Letošní úsporná opatření si vyžádala i škrty v dotačních titulech vypisovaných každoročně Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). O významu a budoucnosti státní podpory bydlení jsme hovořili s ministrem Ing. Kamilem Jankovským.
Po posledních změnách ve Státním fondu rozvoje bydlení (SFRB), k nimž došlo po loňských parlamentních volbách, je jeho organizační struktura velmi jednoduchá a jeho současným úkolům plně vyhovuje. Ministr Ing. Kamil Jankovský v té souvislosti připouští, že případná potřeba dalších, ovšem už spíše jen dílčích změn by mohla nastat pouze tehdy, kdy by fond byl v budoucnu pověřen nějakými zásadně novými úkoly.»SFRB se již dnes zaobírá přípravou financování na další období. Chtěl bych tvorbě jeho rozpočtu dát delší vizi, než je pouze jeden rok,« konstatuje šéf rezortu místního rozvoje.
Někteří představitelé obcí požadují opustit rozsáhlý systém národních dotací a část těchto peněz přesunout přímo do rozpočtů obcí. Usiluje o to i skupina poslanců z řad starostů. Jaký je váš názor?
Každý dotační titul je vázán na plnění státní resortní politiky. Pokud je v centru zrušíme a posílíme o to neúčelově rozpočty obcí, znamená to, že stát rezignuje na konkrétní politiku, neboť nelze očekávat, že se jí obce ujmou plošně a dobrovolně samy. Zrušíme-li například dotace na budování obecní infrastruktury pro následnou bytovou výstavbu, znamená to, že obcím nedáme možnost samostatně aktivně vytvářet nové zóny pro bydlení a necháme je napospas developerům. Budiž. Jestliže nebudou třeba dotace na obnovu drobné vesnické sakrální architektury, dáme tím najevo, že stát už o podporu těchto drobných památek přestal mít zájem. Budiž. Když nedáme dotace tvořící bonusovou odměnu za úspěch v soutěži Vesnice roku, můžeme tuto soutěž de facto zrušit. Jestliže zrušíme dotace na výstavbu sociálních bytů, sdělíme tím, že problém bydlení vybraných sociálních skupin stát přestává vnímat a nechá jej na řešení pouze obcím nebo charitám. A tak dále...
Nejste tedy pro škrtání dotací?
Nejsem pro plošné škrtání všech forem dotací do obcí. Ale když se některé z nich ukážou jako překonané, budu ten první, kdo je bude chtít zrušit. Ano, je možné na jedné straně rušit, ale je třeba případ od případu zodpovědně říci, zda onu konkrétní dotaci společnost vyžaduje nebo není-li naopak ona dotace kontraproduktivní, zda třeba náhodou zbytečně nevytlačuje soukromou iniciativu z trhu. A poznamenávám, že pojem »rozsáhlý systém národních dotací« je trochu úsměvný. Neumím zcela přesně odhadnout situaci v jiných resortech, ale na Ministerstvu pro místní rozvoj se proti období let 1997-2006 nyní rozděluje ze státního rozpočtu směrem do obcí řádově třetina tehdejších objemů. A to mluvím v absolutních číslech. V reálných cenách by to bylo ještě mnohem méně.
Jaký ohlas měl program na podporu výstavby sociálních bytů, vyhlášený předloni? Letos nepokračuje, jaký je důvod?
Dotace na výstavbu sociálních bytů plynuly od roku 2004 prostřednictvím titulu Výstavba podporovaných bytů, kde mohly být investorem pouze obce. Proto nebyl zájem ostatních případných subjektů, které by případně tento druh bydlení také rády rozvíjely, dost dobře měřitelný. O to více se očekával nový dotační titul, který spravuje Státní fond rozvoje bydlení a umožňuje žádat o dotace každému. Výsledky jsou překvapivé - převažují soukromí žadatelé. Žádostí bylo podáno celkem 54, smlouvy byly uzavřeny s 29 žadateli, z nichž bylo 15 fyzických a 11 právnických osob a jen tři obce. To je pozitivní zjištění, protože to znamená, že lze do určité míry získat pro tento typ výstavby i soukromý sektor. V letošním roce byl program pozastaven pro nedostatek zdrojů v rozpočtu fondu. Dále pokračuje pouze program podporovaných bytů, který by měl letos mít k dispozici asi 200 milionů korun.
Čím si vysvětlujete malý zájem obcí?
Zájem obcí o výstavbu sociálních bytů za relativně tvrdých dotačních podmínek klesá. Ale to nic nemění na faktu, že o výstavbu takových bytů je obecně zájem v soukromé sféře. Pokud tedy privátní sektor v tomto směru zastoupí municipální sféru, bude to jedině dobře.
Není zájem soukromých investorů vyvolán tím, že jde v podstatě o velkorysý dar od státu?
Soukromý sektor dostal stejné podmínky jako obce. To je také jedna z obecných dotačních podmínek politiky Evropské unie. Všem stejně.
Je vůbec třeba stavět sociální byty? Někteří kritikové programu poukazují na to, že existuje značné množství neobsazených bytů, které by mohly sloužit jako sociální. Mimochodem, má vůbec někdo přehled o tom, kolik prázdných bytů existuje?
