Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravuje návrh novely zákona o obalech, z něhož vyplývá, že skleněné a plastové lahve i nápojové plechovky by měly být zálohovány.
V současné době se vracejí pouze skleněné lahve, nově by se měl výkup týkat i tzv. jednocestných obalů, tj. ostatních skleněných lahví, PET lahví a plechovek. Povinnost zálohovat má být paušální - od malých obchodů až po hypermarkety.
Podle mluvčího MŽP Jakuba Kašpara ministerstvo nyní analyzuje zkušenosti z těch evropských zemí, kde již podobný systém funguje. "Návrh novely chceme předložit k veřejným připomínkám do konce roku 2007."
Podle studie společnosti IREAS, kterou si v roce 2006 objednalo MŽP, by se náklady na zavedení zálohové povinnosti na jednorázové nápojové obaly pohybovaly od 2,3 miliardy do 5,1 miliardy korun. Ministerstvo výsledky studie zpochybnilo, protože ta vychází z neúplných či chybných předpokladů (viz rámeček).
VÝROBCI A OBCHODNÍCI JSOU PROTI
Proti záměru MŽP se už postavili výrobci nápojů i obchodníci. Ředitel obalového institutu SYBA Vlado Volek konstatoval, že zavedení záloh na jednorázové umělohmotné lahve by pro výrobce a obchodníky znamenalo nakoupit nové technologie za několik miliard korun. Vysoké náklady by si vyžádalo i vybírání a přeprava prázdných obalů. Další miliardy korun by podle výkonného tajemníka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Zdeňka Humla šly do systému opakovaně plněných PET lahví. "Podniky by musely investovat do nákupu těchto lahví, jejich přepravek i do nákupu plnicích linek," podotkl.
Tajemník Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí Jan Bláha uvedl, že náklady na tunu vytříděných PET lahví by v případě rozšíření zálohového systému vzrostly z nynějších 6000 Kč na 150 tisíc Kč.
Dobrovolný systém recyklace PET lahví zajišťuje nyní akciová společnost EKO-KOM. Jeho výstupy jsou pozitivní. Stávající požadavek EU pro rok 2005 je 23% recyklace plastů, ČR dosahuje naprosto nejlepšího čísla v členských zemích - a to 48 %. Již nyní naše republika výrazně překonává požadavky i pro rok 2012, kdy Evropská unie požaduje na členských zemích pouze 22,5% recyklaci plastu. Podle Jana Bláhy by stačilo, kdyby se do nynějšího systému sběru a třídění plastových lahví zapojilo o 2 až 8 % více lidí, a poté by měl srovnatelnou účinnost jako plánované zálohy.
PROTEST OBCÍ Z PLZEŇSKÉHO KRAJE
Zásadní nesouhlas s uvažovaným záměrem MŽP na zavedení zálohového systému pro nápojové obaly vyjádřilo ve svém dopise ministru Martinu Bursíkovi Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje. Mimo jiné v něm uvádí, že v ČR na základě zákona o obalech funguje systém zpětného odběru obalů a odpadu obalů, do něhož se zapojilo skoro pět a půl tisíce obcí, ve kterých žije 9,9 milionu obyvatel. V Plzeňském kraji je v něm zapojeno 90 % obcí a 96 % obyvatel kraje.
V odděleném sběru plastu tvoří podstatnou část - 80 % - PET lahve. Navrhovaný zálohový systém by způsobil naprosté zhroucení celého systému odděleného sběru těchto odpadů a nakládání s vytříděným odpadem. Proto se sdružení ptá, co budou obce dělat s prázdnými žlutými nádobami, kterých je jen na území Plzeňského kraje více než tři tisíce a pořizovací cena jednoho kontejneru je v průměru 8000 Kč? Co budou dělat obcemi zřizované společnosti zabývající se nakládáním s odpady a ostatní soukromé společnosti - oprávněné osoby - s investicemi do svozových vozů, třídicích a dotřiďovacích linek a ostatních zařízení pro odpadové hospodářství? Oprávněná je podle sdružení rovněž obava, že zavedením záloh na nápojové obaly poklesne motivace občanů odpad třídit.
