Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) hospodaří s majetkem na 64 silničních hraničních přechodech, které převzal od Generálního ředitelství cel v roce 2004 na základě usnesení vlády č. 56 z 13. ledna 2003. Po vstupu ČR do schengenského prostoru bude tento majetek nabídnut organizačním složkám státu, územní samosprávě (krajům a obcím) či soukromým subjektům.
V současné době 58 hraničních přechodů v různém rozsahu užívá zčásti Cizinecká a pohraniční policie ČR a zčásti pohraniční kontrolní orgány sousedních států (policie a pohraniční stráž), 6 hraničních přechodů se nevyužívá vůbec. K nejvíce využívaným objektům patří administrativní budovy nebo jejich části, odbavovací zařízení tvořená zastřešením a odbavovacími boxy, garáže pro služební vozidla a parkovací plochy, skladové prostory a jednací místnosti. Policie ČR předpokládá, že je uvolní v průběhu přechodného období, což je zhruba půl roku po vstupu ČR do schengenského prostoru. Několik hraničních přechodů však Policie ČR předpokládá užívat trvale, a to jako sídla svých organizačních celků.
Až na nepodstatné výjimky ÚZSVM nebude s objekty na hraničních přechodech do vstupu naší republiky do Schengenu nakládat. Poté ze zákona osloví organizační složky státu. Pokud tyto projeví o nemovitosti nebo jejich části zájem, ÚZSVM na ně majetek převede.
Další v pořadí pro případný převod majetku na hraničních přechodech by měly být kraje a obce. Zájemce může získat majetek bezúplatně, pokud předloží záměr splňující podmínky pro bezúplatný převod vyžadované zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a zaváže se k dodržování dalších podmínek po určitou dobu po nabytí majetku. V případě nesplnění podmínek pro bez-úplatný převod ze strany územní samosprávy může být tento pro stát nepotřebný majetek převeden úplatně jak územní samosprávě, tak právnickým a fyzickým osobám.
AREÁLY PRO DÁLKOVOU PŘEPRAVU?
K budoucímu využití (ke zřízení turistických a informačních center regionálního nebo celostátního významu, ale i ke komerčním účelům pro obchodní a restaurační činnost, poskytování technických služeb motoristům, posádkám kamionů apod.) předurčuje hraniční přechody jejich dislokace v blízkosti státních hranic na mezinárodních dopravních trasách. Proto se nabízí myšlenka využití větších hraničních přechodů pro zřízení odpočívek, které by zahrnovaly potřebné služby pro posádky kamionů dálkové přepravy. Předností těchto areálů jsou zpevněné parkovací a odstavné plochy nebo několik jízdních pruhů, které po vstupu ČR do schengenského prostoru nebudou průjezdné, ale bude je možné využít jiným způsobem. Součástí areálů hraničních přechodů jsou také nezastavěné, nebo jen z části zastavěné pozemky, na které lze umístit další nezbytná zařízení k obsluze vozidel a jejich posádek, například čerpací stanice pohonných hmot, autoservisy, prodejny vybraného zboží typického pro danou oblast nebo zemi.
ZMĚNY PODLE DŮLEŽITOSTI A FINANČNÍCH MOŽNOSTÍ
Při vstupu do Schengenu půjde především o to nečinit na hraničních přechodech zbytečná finančně náročná a nevratná opatření, například na přechodu, který se nachází na okraji obcí, z nichž každá leží na opačné straně státních hranic, a přechod je fakticky v zastavěné a obydlené oblasti. Obě obce pouze rozděluje státní hranice. Odstranit zastřešení odbavovacího prostoru by mohla být investice navíc, neboť s ohledem na uvedené okolnosti dopravní předpisy nepovolují vyšší rychlost projíždějících vozidel než 40 nebo 50 km/hod. Rovněž není nutné odstraňovat v první etapě odbavovací buňky v jízdních pruzích, které nebudou průjezdnými pruhy. Změny budou probíhat několik let a podle důležitosti, zejména s přihlédnutím k finančním možnostem.
Některá opatření se budou muset naopak učinit ihned po vstupu do schengenského prostoru. Například průjezdné pruhy bude nutné vyznačit mobilními dopravními značkami, omezit průjezdní rychlost, neboť ještě nebudou odstraněny odbavovací buňky a zastřešení, umožnit provizorní otáčení vozidel v případě odmítnutí vstupu na území státu, odstranit některé symboly připomínající pohraniční kontrolu apod.
POSTUP SCHVÁLÍ VLÁDA
Další nakládání s majetkem na hraničních přechodech ÚZSVM předloží ke schválení ministerstvu financí s tím, že další postup schválí také vláda. Chystaná strategie se bude opírat o skutečnosti, které budou známy až po vstupu České republiky do schengenského prostoru. Konkrétní rozhodování o každém jednotlivém hraničním přechodu bude vždy vycházet z jeho specifických podmínek.
Připomeňme, že splnění všech podmínek garantuje stát. Zajištění a koordinace schengenských opatření budou organizačně náročné, neboť do data připojení naší země do schengenského systému musí být na hraničních přechodech zachován neměnný stav. To se neobejde bez součinnosti a vzájemné vstřícnosti příslušných organizačních složek státu a místní samosprávy. Předpokládaná stavebně-technická opatření si pravděpodobně vyžádají stavební řízení. Proto bude nezbytná spolupráce s místně příslušnými stavebními úřady, dopravními inspektoráty a dalšími.
KAREL JANDA
oddělení Státního majetku, ÚZSVM
Skladba majetku na hraničních přechodech
Administrativní budovy, technické a provozní stavby (sklady, strojovny, kotelny, čističky odpadních vod, garáže, dílny, kontrolní haly vozidel, zařízení pro veterinární a fytosanitární kontrolu apod.), budovy a místnosti pro sociální zázemí personálu (kuchyňky, šatny, hygienická zařízení) a pozemky (zatravněné nebo zpevněné, se stavbami dopravního charakteru - jízdní pruhy v prostoru pro odbavení vozidel, parkoviště, odstavné plochy, chodníky apod.).
Technická zařízení k regulaci dopravy a pohraničního odbavení, jako jsou závory, světelné signalizace, informační tabule a veřejná osvětlení.
Celkem jde o 464 budov (jiných staveb, bytových a nebytových jednotek), 856 pozemků a 5089 položek věcí movitých. ZDROJ: ÚZSVM
