Během slavnostního setkání k Mezinárodnímu dnu památek a udělení Ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2007 (spolu s titulem Historické město roku 2007 ji získal Jindřichův Hradec) byla v polovině dubna na Pražském hradě předána i Cena Moderní obce. Letos ji obdrželo město Chrudim.
Obnova systému městských hradeb a revitalizace říčních náhonů, které dříve přiváděly vodu ke mlýnům, soukenickým valchám či koželužnám. Ale také třeba rekonstrukce Regionálního muzea, sídlícího v novorenesančním objektu z roku 1898, či rekonstrukce budovy místního Divadla Karla Pippicha.
Tyto i mnohé další konkrétní činy považuje starosta Chrudimi Jan Čechlovský za největší úspěchy z poslední doby v péči o nemovité památky na území města. Chrudim je jedním z nejstarších českých měst a její městská památková zóna (MPZ) se zachovalou středověkou strukturou vyniká jak rozlohou 52 hektarů, tak počtem 98 nemovitostí, které jsou zapsány v seznamu nemovitých kulturních památek. Ba co víc: Obyvatelé Chrudimi se mohou pochlubit i tím, že na jejím území dnes už prakticky neexistuje žádná památka, která by byla v havarijním stavu, a trvale se tam snižuje i počet nevyužívaných historických objektů.
POMÁHÁ STÁT I SOUKROMNÍCI
Mnohé investice do historického jádra města nejsou patrné na pohled, ale Chrudimi významně prospěly. Tak třeba celá památková zóna je odkanalizována a téměř všechny ulice v ní už jsou kompletně zadlážděny. Město se přihlásilo do Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón v roce 1995 a až dosud Chrudimi z něho přišlo dohromady bezmála 20 milionů korun. Celkovou částku vynaloženou za tuto dobu ze strany města na obnovu nemovitých památek včetně technické a dopravní infrastruktury však starosta Jan Čechlovský spolu s prvním místostarostou Mgr. Petrem Řezníčkem odhaduje až na 350 milionů korun. "Ze strany soukromých subjektů je to možná o trochu méně. Přesto může jít přibližně o částku kolem 250 milionů," konstatují.
Město těží z toho, že uplatňuje program OSN Zdravé město a Místní agenda 21, spočívající ve spolupráci s veřejností při rozhodovacích procesech. Radnice například pravidelně pořádá kulaté stoly a projednává řešení využití různých veřejných prostor s občany. Na to často navazuje jednání pracovní skupiny pro regeneraci MPZ, která zpracovává podněty a návrhy, oslovuje majitele památek a v dostatečném předstihu jim nabízí zapojení do Programu regenerace. "Snažíme se však mít historické centrum nejen hezké, ale i živé," říká starosta. "Proto v památkové zóně každoročně pořádáme řadu kulturních, společenských a dalších akcí určených pro nejširší veřejnost, například pravidelné velké trhy a jarmarky, koncerty a další."
FOND ROZVOJE BYDLENÍ MĚSTA
Aby se centrum nejen skvělo do krásy, ale zůstalo i obydlené, napomáhá rovněž Fond rozvoje bydlení města Chrudim. Byl založen v roce 1996, kdy město obdrželo ze státního rozpočtu návratnou finanční výpomoc 6,1 mil. Kč. "Z fondu se poskytují nízkoúročné půjčky vlastníkům bytového fondu na území celého města, přičemž prioritně jsou uspokojovány žádosti vlastníků bytů v první městské zóně, především v historickém centru," konstatoval starosta. Po roce 2006 tvoří fond výhradně vlastní prostředky města. Půjčky se poskytují na obnovu střechy starší 10 let (do 0,5 mil. Kč), obnovu fasády domu včetně oplechování starší 10 let (do 0,05 mil. Kč), kompletní výměnu oken, z nichž 50 % jde do ulice (do 0,06 mil. Kč), obnovu vývěsního štítu a výkladů provozovny schválených architektem města (do 0,05 mil. Kč) atd.
Oba představitelé Chrudimi připomínají, že v MPZ přibývají obyvatelé s trvalým bydlištěm. Nyní se v historickém centru dokončuje Obchodně bytové centrum "Balustráda", které mj. přinese 52 nových bytů a ve svém podzemí umožní parkování automobilů pomocí regálového zakladače.
MÁ BÝT ZÁKON LIBERÁLNĚJŠÍ?
Na otázku, co (kromě nedostatku peněz) obvykle nejvíce svazuje ruce městům v úsilí o regeneraci jejich historických center, Jan Čechlovský a Petr Řezníček odpovídají: "Určitě to mohou být necitlivé zásahy do vzhledu a využití objektů ze strany jejich vlastníků, kteří nechtějí s městem komunikovat a hledat shodu. Podstatný vliv na zdárný průběh regenerace MPZ má někdy i nevstřícný přístup památkového ústavu k novým (třeba netradičním) záměrům. Možná bychom si rovněž zasloužili liberálnější zákon o památkové péči." A dodávají: "Ovšem z vlastní zkušenosti víme, že jedině příklad města dokáže motivovat ostatní vlastníky nemovitostí. Uvede-li město do pořádku svůj majetek, nezůstanou ostatní lhostejní a postupně se přidají."
IVAN RYŠAVÝ