S ministerským návrhem nesouhlasí ani pracovníci zajišťující odpadové hospodářství ve veřejné správě, svozové odpadové společnosti a zpracovatelé odpadů.
"Již jsme s naším nesouhlasem seznámili zástupce Parlamentu ČR zvolené za Plzeňský kraj. Ti se napříč politickým spektrem shodli na tom, že tento váš návrh nepodpoří!!! Věříme, že tento návrh, který není šťastný, nepředložíte vůbec do Parlamentu ČR," uvádí se v dopise.
Ministerstvo životního prostředí ČR vydalo 19. června 2007, tedy ve stejný den, kdy Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje adresovalo svůj dopis ministru Martinu Bursíkovi, tiskovou zprávu, v níž konstatuje, že zálohování obalů sníží znečištění životního prostředí a uspoří suroviny (v rámečku je výňatek ze zprávy).
/kž/
Vysvětlení a argumenty Ministerstva životního prostředí ČR
Příkopy, příroda i ulice bez odházených lahví, konec s jejich spalováním v kamnech, razantní zvýšení recyklace, úspora surovin a podpora k prostředí šetrnějších obalů - to jsou důvody, proč Ministerstvo životního prostředí ČR připravuje novelu obalového zákona, která by umožnila rozšíření zálohového systému pro jedno- i vícecestné nápojové obaly, konkrétně lahve (skleněné i plastové) a nápojové plechovky. MŽP v současné době analyzuje zkušenosti těch evropských zemí, kde takový systém funguje (Německo, Švédsko, Dánsko aj.). V médiích se v posledních dnech objevují informace o studii, kterou si - údajně pro tento účel - MŽP nechalo zpracovat společností IREAS. Jde však o obecnou studii, kterou MŽP zadalo v červenci 2006 a odevzdána byla v listopadu téhož roku. Záměr MŽP zavést zálohový systém pro nápojové lahve a plechovky prezentoval ministr Martin Bursík v únoru 2007. Studie IREAS tedy vznikla bez znalosti konkrétního záměru MŽP, neobsahuje ale ani analýzu dostačující k přípravě záměru srovnatelného s existujícími evropskými zálohovými systémy.
Studie v některých částech vychází z neúplných či dokonce chybných, předpokladů, což ovlivňuje odhad nákladů na zavedení celého systému. Uvádí například řádově chybný údaj o počtu obchodů v ČR. Hovoří o 1500 hypermarketech, zatímco ve skutečnosti jich je zhruba 220. Podobně počítá s 7500 supermarkety, skutečné číslo je zhruba 725 (asi 1200 i s diskontními prodejnami). Z toho vyplynulo několikanásobné nadhodnocení nákladů na technická opatření zálohového systému a neobjektivní tvrzení o jeho vysokých nákladech.
Studie IREAS zcela opomíjí příjmy výrobců a dodavatelů obalů ze zálohového systému a počítá pouze s jejich výdaji. Vůbec nepředpokládá rozšíření opakovaně použitelných nápojových obalů, k němuž postupně dojde v důsledku zavedení zálohového systému. Nezapočítává tedy ani žádné pozitivní efekty v podobě úspory surovin, energií apod. Právě zlepšení systému vratných nápojových obalů s cílem prevence vzniku zbytečného odpadu bylo důvodem zadání studie.
Zkušenosti ze světa ukazují, že se zálohování promítá do cen nápojů jen ve velmi malé míře kolem 0,1-2 %. Efekt na účinnost využití obalového materiálu je však velmi významný - návratnost do systému (opětovné naplnění či recyklace) dosahuje až 98 %, nejvyšší účinnost dobrovolného sběru je zhruba poloviční (v ČR 48 %). Kromě toho právě nápojové obaly tvoří významnou část odpadků, které se povalují na ulicích a v příkopech. Zálohový systém tento odpad z přírody přitom pomáhá účinně odstraňovat.
ZDROJ: MŽP
