Čeká je náročné restaurování

Jaký bude harmonogram celé akce?

V současné chvíli nelze stanovit ani rámcový harmonogram vysoušení a restaurování zmrazených dokumentů. Je to dáno jejich obrovským množstvím, které se odhaduje až na 9 tisíc m³, a které nemá ve světě obdobu. Proto nelze spoléhat pouze na vyzkoušené technologie používané v těchto případech v jiných zemích. Je nutné hledat nové metody, kterými lze usušit velké objemy dokumentů v relativně krátkém čase a za příznivé náklady. Při testování těchto nových metod je třeba zjistit jejich vliv na mechanické vlastnosti dokumentů (zda během sušení nezkřehnou, nebo se nedeformují apod.) a prověřit příslušné metody z hlediska mikrobiálního napadení. Zejména bujení plísní představuje obrovské riziko, kterému se musí čelit.

Předpokládáme, že v Mochovských mrazírnách, kde jsou téměř všechny dokumenty uloženy, se podaří za podpory zahraničních vlád vybudovat rozmrazovací středisko s technologií vakuového vymrazování, které bude schopno část dokumentů vysušit. Domníváme se ale, že budou potřebné i další kapacity vakuového vymrazování a průmyslové sušárny. Národní knihovna ČR navrhla rozšíření již probíhajícího projektu výzkumu a vývoje, jehož součástí by bylo i testování průmyslových technologií sušení. Kde všude bude možné dokumenty sušit a jaké technologie budou k dispozici, budeme vědět na konci letošního roku. Z toho pak budou vyplývat i další skutečnosti, např. kolik lidí bude třeba, jaké náklady si sušení vyžádá, nebo jak dlouho potrvá.

Odkud a jaká se ještě čeká pomoc ze zahraničí?

Pomoc zatím poskytla vláda Velké Británie a Britská rada, které pro Národní knihovnu zakoupily tři vakuové vysoušeče na principu vakuového balení. Jedná se o britský vynález, který byl již úspěšně ověřen při podobné situaci. Národní knihovna připravuje pracoviště, kde bude možné knihy touto technologií vysušit a které bude sloužit i dalším knihovnám, v prvé řadě Městské knihovně v Praze. Další významnou pomoc poskytla švýcarská vláda, která vyslala do České republiky odborníky. Ti zmapovali situaci a předali informace, na jejichž základě se připravuje projekt kapacitní vymrazovací jednotky, která by měla být instalována v mrazírnách. Víme také o připravované pomoci nizozemské vlády Národnímu technickému muzeu. O další pomoci se jedná s vládami Rakouska, Lichtenštejnska a Ruska. Významnou pomoc připravuje i americká nadace A. W. Mellon Foundation, která chce podpořit výzkum a vývoj v oblasti revitalizace postižených sbírek. Pomoc nabízejí i jednotliví restaurátoři a firmy, většinou se ale jedná o komerční nabídky zařízení nebo služeb.

Bude možné knihy po vysušení běžně používat?

Zajistit využívání knih, které byly postiženy při záplavách, poté zamrazeny a pak vysušeny, nebude snadné. Téměř na všech knihách, pokud projdou náročnými restaurátorskými zásahy, budou patrné stopy po povodních. Papír bude částečně zvlněný, desky mohou být prohnuté a vazba knihy může být poškozená. Po vysušení kontaminované vody mohou zůstat na stránkách skvrny nebo "mapy". Ty znehodnotí dokument, a v některých případech mohou představovat pro uživatele jisté riziko infekce apod. Protože se ale často jedná o knihy, které již nelze získat, bude třeba zhotovit xeroxovou, mikrofilmovou nebo digitální kopii a knihu uložit v ochranném obalu. Je velkou neznámou, zda po vysušení bude k dispozici dostatek finančních prostředků, aby jednotlivé instituce mohly takto zpřístupnit zachráněné knihy uživatelům.

Knihovny mohou využít program VISK (Veřejné informační služby knihoven), který organizuje a financuje Ministerstvo kultury ČR. Pro tyto účely jsou nejvhodnější zejména dva podprogramy: VISK 6 (Paměť světa), zaměřený na digitalizaci vzácných novin a VISK 7 (Kramerius), věnovaný mikrofilmování a digitalizaci novin a časopisů. Škoda, že na realizaci programu VISK byla pro rok 2003 přidělena poloviční částka oproti letošnímu roku a že se neví, zda tento program bude pokračovat i v roce 2004.

EVA VESELÁ