Cenu Moderní obce za rok 2005 jsme udělili Jimramovu, malému městečku v kraji Vysočina za jeho příkladnou péči o kulturní památky, které slouží k popularizaci významných rodáků a dalších osobností. Slavnostní předání ceny se uskutečnilo 18. dubna na Pražském hradě u příležitosti vyhlášení Historického města roku 2005.
Jimramov s 1200 obyvateli, který se nachází na samém rozhraní Čech a Moravy, v malebném údolí řeky Svratky, si až do současnosti zachoval středověký půdorys a historický ráz.
POHLED DO HISTORIE
První písemná zmínka o Jimramovu je z roku 1361. Na městečko byl povýšen v roce 1392. V letech 1462 až 1588, za vlády Pernštejnů, získalo řadu privilegií a také vlastní znak. Roku 1537 mu udělil císař Ferdinand I. právo pořádat trhy, čímž jej prakticky povýšil na městys. Ve 2. polovině 16. století obdržel od Vratislava z Pernštejna další práva, například várečné a výčepní, právo užívání lesů či osvobození od robot. Největšímu rozkvětu se těšilo za vlády pánů z Pernštejna. Renesanční zámek, jehož výstavba začala již v roce 1588, byl v držení několika majitelů.
Posledními byli Belcrediové, původem z Lombardie, kteří tam žili od roku 1778 až do znárodnění zámku v roce 1948. Po listopadové revoluci - v roce1990 - rodina Belcredi získala v restituci zámek zpět. Jeho stav se postupně zlepšuje, majitelé do obnovy investují většinou své prostředky. K zámku náleží též novogotická hrobka rodu Belcrediů z roku 1869. Na zámeckém nádvoří stojí kašna (z roku 1809) a sluneční hodiny (z roku 1798).
CO JE NEVĚTŠÍ PROBLÉM?
Městská památková zóna (MPZ) v Jimramově byla oficiálně vyhlášena v roce 1990. "Během doby, kdy se celkovému stavu obce věnuje výrazně větší pozornost, byla opravena i většina památek v MPZ. Zatím sice nejsou všechny opravy úplně dokončeny, ale na druhou stranu jsou v památkové zóně i jinde opraveny domy, které nejsou památkami," říká starosta Jimramova Pavel Kalášek.
I když by nebyl problém utratit v Jimramově na opravy památek daleko víc finančních prostředků, než jich má obce k dispozici, starosta nevidí nedostatek peněz jako největší překážku. Tou je podle jeho zkušeností nechuť a nezájem lidí. "Pro samotnou realizaci regenerace je nejdůležitější "začít". Obec (většinou se nenajde nikdo jiný) musí dokázat v začátku přesvědčit pro tuto myšlenku alespoň několik vlastníků domů. Pokud se výsledek zdaří, přidávají se další. Ti poslední a nejméně nadšení se zapojí až v závěru, kdy už se případně stydí za svůj nevzhledný dům stojící mezi těmi opravenými. Myslím si, že tento nenásilný společenský tlak hraje velkou roli," zdůrazňuje Pavel Kalášek.
Pokud je možnost poskytnout majitelům staveb na opravy zajímavou finanční částku, je to také výrazný motivační prvek. Zdrojem finanční podpory k této motivaci je většinou stát či kraj, poměrně vysokými částkami však přispívá i obec.
"Kromě peněz zapůjčujeme vlastníkům domů také lešení zdarma. Vytvořili jsme obecní pobídkový program pro opravu fasád, a to nejen památek," dodává starosta.
NAVÁZAT NA PRVOREPUBLIKOVOU TRADICI
Jen málokterá obec se může pyšnit tolika slavnými osobnostmi jako Jimramov. Je hrdá zejména na svého rodáka Jana Karafiáta, autora známých Broučků, jehož jméno nese i tamní náměstí. Turisté mohou navštívit nedávno otevřenou trvalou expozici Život a dílo Jana Karafiáta, která představuje průřez celým jeho životem. Spisovatel má své místo také v Síni rodáků Jimramova společně s ostatními neméně proslulými osobnostmi jako jsou bratři a spisovatelé Alois a Vilém Mrštíkovi, malíř František Žemlička, matematik, hvězdář a hudebník Karel Slavíček, katolický kněz a český buditel Matěj Josef Sychra, malíři Čeněk Dobiáš, Bohuslav Kozák a další osobnosti.
Podle názoru Pavla Kaláška je Jimramov geograficky umístěn takříkajíc nešťastně. Vždy byl na hranici okresu, kraje, což často znamenalo, že tak daleko nebylo možné dohlédnout. Zkrátka vrchností zapomenutý kraj. "Dnes, když patříme do kraje Vysočina, je z tohoto pohledu situace podstatně lepší. Spolupráci s naším krajem považuji za velmi dobrou. Společně s krajem, pověřenou obcí i mikroegionem Novoměstsko jsme vydali knihu Vycházky a několik dalších publikací jsme podpořili, rovněž vydávání map a jiných materiálů," pochvaloval si starosta.
Zatímco za první republiky byl Jimramov vyhledávaným turistickým místem, za minulého režimu tomu bylo naopak. V současné době je snaha navázat na prvorepublikovou tradici, ovšem to vyžaduje širokou nabídku kvalitních služeb. "Nejméně se nám daří v oblasti ubytování a stravování. Přestože obec vybudovala a pronajala prostory pro restauraci a bistro, tyto služby ještě nedosahují potřebnou úroveň. Problematické je také ubytování," uvedl starosta.
NABÍDKA DALŠÍCH ZAJÍMAVOSTÍ
Pro návštěvníky je přitažlivá nejen prohlídka Síně Jana Karafiáta a Síně rodáků, ale i každoroční - v těchto zeměpisných šířkách zcela ojedinělá - výstava vín, kterou pořádají občanské spolky, dále celorepublikové tarokové turnaje, sousedské posezení, divadla, vánoční koncerty, školní besídky a jiné zajímavosti.
Široká je také nabídka sportovních možností - cyklotras, v zimě upravovaných běžeckých tratí či kvalitní zasněžované sjezdovky.
Turisté si mohou vyhledat mapy a další potřebné informace o Jimramovu a jeho okolí v informačním kiosku, který stojí v parčíku před radnicí. Ten je přístupný nepřetržitě a nabízí také možnost připojení na internet.
"Nejlepší propagací je umístění naší pěkné obce v malebném koutu Vysočiny. Potěšující je, že jsou stále lidé, kteří zde žijí a chovají se jako slušní lidé," uzavřel starosta Jimramova Pavel Kalášek.
