01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Být či nebýt?

Přes různé peripetie se obecní policie staly významnou součástí ochrany veřejného pořádku, občanů a jejich majetku. Tuto významnost připomenula i II. konference obecních a městských policií, která se konala na sklonku minulého roku v příbramském kulturním domě. Organizátorem konference byl soukromý...

Přes různé peripetie se obecní policie staly významnou součástí ochrany veřejného pořádku, občanů a jejich majetku. Tuto významnost připomenula i II. konference obecních a městských policií, která se konala na sklonku minulého roku v příbramském kulturním domě.

Organizátorem konference byl soukromý vzdělávací institut POLIS (jedno ze vzdělávacích středisek obecní policie) v čele jeho s ředitelem JUDr. Oldřichem Starkou. Strážníci z celé republiky hodnotili - pokud to vůbec organizační systém umožňuje - 10 let existence této bezpečnostní složky, dosahované výsledky a zamýšleli se nad další činností. Zejména JUDr. Oldřich Starka ve svém vystoupení a podkladových materiálech nabídl účastníkům zajímavý exkurz do krátké historie obecní policie a zároveň svoji představu o jejím dalším působení.

Není všechno růžové

Jakkoli je činnost obecních policií užitečná - není všechno jen růžové. Praxe ukazuje na celou řadu legislativních, materiálních, personálních i organizačních problémů. Mnohé by měla vyřešit novela zákona, kterou se začal už před konferencí zabývat Parlament ČR. O připravované normě se však hovořilo jen v neoficiálních debatách. Ale nejen o ní.

Podle seznamu Ministerstva vnitra bylo koncem roku 2000 - 389 obecních policií. Na konferenci ale jeden z přednášejících uvedl, že jich je jen 321. Je-li tento údaj správný, pak došlo k značnému poklesu. Ovšem, byť by byl úbytek jakýkoliv, neříká, proč ke zrušení došlo.

Nad existencí komunálního bezpečnostního sboru se zřejmě zamýšlejí na více místech. Také jsme o tom v přestávce s několika účastníky diskutovali. Jeden z nich zastupitel z desetitisícového východočeského města - se mě ptal, v kolika stejně velkých obcích jako je ta jejich, mají svoji policii, případně v kolika byla zrušena. Ze zmíněného ministerského seznamu vyplývá, že ve 38 městech se zhruba 8000 - 10 000 obyvateli (z celkového počtu 43) mají své strážníky.

Problém financí

Zřízení nestátní bezpečnostní složky jistě vycházelo ze snahy zastupitelstva zlepšit - zejména preventivní činností strážníků - veřejný pořádek v obci, uplatňování místních vyhlášek, omezování rušivých momentů bezpečného a klidného života občanů. Jak se tento záměr dařilo naplnit, záleželo na mnoha okolnostech, především na strážnících. Ale nejen na nich. Svou roli tu sehrávají starostové už výběrem lidí do této služby, ale zejména jejich řízením a kontrolou práce.

Myslím si, že pro rozhodování o dalším osudu městské policie v tom kterém městě není podstatné, zda u sousedů či jinde strážnické útvary zrušili. I obce stejné velikosti se ve svých bezpečnostních potřebách dost liší. (Jiné mají např. v Dubí, kde je vyhlášená "trasa E 55", jiné v nedalekém ne tak frekventovaném Duchcově.) Naznačují to i početní stavy strážníků v jednotlivých místech. V oněch 38 městech se pohybují od 2 do 18 členů.

Navštívil jsem několik míst, kde obecní policii zrušili. Nikde jsem od starosty neslyšel, že se u nich tak výrazně zlepšila veřejnopořádková situace, a proto už svoji policii nepotřebují. Obvykle poukazoval na nedobrou práci strážníků, a tedy na zbytečnost takové instituce. S jistou cudností pak hovořil o vysokých nákladech na bezpečnostní složku, a naopak o nízkých příjmech.

Náklady jsou opravdu vysoké. Platy, odvody, výstroj, výzbroj, technické a dopravní prostředky, spojovací a počítačové vybavení, nájmy včetně energií - to všechno vyžaduje hodně peněz. A příjmy? Tedy pokuty - nemohou a ani by neměly saldo vyrovnávat. Represe přece nepatří k prioritám strážnické činnosti.

Je to právě problém peněz, který mnohde nad obecní policií visí jako Damoklův meč. Ne všude to otevřeně přiznávají, ale leckde naznačují, co všechno by se za miliónové sumy dalo pořídit.

Na komunální policii si občané zvykali dost pomalu. Když ji konečně přijali za svou, když se naučili v problémových situacích se na ni obracet, nemělo by se při hamletovském rozhodování myslet jen na peníze. Nemělo by se zapomínat na dosahované výsledky ve veřejném pořádku, na důvod proč byla zřízena.

Jsem přesvědčen, že celostátní konference strážníků byla prospěšná a měla by se konat častěji než jednou za 10 let (tolik času uplynulo od I. konference). Jistě by taková jednání byla užitečná i pro starosty. Pořadatelskou roli by však měl převzít stát. Konečně má k tomu předpoklady. Vždyť na Ministerstvu vnitra je oddělení obecních policií, které by jistě bylo schopno takové akce odborně připravit.

Josef Jelínek

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down