Poslanecká sněmovna těsnou většinou přijala zákon o novém správním řádu ve verzi pozměňovacího senátního návrhu. Tento zákon nabude účinnosti 1. ledna 2006. Současný a stále platný zákon číslo 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) schválilo tehdejší Národní shromáždění ČSSR 29. června 1967,...
Poslanecká sněmovna těsnou většinou přijala zákon o novém správním řádu ve verzi pozměňovacího senátního návrhu. Tento zákon nabude účinnosti 1. ledna 2006.
Současný a stále platný zákon číslo 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) schválilo tehdejší Národní shromáždění ČSSR 29. června 1967, a tudíž se podle tohoto zákona, který upravuje pravidla řízení, v němž se o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech občanů a organizací rozhoduje v oblasti státní správy v řízení před správními orgány už skoro 40 let. Z tohoto úhlu pohledu se zdá, že přijetí nového zákona, který reflektuje nové společenské vztahy vzniklé především po roce 1989, musí být jenom změnou k lepšímu.
Důraz na formálnost
Jsou právní předpisy, se kterými se občan potkává velmi zřídka nebo svojí vinou (například trestní zákon), s jinými zákony se často potýká v docela běžných životních situacích. Stačí, když si třeba chce postavit dům, vykopat studnu, nebo když chce získat živnostenské povolení k podnikání. K tomu všemu potřebuje občan správní řád jako základní procesní normu.
Legislativní změny v ČR v poslední době podle mě směřují k obecně většímu důrazu na formálnost, a tím pádem i složitost vlastní aplikace právních předpisů v praxi, především co se týče procesních právních norem. Příkladem je už čtyři roky platný občanský soudní řád (OSŘ), který v podstatě znemožňuje, aby i relativně jednoduchou žalobu podal u soudu sám účastník řízení bez odborné pomoci právníka, aniž by tím riskoval, že jeho žaloba bude z formálních důvodů zamítnuta nebo mu bude více než doposud hrozit neúspěch co do výsledku soudního sporu. Soudy totiž v první řadě vždy posuzují procesně-formální stránku věci a k vlastnímu rozhodnutí se tak "díky" procesním pochybením často vůbec nedostanou. Osobně v tom vidím jisté faktické omezení přístupu k právu jako takovému. Není divu, že Českou republiku Evropská unie za tento formalistický přístup k právu někdy podle mě oprávněně kritizuje.
V čem je kámen úrazu?
V této obecné tendenci však bohužel pokračuje i nový správní řád. Jeho aplikace v praxi a pochopení jeho jednotlivých institutů nebude pravděpodobně pro občana bez odborné právní pomoci vůbec jednoduché.
Oproti původní verzi došlo přece jenom k jistému posunu směrem k větší srozumitelnosti a přehlednosti - pokud jde o jednotlivé instituty (zrušení některých bez náhrady, např. procesní stížnost, ohrazení), strukturu správního řádu (zvláštní část III.), řazení jednotlivých ustanovení (např. veřejnoprávní smlouvy až v části V.).
Na této úpravě jsem měl možnost se s dalšími kolegy z krajských úřadů do jisté míry spolupodílet. Avšak další četná problematická ustanovení (např. zavedení nové formy rozhodnutí - usnesení, problematika dotčené osoby versus účastník, lhůty fikce doručení a uložení písemnosti nejsou shodné, společné řízení je komplikované, problém stanovisko versus vyjádření, nejednoznačnost mnohých pojmů a institutů, příliš velká vazba na OSŘ atd.) přetrvala.
Z profesního hlediska je to kvalitně zpracovaná právní norma. Tento procesní právní předpis však budou v praxi aplikovat především občané bez právního vzdělání a obce často bez odborného úřednického aparátu (právníků). A v tom vidím hlavní kámen úrazu nového správního řádu. Proto kraje a Asociace krajů ČR proti této právní normě do poslední chvíle bojovaly. Nikoliv kvůli krajům samotným, jak nám bylo podsouváno, krajské úřady svůj odborný aparát mají, ale především kvůli a v zájmu obcí. I Ministerstvo vnitra si tento problém určitě uvědomuje, když nakonec nechalo více než 1,5 roku odkladu účinnosti zákona na to, aby se hlavně úředníci tento nový zákon naučili.
Osobně jsem však přesvědčen, že by jedním z kritérií pro schvalování nových zákonů tohoto typu měla být i jejich srozumitelnost a praktická použitelnost pro "normální" neprávnickou občanskou veřejnost.
Od 1. ledna 2006 budeme mít tedy nový správní řád. Minimálně celý rok 2005 bude nutno využít k tomu, aby byli s jeho aplikací seznámeni a patřičně a kvalifikovaně proškoleni všichni zaměstnanci správních úřadů a ani na laickou veřejnost by se snad nemělo zapomínat.
právník, Liberec
člen komise pro veřejnou správu
Asociace krajů
Osobně jsem však přesvědčen, že by jedním z kritérií pro schvalování nových zákonů tohoto typu měla být i jejich srozumitelnost a praktická použitelnost pro "normální" neprávnickou občanskou veřejnost.
