znát až po uzavření roku 2001. Příjem z daní podle nového způsobu bude mít zřejmě jiný průběh než u předchozího systému. Přesto určité náznaky napovídají, že malé obce nový způsob vidí spíš jako zlepšení. Jednak mají příjem z daní trochu vyšší, jednak pravidelnější. Nicméně se najdou i takové, které jsou tímto systémem poškozeny, například Jevany. Další propad nastal u některých obcí výpadkem příjmů od okresních úřadů, které obcím jistým způsobem vypomáhaly. Shrnu-li to, tak po nominální stránce je dopad na daňové příjmy obcí neutrální.
[*] Jak jsou na tom Úvaly?
Podle vývoje daní za poslední tři roky je zde znatelná klesající tendence. Například v srpnu roku 2000 byly daňové příjmy asi 19 mil. Kč, letos ve stejném měsíci jen 15 mil. Kč. V roce 1999 to však bylo 20 mil. Kč, byť to byl pro nás mimořádně příznivý rok. Podle výpočtů se nám propadnou příjmy asi o 10 mil. Kč. Pokud by se zachoval starý způsob, daňové příjmy za celý rok by se blížily 35 mil. Kč.
[*] Do jaké míry se potvrdily dopady nového zákona, na které Svaz měst a obcí (SMO) upozorňoval?
Když se tento zákon připravoval, svaz k němu nezaujal jednoznačné, vyhraněné stanovisko. Na půdě SMO se totiž střetávaly dvě skupiny obcí. Obce (např. Ostrava), které už věděly, že si novým systémem pomohou, ho podporovaly, jiné byly proti. Našli se i starostové, kteří své požadavky neměli úplně ujasněné. Na jednu stranu požadovali, aby stále existovala vazba na podnikatele či zaměstnance, na druhou stranu souhlasili se systémem velkého přerozdělení. Svaz nakonec ve svém stanovisku k návrhu zákona požadoval větší solidaritu při zachování vazby na místní podnikatele, což se nepodařilo. Podle propočtů na tom mělo být více než 70 % obcí lépe. Jak se zdá, tento předpoklad se asi naplní.
[*] Ale třetina obcí na tom měla být hůře...
Na náš argument, že by se mělo pomoci městům a obcím, jimž se z roku na rok propadnou příjmy a ony se dostanou do situace, že nebudou moci dostát svým závazkům, nám bylo odpovězeno, že ve státním rozpočtu bude dostatečná rezerva, která jim alespoň v prvním období pomůže. Na celou pomoc nakonec zůstalo 300 miliónů korun, a z této částky byla polovina rozdělena obcím, které jsou zřizovateli sociálních ústavů. Místo okresních úřadů přispěl na provoz stát. Jako výpomoc obcím bylo rozděleno jen 150 mil. Kč. Ve srovnání s propadem příjmů je to nepatrná částka, čili podpora ze strany státu byla nedostatečná. Navíc je jen letos a obce mají závazky na mnohem delší časové období.
[*] Do jaké míry se dopad zákona odrazí na rozvoji samospráv?
Myslím, že výrazně. Už dnes je zřejmě, že obce a města se začaly chovat velice opatrně. Nevědí, jestli vůbec se předpoklady naplní a v kterých měsících.
Hlavní problém je v tom, že mnohé obce realizují investiční programy, které počítaly s dlouhodobým předpokladem daňových příjmů. Jenže teprve vloni, v 1. pololetí, dostaly jasnou informaci, že se příjmy změní. Programy jsou ale nastaveny na pět, deset let. U měst je pohled více diferencovaný.
Mnoho obcí a měst si nebude moci dovolit další investice, výstavbu, rozvoj infrastruktury. V důsledku zavedení přepočítávacího koeficientu přichází do oblastí, kde jsou obce v průměru větší, více peněz. Naopak, z jiných oblastí (střední a jižní Čechy) peníze odešly. To se pak odrazí nejen u obcí, ale i na vývoji celého regionu.
[*] Co mohou dělat obce, které nemohou dostát svým finančním závazkům?
