Po dlouhou dobu byl Zlín symbolem úspěšně se rozvíjejícího podnikání. I když dnes je situace poněkud méně příznivá, přesto má svým potenciálem co říci. O problémech i perspektivách sídla nového Zlínského kraje jsme hovořili s primátorem PhDr. Zdeňkem Dostálem. Se Zlínem je spojeno jméno proslulého...
Po dlouhou dobu byl Zlín symbolem úspěšně se rozvíjejícího podnikání. I když dnes je situace poněkud méně příznivá, přesto má svým potenciálem co říci. O problémech i perspektivách sídla nového Zlínského kraje jsme hovořili s primátorem PhDr. Zdeňkem Dostálem.
Se Zlínem je spojeno jméno proslulého podnikatele Tomáše Bati. Daří se městu některé jeho myšlenky uskutečňovat i dnes?
Dnešní doba je jiná než byla dvacátá a třicátá léta. Díky Tomáši Baťovi velmi rychle vznikl svérázný typ průmyslového města, který z dnešního pohledu přináší spoustu problémů. Za všechny bych jmenoval současnou městskou památkovou zónu. Stále silněji cítíme rozpor starého Zlína. Na jednu stranu zde existuje požadavek pro jeho zachování, na druhou stranu cítíme, že by měl vyhovovat požadavkům moderního života.
Typickým příkladem jsou baťovské domky, které neodpovídají dnešnímu standardu bydlení. Většina z nich je v soukromém vlastnictví a majitelé chtějí svou nemovitost zhodnotit a obytnou plochu zvětšit.
Památkáři jim dnes už ustupují. Souhlasí například s přístavbou garáže, ale nemohou připustit přístavbu v patře, protože tím by neúměrně narostla hmota stavby proti malým parcelám. Vytratilo by se to, co je pro Zlín typické - prostor, dům obklopený zelení. A to je rozpor ve filozofické rovině. Držet Zlín v dimenzích funkcionalistického města, nebo regule uvolnit? Čím je vlastně dnes Zlín typický? Jen funkcionalismem. Město vyrostlo jedním dechem během dvaceti let, a to nemá ve světě obdoby. Pokud do jeho podoby razantně vstoupíme, setřeme zajímavost.
V každém případě Tomáš Baťa učinil ze Zlína, nevýznamného města, centrum regionu, do nějž se jezdilo za prací, obchodem, kulturou. A tento charakter si i nadále uchovává. Odtud vyrostl oprávněný požadavek, aby se opět stal krajským městem, přirozeným centrem regionu. Jsem velmi rád, že se tento záměr podařilo realizovat.
Jaké vztahy má zlínská radnice s místními podnikateli?
Zdá se, že velmi dobré. Svědčí o tom pravidelná setkání radnice s podnikateli. Již třikrát jsme se takto setkali, abychom prodiskutovali společné problémy. Jde o to, aby se podnikatelé dozvěděli co nejvíce informací z jednotlivých odborných úseků radnice, ke kterým mají vztah. Zároveň očekáváme jejich postřehy, požadavky a návrhy. Jde skutečně o dialog. Je starou pravdou, že města a obce bývají tak bohaté, jak úspěšní jsou jejich podnikatelé.
Kromě radničního setkání s podnikateli chystáme ve spolupráci s vaší redakcí regionální fórum. Zde už nepůjde pouze o místní akci, ale o setkání nejvýznamnějších podnikatelských subjektů, společností a institucí se zástupci samosprávy a státní správy z celého zlínského regionu.
Naše aktivity se však neomezují jen na místní, regionální či celorepubliková setkání. Pilně se připravujeme na Francouzsko - české ekonomické dny, které se uskuteční ve Zlíně v průběhu května. Tyto dny vyšly z iniciativy francouzské strany a my si jí velmi vážíme.
Máme před sebou také velice zajímavou nabídku z italského partnerského města Sesto San Giovanni. Italská strana má velký zájem uskutečnit ve Zlíně seminář asociace AUDIS. Ta sdružuje velká italská města - například Neapol, Turín, Benátky - a hospodářské podniky národního významu. AUDIS pracuje na poli hospodářské obrody oblastí ležících ladem. Organizuje semináře, připravuje studie obnovy prázdných průmyslových prostor, kterým vrací původní záměr.
Vyvíjíte velkou iniciativu ve vztazích s firmami a podnikatelskými subjekty. Máte zpracovanou koncepci, jak podnikání ve městě dále rozšiřovat?
Existenci průmyslových zón řeší schválený územní plán města. S tím souvisí problematika výkupu pozemků a jejich následného zainvestování. Zde narážíme na řadu obtíží. První je dopravní dostupnost tzv. východní průmyslové zóny, tedy oblast Želechovic. Město proto klade důraz na západní zónu, oblast místních částí Louky a Malenovice. Tady je největším problémem velká četnost drobných vlastníků pozemků. S nimi musí radnice zahájit jednání o výkupu.
