Obnova jehlancových zakončení věží (helmic) kostela sv. Mikuláše v Chebu, které byly zničeny v dubnu 1945 při náletu na místní nádraží a pak na dobu více než šest desetiletí provizorně zastřešeny, se loni v Karlovarském kraji stala "kulturní událostí roku". Dvě velké a osm malých věží zakončených pozlacenými makovicemi (zdobnými kupolemi) byly v létě po vysvěcení na zemi postupně a v on-line přenosu na městském webu vyzvednuty jeřábem na budovu kostela. Mohlo se tak stát díky sbírce, již uspořádal Nadační fond Historický Cheb a která i s přičiněním města a řady sponzorů vynesla devět milionů korun.
Nejen návrat panoramatu, tolik příznačného pro předválečný Cheb, se stal důvodem, proč tomuto městu byla letos v dubnu na Pražském hradě u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel a vyhlášení výsledků soutěže o Cenu za nejlepší přípravu Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón udělena Cena Moderní obce.
Město Cheb na opravy památek ve své městské památkové rezervaci (MPR) vynakládá zhruba 30 milionů korun ročně. Další peníze z městské kasy putují v rámci Programu regenerace MPR Cheb soukromým subjektům, jimž tak město při opravách památek v minulých letech krylo 20 procent nákladů - letos to už bude dokonce 30 procent. "Ročně tímto způsobem přispíváme na tři až pět akcí v celkové hodnotě do 300 tisíc korun," poznamenává starosta Chebu MUDr. Jan Svoboda. "I když to nejsou nikterak závratné sumy, vlastníci památkových objektů je vítají, protože jim pomáhají s úhradou nejčastěji oprav fasád a střech."
RADNICE VSADILA NA MÍSTNÍ PODNIKATELE
V Chebu už ve svém Strategickém plánu rozvoje města konstatovali, že historické, vizuálně atraktivní centrum na jedné straně pomáhá u obyvatel utvářet pocit sounáležitosti s městem a přispívá ke zdravému patriotismu. Ale že na straně druhé některé dosud nevzhledné části města tento, jinak pozitivní dojem u obyvatel i návštěvníků stírají. I proto už loni v prosinci zastupitelstvo schválilo Program regenerace MPR Cheb na období 2009 až 2015 s tím, že bude rozpracován odbory městského úřadu a takto rozvedený znovu letos v srpnu předložen zastupitelům. MUDr. Jan Svoboda upřesňuje: "Mimo programy obnovy jednotlivých objektů chceme klást ještě větší důraz také na vizuální vzhled městské památkové rezervace. Například budeme podporovat, případně finančně dotovat zřízení kvalitnějších vývěsních štítů či popisných kovových desek k historii významných chebských domů apod."
Spolupráce s vlastníky objektů v historickém centru, firmami, které tam působí, i s širokou veřejností, se radnici, jak si to koneckonců vytkla ve svém strategickém plánu rozvoje města, osvědčuje. "Například když se před několika lety opravovalo náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, vyzvali jsme tamní podnikatele, aby si za určitý finanční příspěvek nechali dlažbu před svou provozovnou vhodně přizdobit - například hotel Hvězda hvězdou. Ne všichni oslovení podnikatelé se takto "chytli". Ale našli se. Žel, zatím na podobné výzvy vstřícně reagují spíše jen patrioti z řad místních podnikatelů," dodává starosta.
BRÁNA ČASU SPOJÍ DVĚ ETAPY
V poněkud širším měřítku by se nyní radnice chtěla pokusit získat pro větší souznění s městem podnikatele, působící na pěší zóně. "Rádi bychom iniciovali založení Asociace podnikatelů pěší zóny, protože si myslíme, že jen společně s podnikateli a v partnerském dialogu můžeme sjednotit přístup k image této lokality. Jde o to vyjasnit si, co chceme my jako radnice, co potřebují podnikatelé, a zamezit tomu, aby se prosazovalo něco, co by mohlo uškodit jak jim, tak městu," vysvětluje MUDr. Jan Svoboda.
Chebská pěší zóna, která částečně protíná o městskou památkovou rezervaci, se letos v březnu začala velkoryse rekonstruovat a už během dvou let tam nynější rozpadávající se asfaltový povrch bude vystřídán kvalitní rovnou dlažbou z přírodního kamene a objeví se tam vkusné lavičky i lampy veřejného osvětlení. Na hranici náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, v místě, kde se středověký Cheb "otevřel" nové, industriální epoše, pěší zónu zatraktivní artefakt Brána času z dílny pražského akademického sochaře prof. Mariana Karla.
Dodejme, že městu se na rekonstrukci pěší zóny podařilo získat rekordní dotaci z Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad ve výši 127 milionů korun, přičemž 116,7 mil. Kč přispěje Evropská unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj, zatímco 10,3 mil. Kč bude činit příspěvek z národních veřejných zdrojů.
AREÁL, KTERÝ OŽIVÍ MĚSTO
Významnou proměnu by měl prodělat také areál Františkánského kláštera, který město v roce 2006 odkoupilo od církve. Komplex budov zahrnuje klášter, kostel na Františkánském náměstí, hradby, klášterní zahrady, městský dvůr s přístupem od Hradební ulice i pozemky v historickém centru.
"Tento areál patří k nejvýznamnějším památkám města a MPR," zdůrazňuje starosta. "Už jsme jednotlivé objekty nově zastřešili, v kostele - prázdném - se čas od času konají koncerty, výstavy, divadelní představení, ale i svatby. V jednom z objektů sídlí státní archiv, kterému nabízíme další prostory, zvažuje se zřízení hostince, výstavních prostor i další oživení klášterní zahrady, která je naší velkou chloubou atd. Oživení celého komplexu poblíž náměstí bude pro nás oním příslovečným během na dlouhé trati. Důležité pro záchranu celého Františkánu však bylo rozhodnutí zastupitelů, že běžet chceme."
NADAČNÍ FOND HISTORICKÝ CHEB
Ochraně a obnově památek v Chebu už od svého založení v roce 2005 významně pomáhá Nadační fond Historický Cheb. První ustavující jednání správní rady fondu se symbolicky konalo v nedalekém německém Waldsassenu, kde od vysídlení žil a podnikal dnes již zesnulý Anton Hart, chebský rodák, zachránce poutního místa Maria Loreto v Hrozňatově.
"Právě on inspiroval naše město k založení nadačního fondu, když Chebu daroval pět tisíc eur. Po jeho smrti začala ve správní radě fondu, který nyní vede náš místostarosta Ing. Michal Pospíšil, zasedat jeho dcera Ulrika, majitelka waldsassenského pivovaru Ziegler-Bräu," říká starosta. Připomíná, že fond sehrál důležitou roli při dojednávání záchrany Františkánského kláštera i při opravě věží kostela sv. Mikuláše, a již tipuje další projekty. "Spolupráce fondu s městem je úzká, a my ji ovšem velmi vítáme. Radnice by například nikdy nemohla uskutečnit kýženou obnovu věží, protože kostel sv. Mikuláše patří církvi. Role Nadačního fondu Histroický Cheb od samého počátku přípravy celé akce byla v tomto ohledu nezastupitelná," uzavřel starosta města MUDr. Jan Svoboda.
IVAN RYŠAVÝ
