01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Cena Moderní obce patří Berounu

Desetileté cílevědomé úsilí při naplňování Programu regenerace městské památkové zóny Beroun a také houževnatost, s níž se město spolu s ostatními vlastníky nemovitostí v historickém jádru dokázalo vypořádat se škodami, které tam v roce 2002 napáchala povodeň. To byly dva hlavní důvody, kvůli nimž byla představitelům Berouna v závěru dubna na Pražském hradě slavnostně předána Cena Moderní obce v soutěži o nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón za rok 2004.

Ještě na konci 80. let minulého století Berounu hrozilo, že socialističtí plánovači nechají historické jádro města zlikvidovat demolicemi a až na náměstí dají prorůst unifikovanému sídlišti panelových domů. Naštěstí nestačili své plány uskutečnit, ale přesto se při pohledu z nejrůznějších směrů na dnes už velkoryse zrekonstruovanou jižní část městského hradebního opevnění málokdy vyhneme tomu, abychom v jejich těsné blízkosti nespatřili také panelové domy.

STOPY PO POVODNI UŽ ZMIZELY

Zcela jiné nebezpečí přichystala před necelými třemi roky Berounu příroda. Všímavý návštěvník radnice nemůže přehlédnout značku po pravé straně vchodu ve výši zhruba 180 centimetrů. Upozorňuje na to, kam až v srpnu 2002 dosáhla na dolním konci Husova náměstí hladina povodně, která zasáhla celé centrum. Povodeň po sobě zanechala podemleté ulice i celou plochu náměstí, poničené inženýrské sítě, zdevastovaná a zaneřáděná veřejná prostranství, odumřelé stromy... Velkou vodou byly zasaženy zhruba tři stovky soukromých objektů a napáchány i velké škody na majetku města. Jen z Fondu solidarity Evropské unie bylo na opravy veřejných prostranství a inženýrských sítí po povodni uhrazeno téměř 58,4 miliónu korun. Další peníze, které přišly formou dotací z Ministerstva pro místní rozvoj, však mohly být využity pouze na opravy objektů pro bydlení, nikoliv objektů k podnikání, jejichž přítomnost ovšem centru města vtiskuje potřebné oživení. Tím více je třeba ocenit mnoho místních podnikatelů, jimž velká voda s sebou neodnesla jejich důvěru v další dobrou budoucnost města a sami investovali do nezbytných oprav a rekonstrukcí.

Ale i když odhlédneme od odstraňování následků povodní, sehnat dostatečné množství peněz bývá podle městské architektky Ing. arch. Dany Vilhelmové pokaždé nejtěžším úkolem při obnově historického centra. A to kdykoliv během minulých deseti let, po něž se už uskutečňuje místní Program regenerace městské památkové zóny Beroun. "Památkových zón v republice je hodně a peněz na program regenerace má Ministerstvo kultury čím dál méně," říká. Město si tak například samo zaplatilo dostavbu radnice převážně z úvěru.

Berounu rovněž hodně pomohlo partnerství s nizozemským Rijswijkem, předměstím Haagu. Rijswijk přivedl do Berouna společnost Bouwfonds, která v historické, necitlivými demolicemi tvrdě postižené čtvrti Hrdlořezy vedle Husova náměstí vybudovala na komerční bázi pro místní podnikatele nepodsklepené dvoupodlažní domy se sedlovou střechou. Místo nevzhledné proluky tak Beroun dnes má sympatickou, historické zástavbě přizpůsobenou Holandskou ulici s řadou příjemných obchůdků i Holandským domem, kde našly své místo výstavní prostory.

POMÁHÁ I MĚSTSKÝ FOND

Nezanedbatelný zdroj představuje také městský Fond Programu regenerace, v němž radnice shromažďuje peníze na opravy památkových objektů. Jeho nejvýznamnějším zdrojem jsou poplatky vybrané od trhovců při už tradičních, celoročně probíhajících středečních a sobotních trzích, stejně jako třeba určitá procenta z prodeje městských nemovitostí.

Místostarosta Ing. Tomáš Havel otevřeně přiznal, že město zatím peníze z tohoto fondu vkládá převážně do svého majetku, neboť výhledový plán regenerace městské památkové zóny počítá ještě se zhruba dvacítkou investičních akcí, jako je pokračování oprav hradebního opevnění, rekonstrukce Zábranského parku, oprava obou bran - Pražské a Plzeňské - vyústěných na náměstí apod. Místostarosta však už také naznačil, že by z fondu mohla být hrazena nutná spoluúčast města, pokud by někteří vlastníci památkových objektů pomýšleli na dotace z Programu regenerace. "Už jsme například vyzvali církve i jednoho soukromého vlastníka, aby nám předložili své plány na obnovu svých památkových objektů a my náš případný městský příspěvek na dorovnání dotace mohli cíleně využít," dodal.

I když se v Berouně postupně daří skloubit představy stále většího množství majitelů o využití jejich objektů s historickým charakterem těchto staveb, zbývá v tomto ohledu pro památkáře i radnici hodně práce. Tak třeba v severní části městského opevnění jsou zdi hradeb součástí domků a radnice bude muset jejich obyvatele nesnadno přesvědčit, aby nutné opravy nejen akceptovali, ale také aby se na nich jako vlastníci podíleli.

PROČ INVESTOVAT DO ZÓNY

Část veřejnosti někdy klade i otázku, proč by město se 17,5 tisíce obyvatel mělo vkládat tak velké finanční prostředky do městské památkové zóny, v níž bydlí jen pár stovek lidí. Jenže právě půvab historického jádra patří vedle blízkosti a díky dálnici snadné dostupnosti Prahy, polohy Berouna mezi hrady Karlštejn a Křivoklát či těsného sousedství Chráněné krajinné oblasti Český kras, k atributům, které do tohoto někdejšího královského města vábí kromě množství turistů také další, většinou mladé, vzdělané a pro Beroun perspektivní obyvatele. Jen během posledních dvou let tam bylo zkolaudováno na 320 nových bytů v hromadné bytové zástavbě a stovky dalších bytů se - vesměs na soukromé bázi - stavějí.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down