Pro podnikání je důležitá dopravní dostupnost. Jak je na tom Zlín v tomto ohledu?
Zlín je skutečně velmi špatně dostupný, a to je největší překážkou pro velké investory. Především ze západní části republiky je tato situace doslova katastrofální. Se stále se zvětšující intenzitou cítíme nezbytnost napojení na dálniční síť. Nenárokujeme přiblížení dálnice D1 až do Zlína. Situaci pomůže řešit dovedení dálnice přes Kroměříž do Hulína a napojení na rekonstruovanou I/55, která by se tak stala dálničním přivaděčem. S tím neodmyslitelně souvisí obchvat města Otrokovice, což je právě v těchto dnech velmi živý problém.
Našemu městu pomůže vybudování tzv. pravobřežní komunikace - nové silniční spojení s Otrokovicemi. Zlín je z velké části cílovým městem. Až 90 % dopravy končí zde a dál již neprojíždí. Pravobřežní komunikace by tedy přinesla především vyřešení příjezdu do Zlína.
Co se týká dopravy po železnici, podporujeme II. železniční koridor, tzv. severo-jižní, spojující Polsko s Rakouskem, na českém území Ostravu s Břeclaví. Letecká doprava je velkým problémem. I zde nalézáme možnosti nejen pro Zlín, ale pro celý region. Jde zejména o využití letiště a rozšíření služeb v Kunovicích. Místní malá letiště v Otrokovicích a Holešově sice existují, ale nedovolují větší leteckou dopravu.
Do jaké míry ovlivní existence Zlínského kraje řešení těchto problémů?
To, o čem jsem doposud hovořil, není problémem města Zlína, ale většinou celého regionu. Hovoříme-li o nějakém vlivu, pak je to vliv na celý Zlínský kraj. V oblasti dopravy by bylo nutné uvažovat o rekonstrukci silniční sítě celého regionu, a to především v příhraničí. Komunikační sítě sice procházely určitou modernizací, přesto již dnes neodpovídají standardům, nejsou také technicky způsobilé na tak vysokou zátěž a četnost projíždějících vozidel včetně těžké nákladní automobilové přepravy. Z pohledu celého regionu je silniční síť zaostalá a nevyhovující.
Co si dále slibujete od vzniku vyššího územního celku?
Celá reforma státní správy, která probíhá, je založena na myšlence decentralizace moci a správy. Vytvoření samosprávných regionálních útvarů by se mělo promítnout především v rozvoji a rozkvětu regionu. Odvolávám se na zkušenosti z jiných zemí, kde již byly uplatněny principy regionalistiky. Důraz je zde kladem především na vnitřní zdroje daných regionů a podporu jejich aktivit.
Za příklad by dokonce mohl posloužit Baťův odkaz. Baťa vyšel z dostatku volných pracovních sil a pracovitosti lidí, od kterých odvozoval budování moderní průmyslové produkce. A tato situace se naštěstí nezměnila. Přetrvala po celé dlouhé období minulého režimu. Ani ten nedokázal uhasit baťovský duch, baťovskou tradici, která se předávala jako rodinné stříbro z generace na generaci. Úcta k práci, profesi, řemeslu.
Proto dnes najdete v našem regionu tolik zručných řemeslníků, vysoce kvalifikovaných sil v oblasti strojírenství, ale i zbrojního průmyslu. Je to obrovský potenciál, který tvoří základ dynamiky kraje.
S jakými problémy se město Zlín potýká, které zdroje příjmu městského rozpočtu jsou z hlediska dalšího rozvoje města nejdůležitější?
Dochází k zásahu do prodejní maloobchodní sítě. Supermarkety a hypermarkety mění celý způsob zásobování obyvatelstva. V této souvislosti se obáváme vylidnění středu města, a to z hlediska nabízených služeb a obchodu. Hledáme proto cesty, jak drobným obchodníkům pomoci.
Jsou před námi složité investiční záměry. Jedním z nich je rekonstrukce a dostavba náměstí Míru a zachování některých objektů, které patří ke koloritu středu města. Stojíme před otázkou vybudování sídla zlínské filharmonie a vrácení objektu Památníku Tomáše Bati původním účelům. Samozřejmě, že po očištění od všech pozdějších přístaveb a doplňků. Řešíme záměr vybudovat společenské centrum. To Zlínu velmi citelně chybí.
