Na základě naší právní praxe jsme připravili analýzu deseti nejčastějších chyb, kterých se dopouštějí zadavatelé veřejných zakázek. Rozbor ukázal, že se při vypisování výběrových řízení vyskytují tři typy chyb: nejasné zadání, diskriminační požadavky nebo umělé rozdělení nadlimitních zakázek.
Zadavatelé si často neuvědomují, že špatně připravené zadání veřejné zakázky mohou účastníci snadno napadnout. V nejlepším případě to znamená prodloužení výběrového řízení v řádu měsíců, v horším případě dochází až k pokutování ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
NEJASNOSTI V ZADÁNÍ
1. Neurčitost a nejasnost zadávací dokumentace jako celku
Zadavatel zmatečně nastaví zadávací podmínky a dodavatelé mají objektivní problém připravit nabídku, která by tyto podmínky splnila. Jde zejména o problémy, jako jsou vnitřní nekonzistentnost zadávací dokumentace, rozpory mezi jednotlivými částmi zadávací dokumentace nebo přikládání »vzorů« čestných prohlášení týkajících se kvalifikace, které ovšem neodpovídají znění zákona. Podle našich zkušeností kvalitu výběrového řízení a přehlednost podmínek zvyšuje především to, když se přímo k zadávací dokumentaci připojí závazný vzor smlouvy na požadované plnění.
2. Špatné nastavení kvalifikačních předpokladů
Zadavatel pouze opíše zákon, aniž by v zadávací dokumentaci stanovil minimální požadavky. Jde například o reference - zadavatel neuvede, v jaké oblasti, v jakém rozsahu a množství má uchazeč předkládat osvědčení o poskytnutí referenčních zakázek. Obdobně u požadavků na doložení členů realizačního týmu uchazeče zadavatel často nestanoví minimální požadovaný počet. V zadávacích podmínkách sice specifikuje určité role členů týmu, ale tyto role neodpovídají předmětu veřejné zakázky, popřípadě neuvede minimální požadavky na vzdělání či odbornou kvalifikaci těchto členů.
3. Mlhavá hodnoticí kritéria
Uchazeč musí mít od momentu vyhlášení zadávacího řízení představu o tom, co a jakým způsobem bude zadavatel hodnotit v kategorii tzv. ekonomické výhodnosti nabídky. Zadavatel někdy nepopíše, jak bude probíhat posuzování v rámci dílčích kritérií, jaké řešení a jaké nabízené parametry se budou hodnotit jako výhodnější. Například často uvádí jako dílčí hodnotící kritérium technické řešení předmětu veřejné zakázky. V zadávací dokumentaci nicméně nepopíše, jaké nabízené technické řešení bude považováno za vhodnější v porovnání s dalšími návrhy. Stává se též, že špatně či nedostatečně uvede způsob, jakým bude jednotlivá hodnotící kritéria hodnotit, popřípadě jak bude při hodnocení postupovat. Zadavatel je povinen nastavit hodnoticí kritéria tak, aby uchazeči byli schopni předložit nabídky, které bude zadavatel následně schopen vzájemně porovnávat. Rovněž často nezákonně nastaví jako hodnoticí kritérium požadavek, který již uvedl jako kvalifikační předpoklad.
4. Chybějící procentuální vyjádření subkritérií
V případě nastavení dílčích subkritérií v rámci jednoho dílčího hodnoticího kritéria zadavatel nestanoví procentuální vyjádření těchto subkritérií. Nabídky pak nelze hodnotit v souladu se zákonem. Zadavatel stanoví obecné dílčí kritérium, které následně rozčlení do několika dílčích subkritérií. Těm však nepřiřadí konkrétní váhy.
DISKRIMINAČNÍ POŽADAVKY
5. Požadování konkrétního plnění
Zadavatel nastaví technické podmínky tak, že nabídku může podat jenom jeden dodavatel. Například poptává jeden jediný produkt od jednoho výrobce v situaci, kdy však na trhu existuje více srovnatelných produktů.
Závažnou chybou taktéž je, když zadavatel v technických podmínkách zadávacího řízení uvede sice obecně popis plnění, avšak fakticky tento popis odpovídá jednomu konkrétnímu výrobku jednoho dodavatele.
Tuto problematiku pečlivě sleduje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Zadavatel by měl technické podmínky vymezit tak, aby uchazeči měli jasnou představu o plnění, které požaduje, avšak aby tento popis plnění nevyvolával představu konkrétního produktu.
6. Požadavek na závazné členění nabídek
Zadavatel nesprávně požaduje pod hrozbou vyloučení uchazeče, aby nabídka měla konkrétní obsahové řazení či strukturu. Uchazeči si pak mohou na tyto podmínky stěžovat a mají velkou šanci uspět, protože podobná ustanovení nemají oporu v zákoně. Předá-li uchazeč nabídku v členění jiném než požadovaném, nesmí to být důvodem pro jeho vyloučení.
7. Příliš velký požadovaný obrat uchazečů
Zadavatel stanoví požadavky neodpovídající předpokládané hodnotě zadávané veřejné zakázky. Z rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vyplývá, že přípustné je požadovat dvojnásobek až trojnásobek této hodnoty, zadavatel však často trvá na obratu ještě mnohem vyšším (častokrát i více než pětinásobném).
8. Požadavek doložení výše základního kapitálu
Zadavatel stanoví požadavek na doložení výše základního kapitálu u uchazečů z řad právnických osob. V rozporu se zákonem si v zadávacích podmínkách vyhradí právo nepřijmout nabídku uchazeče obchodní společnosti, jejíž výše základního kapitálu neodpovídá zadavatelem stanovené minimální výši. Výše základního kapitálu však nic nevypovídá o ekonomických předpokladech uchazečů plnit veřejnou zakázku a nastavení takového požadavku je v rozporu se zákonem.
9. Neoprávněné požadování kopií nabídky
Zadavatel nesprávně, opět pod hrozbou vyloučení uchazeče, požaduje kromě originálu nabídky i neúměrný počet jejích kopií, například pro všechny členy hodnoticí komise (až sedm kopií). Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dbá na to, aby uchazeči nebyli zadavatelem nepřiměřeně zatěžováni, což je podle výkladu ÚOHS i tento případ.
Na druhou stranu není vyloučeno, aby zadavatel požadoval předložení například až dvou kopií (vždy je třeba mít na paměti rozsah požadovaných dokumentů, a z toho plynoucí rozsah a objem nabídky jako takové).
UMĚLÉ ROZDĚLOVÁNÍ NADLIMITNÍCH ZAKÁZEK
10. Dělení veřejné zakázky na části
Zadavatel nezákonně rozdělí předmět veřejné zakázky. Místo jedné nadlimitní veřejné zakázky realizuje několik samostatných podlimitních řízení či zakázek malého rozsahu. Pro určení, zda bylo dělení zákonné či nikoliv, je rozhodující, zda spolu taková plnění věcně (funkčně) a časově souvisí a zda rozdělením dochází ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky stanovené podle zákona.
VILÉM PODEŠVA
JAN STRELIČKA
advokátní kancelář ROWAN LEGAL
