Na zasedání zastupitelstva obce byl volen mj. nový starosta. Schválená návrhová komise se však na tomto zasedání vůbec neujala své práce a její předseda po projednání všech bodů programu zasedání nepřednesl žádný návrh usnesení. Zasedání tak skončilo bez přijetí platného usnesení. Byl tedy vůbec...
Na zasedání zastupitelstva obce byl volen mj. nový starosta. Schválená návrhová komise se však na tomto zasedání vůbec neujala své práce a její předseda po projednání všech bodů programu zasedání nepřednesl žádný návrh usnesení. Zasedání tak skončilo bez přijetí platného usnesení. Byl tedy vůbec starosta zvolen, popřípadě byly další body programu platně přijaty?
Nejdříve je třeba se zabývat otázkou, zda zasedání zastupitelstva obce bylo usnášeníschopné ve smyslu § 92 odst. 3 věta první zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). V souladu s uvedeným ustanovením je zastupitelstvo obce schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů.
Podle § 87 obecního zřízení platí, že k platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Bylo-li při volbě starosty naplněno kvórum uvedené v § 87 obecního zřízení, je nutno konstatovat, že volba proběhla z tohoto hlediska v souladu se zákonem. Není ani rozhodující, zda volba starosty byla tajná nebo veřejná; způsob volby závisí na jednacím řádu zastupitelstva obce nebo na jeho rozhodnutí před konáním volby (v posuzovaném případě odhlížím od dalších požadavků stanovených zákonem, jako že např. starosta musí být občanem České republiky - viz § 103 odst. 2 obecního zřízení).
Skutečnost, že tzv. návrhová komise se "neujala své práce" a její předseda po projednání všech bodů programu nepřednesl návrh "celkového" či "shrnujícího" usnesení zastupitelstva obce, je z hlediska znění zákona naprosto bezpředmětná. Pro naplnění podmínek pro platnou volbu starosty (a stejně tak jiných členů či nečlenů zastupitelstva do různých orgánů obce) je totiž rozhodující okamžik, kdy k volbě došlo.
Přesný okamžik volby nelze jednoznačně specifikovat, lze ho však určit bezprostředně po spočítání hlasů pro kandidáta; tedy kandidát je do příslušné funkce zvolen již tímto okamžikem, a to bez ohledu na to, zda se ještě na závěr zasedání zastupitelstva obce bude hlasovat ještě jednou o tomtéž bodu (platnost volby též nezávisí na tom, zda bude pořízen písemný zápis o průběhu zasedání zastupitelstva obce ve smyslu § 95 odst. 1 obecního zřízení).
Toto tzv. dvojí hlasování, které se v některých obcích vyskytuje (tj. první hlasování v rámci konkrétního bodu programu jednání a druhé souhrnné hlasování o všech bodech na závěr zasedání zastupitelstva), nelze rozhodně doporučit, neboť se o tomtéž bodě hlasuje v podstatě dvakrát, byť v jiné časové fázi jednání zastupitelstva obce. Navíc se může stát, že návrh usnesení k příslušnému bodu může být v "prvním hlasování" formulován odlišně, než jak zní eventálně návrh tzv. souhrnného usnesení zastupitelstva k témuž bodu pro "druhé hlasovaní". V této situaci potom může vzniknout spor o tom, co vlastně zastupitelstvo obce schválilo, respektive jaké usnesení bylo přijato.
Stejná situace by ostatně mohla nastat také při volbách do jednotlivých orgánů obce (starosta, rada obce) - například v "prvním hlasování" by příslušná osoba byla zvolena, avšak ve "druhém hlasování" v rámci souhrnného usnesení již nikoliv, anebo naopak.
Mgr. JAN BŘEŇ
právník