Podle evropské směrnice o energetické náročnosti budov (2010/31/EU) by od roku 2019 měly mít všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci »téměř nulovou spotřebu energie«. Její účinnost se předpokládá od ledna 2013.
Dopady evropské směrnice číslo 2010/31/EU (EPBD II) o energetické náročnosti budov na oblast stavebnictví a tedy také veřejný sektor jsou předmětem velké diskuse. Gestorem dané problematiky je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Nejen tam jsme v této souvislosti adresovali řadu otázek.
NÁSTROJE PODPORY SE DISKUTUJÍ
Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, která do našeho právního řádu směrnici implementuje, má za sebou první čtení v poslanecké sněmovně. »Předpokládáme, že novela by mohla být schválena v celém procesu v srpnu 2012 a být účinná k 1. 1. 2013,« upřesňuje Tomáš Paták z odboru komunikace a marketingu MPO.
ČR a další členské státy EU nyní pracují na výpočtech energetické náročnosti budov, tj. na stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost, které poslouží jako podklady pro výpočet nákladově optimální úrovně. Výstupy budou integrovány do vyhlášky o energetické náročnosti budov, jež se připravuje a měla by vstoupit v účinnost rovněž k 1. 1. 2013.
Jakou podporu (ať už metodickou nebo finanční) chystá stát pro municipality s ohledem na nutnost stavět budovy s téměř nulovou energetickou náročností? O nástrojích podpory se podle Tomáše Patáka ještě diskutuje, především mezi MPO a Ministerstvem životního prostředí (MŽP).
Nízkoenergetická výstavba spadá pod téma hospodaření s energetickými zdroji - obnovitelnými i neobnovitelnými, což souvisí s energetickou koncepcí státu, na jejíž novou podobu se čeká. Tomáš Paták k tomu uvádí: »Dnes stále platí Státní energetická koncepce z roku 2004 s horizontem do roku 2030. Důraz klade na využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů při využití nejlepších světových technologií a s minimalizací vlivu na životní prostředí a zdraví obyvatel, kteří budou touto činností dotčeni. Tuzemské energetické zdroje tvoří hlavní součást energetického mixu ČR a v nezbytné míře jsou doplněny o dovozové energetické komodity, především ropu a zemní plyn.«
DOPLŇKOVÉ OBNOVITELNÉ ZDROJE
MPO v rámci přípravy aktualizace energetické koncepce (s horizontem do roku 2040) předpokládá zachování principu ekonomického a ekologického využívání tuzemských energetických zdrojů. »Bohužel, ČR, vzhledem ke své malé rozloze, vnitrozemské poloze a daným klimatickým podmínkám nemůže využívat masivním způsobem obnovitelné zdroje. Jejich podíl dnes tvoří necelých 7 % v domácím energetickém mixu.« Splnění našeho závazku v rámci EU, tj. dosažení 13 % podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie, bude náročné, ale je reálné. Další zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie po roce 2020 bude záviset na přijatelném ekonomickém a technickém řešení.
Návrh aktualizované Státní energetické koncepce by měl být během letoška projednán v Radě vlády pro energetickou a surovinovou strategii, postoupen do meziresortního připomínkového řízení a poté předložen vládě.
ZELENÉ TECHNOLOGIE ZA VÝNOSY Z PRODEJE EMISNÍCH POVOLENEK
Nástrojem k podpoře projektů zaměřených na snižování energetické náročnosti budov v obcích a městech je na straně MŽP třetí prioritní osa v OP Životní prostředí. Zatím poslední příležitost využít jej měly municipality 29. 2., kdy se otevřel příjem žádostí o dotace na zateplení obvodových plášťů a střech budov, výměnu či rekonstrukci oken a dveří nebo využívání odpadního tepla. Kvůli obrovskému zájmu byla výzva ukončena již následující den. Výsledky nebyly v době uzávěrky tohoto vydání Moderní obce ještě známy, ale podle vyjádření MŽP se podobná výzva letos už opakovat nebude a o výzvách na rok příští doposud není rozhodnuto.
Jakým způsobem je MŽP zapojeno do procesu přípravy implementace směrnice o energetické náročnosti budov? »Předmětem projednávání jsou nyní některé pozměňovací návrhy, jež se týkají především zjednodušení implementace v podmínkách ČR tak, aby nedocházelo k neopodstatněnému nárůstu administrativní zátěže a stanovování nesplnitelných termínů, např. u štítkovaní budov,« vysvětluje Matyáš Vitík, tiskový mluvčí úřadu.
Připravuje MŽP nějakou formu finanční podpory municipalit stran výstavby veřejných budov s »téměř nulovou spotřebou«? »Ministerstvo chystá program, který naváže na Zelenou úsporám,« pokračuje tiskový mluvčí. »Sto procent zdrojů bude pocházet z výnosů aukcí emisních povolenek v období 2013-2020. Odhad výnosů závisí na vývoji cen povolenek. O konkrétním využití výnosů se stále diskutuje na úrovni vlády. V návrhu zákona o emisním obchodování však MŽP navrhuje využít minimálně 50 % výnosů v rámci své rozpočtové kapitoly na nový program a jiná opatření podle směrnice. V tomto smyslu návrh na použití výnosů podpořila vláda ve svém usnesení z letošního 11. dubna.«
DOSÁHNOU OBCE I NA EVROPSKÉ PENÍZE?
A jak se MŽP připravuje na programové období 2014-2020, kdy návrhy Evropské komise hovoří o tom, že část evropských peněz má jít na tzv. zelené technologie? Mohou obce a města počítat na své »zelené« projekty s další dotační podporou podobně jako v rámci OPŽP?
»Na úrovni vlády nebylo dosud rozhodnuto, kolik bude v novém programovém období operačních programů a zda bude vyčleněn samostatný operační program pro životní prostředí (podle informací z MMR by se tak mělo stát v řádu týdnů, pozn. red.). MŽP bude podle svých možností i v následujícím období podporovat rozvoj zelených technologií a část této podpory půjde i městům a obcím, ale konkrétní podoba této pomoci dosud není rozpracována,« zdůrazňuje Matyáš Vitík.
Směrnice 2010/31/EU
Členské státy mají zajistit, aby po 31. 12. 2018 nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie (a do 31. 12. 2020 pak všechny nové budovy).
Akční plán pro energetickou účinnost EU totiž vymezil možnosti nákladově efektivních úspor v sektoru budov. Jejich energetická náročnost by měla být vypočtena metodou, jež se může lišit na vnitrostátní úrovni. Kromě tepelných vlastností zahrnuje např. zařízení pro vytápění a klimatizaci, využití energie z obnovitelných zdrojů, prvky pasivního vytápění a chlazení, stínění, denní světlo a návrh budovy.
Transparentní plochy pláště budovy Národní technické knihovny chrání vůči tepelným ziskům z venkovního prostředí účinné vnější clonění.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