V bytové výstavbě jdeme cestou prodeje městských bytů občanům. Současně hledáme prostory a možnosti pro další bytovou výstavbu, a to jak formou rodinných domků, tak i objektů sídlištního charakteru. V bytové otázce se držíme filozofie ponechat si část bytového fondu pro potřeby mladých rodin a starších občanů. Stranou nezůstávají ani záměry v budování penzionů pro důchodce.
Zlín je známý svými projekty, kterými se hlásí k programům tzv. Zdravých měst. Jde o to vyvážit výstavbu a ruch města dostatečnými prostory pro odpočinek, zábavu a smysluplné využití volného času. Město buduje cyklostezky, nejnověji mezi sportovním areálem na Vršavě a zoologickou zahradou Lešná. Naší snahou je napojit se na eurostezku Varšava - Vídeň, která v našem regionu spojuje Otrokovice s Vizovicemi.
Zlín věnuje značnou péči vrcholným kulturním institucím. Z městského rozpočtu hradíme činnost Filharmonie Bohuslava Martinů, Městského divadla Zlín a ZOO Lešná. Co se příjmů týče, pak největší jsou příjmy daňové. Ty vyplývají ze současného daňového systému. Patří sem i příjmy z prodeje městského majetku, což jsou ovšem zdroje časově omezené.
S jak velkým rozvojem města v budoucnu počítáte?
Z hlediska demografického vývoje nepočítám s prudkým rozvojem města. Je zde zřejmá potřeba spojovat Zlín s celou průmyslovou aglomerací Zlín - Otrokovice - Napajedla a chápat ji jako celek. A právě z tohoto pohledu je třeba vnímat i dopravní problematiku. Pokud jde o prostorové rozšiřování města, existují zde limitující přírodní podmínky dané charakterem údolí řeky Dřevnice. Celá infrastruktura je připravena na stotisícové město.
Až donedávna se Zlína netýkala nezaměstnanost. V souvislosti se změnami, které nastartovala ekonomická reforma, se nám nezaměstnanost nevyhnula. Dnes se její míra pohybuje mezi 5 - 6 %, což sice není příliš - z pohledu celorepublikového jsme hluboce pod průměrem - s ohledem na absolutní zaměstnanost však nám již i tato čísla dělají starosti. Nejde jen o problém umisťování absolventů škol, ale i lidí středního a staršího věku. Ti v souvislosti s restrukturalizací již mnohdy nejsou schopni najít uplatnění. Především ve věku kolem padesáti a více let je to závažný lidský problém.
Předpokládám, že jste do funkce primátora nastupoval s určitými předsevzetími. Už se vám nějaká splnila?
Představy, předsevzetí, vize jsou vždy. Chtěl jsem svou práci opírat o spolupráci a kontakt s nejširší veřejností. Od její pomoci, od kontaktu s ní jsem si sliboval, že se nám bude dařit řešit malé i větší problémy města.
Ve své práci se potkávám v podstatě se dvěma typy lidí. S těmi, kteří jsou v tomto mém záměru oporou, mají určitý nadhled a rozvoj města vnímají koncepčně. Pak je tu ovšem druhá skupina, která je ve svých postojích limitována osobními zájmy. Tady pak vznikají problémy s odkupem pozemků například při rekonstrukcích komunikací, budování parkovišť a jiné problémy. Ze všeho nejhorší jsou pak malé, ale často nepřekonatelné sousedské spory, které dokáží i ty největší myšlenky zmrazit.
DANA DAŇOVÁ
FOTO ARCHÍV
Struktura výdajů města v roce 2000
Oblast v tis. Kč v %
zemědělství a lesní hospodářství 2 815 0,27
průmysl, stavebnictví, obchod a služby 3 600 0,35
doprava 200 391 19,56
vodní hospodářství 74 713 7,29
vzdělávání 99 948 9,76
kultura, církve a sděl. prostředky 71 199 6,95
tělovýchova a zájmová činnost 44 793 4,37
zdravotnictví 13 289 1,30
bydlení, služby a územní rozvoj 168 882 16,48
ochrana životního prostředí 84 420 8,24
dávky a podpory v soc. zabezpečení 56 800 5,54
sociální péče a pomoc 25 302 2,47
civilní nouzové plánování 300 0,03
bezpečnost a veřejný pořádek 28 347 2,77
požární ochrana a integrovaný
záchr. systém 8 541 0,83
územní samospráva a státní správa 121 660 11,88
finanční operace 10 000 0,98
ostatní činnosti 9 500 0,93
celkem 1 024 500 100
Struktura příjmů města v roce 2000
Příjmy v tis. Kč v %
daňové příjmy x) 570 100 58,41
nedaňové příjmy 147 702 14,38
kapitálové příjmy 171 000 17,52
přijaté dotace 90 198 9,24
celkem 979 000 100
x) bez daně právnických osob za obce