Již dlouhodobě je na každoroční výstavbě malého množství bytů přísně určených pro vybrané sociální skupiny obecná shoda napříč celým politickým spektrem. Hovoříme ale o malém počtu, přibližně 300 bytů ročně. Proti období let 1997-2005, kdy to bylo mnohdy až o řád více, jde o zanedbatelné množství. Jistě, neobsazené byty mohou sloužit jako sociální, proti tomu nic nenamítám. To lze jedině přivítat. Prozatím však máme stále požadavky na podporu vzniku dalších nových sociálních bytů. A to i za velmi tvrdých dotačních podmínek, které jsou poslední roky nastaveny. Zřejmě to vyplývá ze skutečnosti, že byt není věc movitá, která se dá přestěhovat z místa nadbytku do místa nedostatku. Volné byty jsou především tam, kde je vysoké tržní nájemné, tedy v soukromém vlastnictví; nejde tedy o byty vhodné pro námi vybrané sociální skupiny. Obce, pokud vím, nějaké nepřeberné množství volných bytů pro sociální účely také nemají. A na jejich sociálních odborech přitom zpravidla bývá stálý seznam čekatelů.
Jak hodnotíte program Úvěry na modernizaci bytů?
Ten obce standardně a dlouhodobě využívají, protože jde o praktický, relativně jednoduchý, úspěšný a rozpočtově nenáročný program, kdy se prostředky vracejí zpět, dokonce i mírně zhodnocené. Pomáhá především v menších obcích a městech. V řadě z nich v minulosti nastartoval místní fondy podpory bydlení. Program nutí investory ke spoluúčasti, a tak vtahuje do procesu místní soukromé finanční prostředky. V loňském roce byl rozsah programu relativně slabší především proto, že po dvouleté přestávce, kdy byl znovu obnoven, s ním obce už nepočítaly. Státní fond uzavřel jen 16 úvěrových smluv v objemu asi 70 milionů korun. Program by měl fungovat i nadále. Nevidím důvod k tomu jej opouštět.
Co bude dál s programem Panel?
Ten je mimořádně úspěšný. Zejména bytová družstva a společenství vlastníků bytů jej považují za prvořadou možnost, jak udržet kvalitu bydlení ve starší zástavbě. Svým rozsahem je víc než srovnatelný s ostatními programy. Zatímco ty ostatní podporují vznik bytů okolo 100-200 bytových jednotek ročně, Nový Panel znamená podporu zhruba 0,1 mil. bytů ročně! Je sice určen pro panelové i nepanelové byty, ale zejména ty staré panelové jej potřebují velmi nutně, protože vykazují vysokou míru technického i morálního opotřebení. Z celkem 1,2 mil. bytů v panelových domech je zatím opraveno zhruba 0,7 mil. bytů, ovšem z nich asi jen polovina komplexně. Proto se o další peníze do rozpočtu SFRB na program Nový Panel chci osobně zasadit.
Bude Státní fond rozvoje bydlení existovat i nadále a ve stejné podobě?
Organizační struktura tohoto fondu je velmi jednoduchá a jeho současným úkolům plně vyhovuje. Poslední změny proběhly loni po volbách. Potřeba dílčích změn by mohla nastat pouze v případě, že by byl v budoucnu pověřen nějakými zásadně novými úkoly. V současné době klesl počet jeho pracovníků asi o 20 %, což je poměrně drastické omezení aparátu. Ale taková je ekonomická nutnost. Fond se již dnes zaobírá přípravou financování na další období. Chtěl bych tvorbě jeho rozpočtu dát delší vizi, než je jen jeden rok.
Měla jsem na mysli to, že v poslední době byly slyšet určité úvahy o oprávněnosti existence mimorozpočtových prostředků, tedy fondů...
Tyto námitky existují a existovat budou. V některých ekonomicky rozvinutých členských zemích Evropské unie podobné fondy fungují skvěle. Jsou však i státy s dobře fungující bytovou politikou, kde takové fondy vůbec nemají. A není to tím, že by někde vládla levice a jinde pravice. Jde o to, abychom se dlouhodobě shodli, co je pro bytovou politiku v naší zemí prioritou. Teprve pak, o úroveň níže, lze řešit, zda státní fond ano či ne. Fondy mají četné výhody včetně té, že jsou méně závislé na vůli momentální vlády. A to je zřejmě hlavní výtka. Ministra financí chápu, ovšem osobně bych SFRB nerušil, a to minimálně do konce deregulačních procesů v nájemném a do doby, než bude většina bytových a zejména panelových domů komplexně opravena a zateplena. Ale najde-li vláda jiné řešení, nebudu tvrdit, že není možné.
Letos ve větší části republiky skončila regulace nájemného. Nakolik pokročilo sestavování cenových map?
Informativní databáze místně obvyklého nájemného, kterou novináři zkratkovitě přejmenovali na cenové mapy, ačkoli tento pojem je v právním systému určen pro zcela jinou veličinu, se v současné době (počátek února - pozn. red.) zpracovává. Termín konec února zatím platí.
Způsobil konec regulace nájemného nějaké zásadnější problémy?
S uspokojením mohu konstatovat, že obě katastrofické vize, které mnozí odborníci před koncem roku publikovali, se nenaplnily. Především nedošlo k zahlcení soudů žalobami na nájemné. Podle našich informací, byť zatím neověřených, byly k letošnímu 10. únoru na celém území republiky podány pouze tři žaloby na určení nájemného. A pokud někteří finanční analytici předpovídali, že se ceny nájemného, zejména neregulovaného, »utrhnou« - jak zněla ta druhá katastrofická předpověď, pak byli také zklamáni. Statistika lednové inflace u bytů s regulovaným nájemným představuje nárůst o 6,3 %, u bytů se smluvním nájemným 0,6 %.
Nejsem pro plošné škrtání všech forem dotací. Ale když se některé z nich ukážou jako překonané, budu první, kdo bude požadovat jejich zrušení.
Ministr Ing. Kamil Jankovský: Za současných relativně tvrdých podmínek klesá zájem obcí o výstavbu sociálních bytů. Nicméně obecně je o ni zájem v soukromé sféře. Zastoupí-li tedy privátní sektor municipální sféru, bude to jedině dobře.
FOTO: ARCHIV