Mohou - teoreticky - požádat příslušnou instituci (ministerstvo, Státní fond životního prostředí) o restrukturalizaci splácení. Tedy požádat např. o rozložení do delšího časového období a tak snížit výši roční splátky. Pokud se jedná o stát, očekával bych spíš vstřícnost. Problematičtější to asi bude u komerčních ústavů. Banka asi nakonec také na restrukturalizaci přistoupí, ale pro obec to bude znamenat, že zaplatí více kvůli úrokům. Obce pravděpodobně budou muset redukovat plány.
[*] Jak se projevuje třeba podíl na dani z přidané hodnoty? Pokud se naplní naše přání a budeme ekonomicky prosperovat, i obce by měly mít vyšší příjmy na základě této daně...
To byl jeden z důvodů, proč řada starostů proti novému systému nevystupovala příliš radikálně. Makroekonomové tvrdí, že trend posledních osmi let se bude měnit.
To znamená, že nejprogresivnějšími daněmi z hlediska růstu nebudou daně z příjmu fyzických osob, ať už ze závislé nebo nezávislé činnosti. Vývoj se zřejmě trochu zlomí a u daní z příjmů bude mírnější nárůst. Lze předpokládat, že i přímé daně se budou snižovat, mzdy také porostou jen mírně.
Makroekonomové říkají, že růst se přenese do nepřímých daní včetně DPH. Očekávám, že obě sazby DPH se budou v budoucnu přibližovat: horní se asi trochu sníží a dolní výrazně stoupne, zhruba na 12 % - 14 %.
[*] Souvisí to se vstupem ČR do Evropské unie, nebo jde o to přiblížit strukturu DPH ostatním evropským zemím?
Určitě. Ve většině evropských států mají dvě, někde i tři sazby, ale obvykle se pohybují v průměru kolem 15 %. Výjimečně je někde DPH pod 10 %.
[*] Zvýšení DPH by ale znamenalo také zvýšené výdaje pro obce?
Bohužel ano. Obce mají ve svých výdajích hodně položek zdaňovaných 5 % (energie, služby, stavební práce, údržbářské práce apod.). Zvýšily by se jim nejen příjmy, ale i výdaje, takže makroekonomicky by se to asi vyrovnalo. Vývoj daní byl ostatně jedním z důvodů, proč svaz nevystupoval proti novému zákonu radikálněji. Šlo o to, abychom nevybojovali tzv. Pyrhovo vítězství. Aby se pak neukázalo, že daně z příjmů stagnují, a tím by stagnovaly i příjmy obcí. Kdyby bylo více prostoru na modelování a na diskuze, dalo by se zaujmout mnohem konkrétnější stanovisko podložené argumenty a propočty.
[*] Jak vypadá připravovaná novela zákona?
V předsednictvu našeho svazu korespondenčně hlasujeme o našem stanovisku k připravované novele zákona, která je v závěrečném projednání v Poslanecké sněmovně. Poslanci k novému zákonu o rozpočtovém určení daní vloni při schvalování přijali doprovodné usnesení. V něm mj. žádají vládu, aby připravila novelu tak, aby byla zvýšena vazba příjmů obcí na míře ekonomické aktivity v místě, zejména na umístění provozoven a ekonomických subjektů. Novela měla vstoupit v platnost nejdéle v lednu 2002. S touto podmínkou nakonec zákon prošel.
Nyní vláda, resp. Ministerstvo financí navrhuje 1,5 % z daně ze závislé činnosti z celorepublikového výběru. To znamená, že se rozdělí podle počtu zaměstnanců v příslušné obci. Jinými slovy, nebude zde vazba na podnikatele. V přepočtu na peníze to znamená asi 800 mil. Kč za celou ČR, tedy obcím by přišla směšná částka. Předsednictvo považuje tento vládní návrh za nedostatečný. Chce, aby platnost novelizovaného zákona byla omezena k 31. 12. 2002.
[*] A důvod?
Hlavní diskuze o novele se neodehrává o oněch 1,5 %, ale jak vysoké daňové příjmy budou mít kraje. Nyní už se nedají dělat žádné radikální zásahy, a pokud by platnost novely byla takto omezena, vláda by musela k počátku roku 2003 připravit zřejmě návrh nového zákona.
EVA JIHLAVSKÁ
