OTÁZKA: Jaký je rozdíl mezi bydlištěm a trvalým pobytem?Odpověď: Bydlištěm se zpravidla rozumí místo trvalého pobytu občana, tj. místo, kde má občan rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. V takovém případě jde o tzv. stálé bydliště. Současná právní úprava pojem přechodný pobyt již nezná.Místem...
OTÁZKA: Jaký je rozdíl mezi bydlištěm a trvalým pobytem?
Odpověď: Bydlištěm se zpravidla rozumí místo trvalého pobytu občana, tj. místo, kde má občan rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. V takovém případě jde o tzv. stálé bydliště. Současná právní úprava pojem přechodný pobyt již nezná.
Místem trvalého pobytu je adresa pobytu občana v ČR, kterou si zvolí obvykle v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu (vyhláška č. 97/1961 Sb., o názvech obcí, označování ulic a číslování domů, v platném znění) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci.
Místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky, pokud se rodiče nedohodnou jinak. V případě, že nelze zjistit místo trvalého pobytu matky, je místem trvalého pobytu občana sídlo ohlašovny (působí v rámci obecních a městských úřadů a magistrátů statutárních měst), v jejímž územním obvodu se občan narodil, nebo sídlo zvláštní matriky v případě, že se narodil v cizině.
OTÁZKA: Kde může občan nahlásit změnu trvalého pobytu?
Odpověď: Změnu místa trvalého pobytu občan ohlásí ohlašovně v místě nového trvalého pobytu. Je-li údaj o místě trvalého pobytu úředně zrušen, je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt úředně zrušen.
Občan je při ohlášení změny místa trvalého pobytu povinen vyplnit a podepsat přihlašovací lístek. Dále musí předložit občanský průkaz, u něhož není oddělena jeho vyznačená část v důsledku změny místa trvalého pobytu a doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu, nebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. Takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny. Oprávněnou osobou je osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, která je oprávněna užívat předmětný objekt nebo jeho vymezenou část (např. byt nebo obytnou místnost), nebo je provozovatelem ubytovacího zařízení, kde se občan hlásí k trvalému pobytu.
Za přihlášení změny místa trvalého pobytu zaplatí občan 50 Kč. Za občana mladšího 15 let ohlásí změnu místa trvalého pobytu jeho zákonný zástupce, stejně jako za občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům, či jehož způsobilost byla v daném smyslu omezena.
Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu na návrh oprávněné osoby, zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo jeho vymezené části (např. bytu nebo obytné místnosti), jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana, a neužívá-li občan tento objekt.
Mgr. Jiří Němec,
právník, Liberec
Účinnost právních předpisů
OTÁZKA: Zákon č. 313/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. ledna 2003 přinesl zásadní změnu v případě nabývání účinnosti právního předpisu obce. O jakou změnu konkrétně jde?
ODPOVĚĎ: Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy obce účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení (nikoliv po dni vyhlášení, jak bylo upraveno do 31. prosince 2002!). Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení.
V případě platnosti právního předpisu obce je i nadále stanoveno (v mírně pozměněném slovosledu), že právní předpis obce musí být vyhlášen, což je podmínkou jeho platnosti. Vyhlášení se uskuteční tak, že se právní předpis obce vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů. Dnem vyhlášení právního předpisu obce je první den jeho vyvěšení na úřední desce. Kromě toho může obec uveřejnit právní předpis obce způsobem v místě obvyklým.
V čísle 1/2003 Moderní obce (na straně 37) jsem uvedl konkrétní příklad nabývání platnosti a účinnosti právních předpisů obce. Tento příklad však v případě nabývání účinnosti odrážel právní stav do 31. prosince 2002, a proto považuji za nezbytné uvést obdobný příklad v souladu s právní úpravou platnou od 1. ledna 2003.
Příslušný orgán obce (zastupitelstvo obce nebo rada obce) schválí dne 10. ledna 2003 příslušný právní předpis obce (obecně závaznou vyhlášku nebo nařízení obce). Schválený právní předpis bude vyvěšen na úřední desku obecního úřadu dne 13. ledna 2003. Platnosti tak nabývá tento právní předpis obce dnem 28. ledna 2003 (byl-li právní předpis obce po celou tuto dobu vyvěšen na úřední desce!), účinnosti (pokud není výslovně stanovena účinnost k pozdějšímu dni) nabývá tento právní předpis obce až dnem 12. února 2003 (podle právní úpravy platné do 31. prosince 2002 by nabyl účinnosti též již 28. ledna). Pokud by byl výjimečně z důvodu tzv. naléhavého obecného zájmu stanoven dřívější počátek účinnosti právního předpisu obce, tak své platnosti a účinnosti může nabýt nejdříve dnem 13. ledna 2003, tj. dnem svého vyhlášení. Zároveň je v obou modelovaných případech povinností obce zaslat neprodleně právní předpis obce příslušnému krajskému úřadu po jeho vyhlášení, tj. v našem případě po 28. lednu 2003. Právní předpis obce se též zašle Ministerstvu vnitra, pokud o to ministerstvo požádá.
Legisvakanční lhůta, tj. doba mezi platností a účinností právního předpisu obce, byla do 31. prosince 2002 nulová (pokud nebyl stanoven pozdější počátek účinnosti), od 1. ledna 2003 je tato lhůta patnáctidenní (opět s výjimkou pozdějšího počátku účinnosti).
