Prvního ledna vstoupila v účinnost dlouho očekávaná novela zákona o veřejných zakázkách, která s sebou přináší řadu změn v oblasti zadávání veřejných zakázek. Uvedená novela sice po formální stránce pouze převádí dohledovou směrnici 2007/66/ES, jejíž transpoziční lhůta uplynula 20. 12. 2009, po...
Prvního ledna vstoupila v účinnost dlouho očekávaná novela zákona o veřejných zakázkách, která s sebou přináší řadu změn v oblasti zadávání veřejných zakázek. Uvedená novela sice po formální stránce pouze převádí dohledovou směrnici 2007/66/ES, jejíž transpoziční lhůta uplynula 20. 12. 2009, po materiální stránce je její význam ovšem zásadní.
Do našeho právního řádu zavádí mimo jiné i nový prostředek k posílení průhlednosti zadávání veřejných zakázek - rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek, obecně již známý jako černá listina.
REJSTŘÍK BUDE VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÝ
Institut černé listiny souvisí s prokazováním kvalifikace, kterou je povinen podle dikce zákona a požadavků zadavatele splnit každý dodavatel, který se rozhodne zúčastnit zadávání veřejné zakázky. Pokud při takovém prokazování kvalifikace dodavatel uvede informace, které neodpovídají skutečnosti, nebo předloží falešné doklady, které by mohly mít vliv na posouzení jeho kvalifikace v zadávacím řízení, může se tímto jednáním dopustit správního deliktu.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad) jako orgán kontroly na úseku hospodářské soutěže je následně oprávněn pochybení dodavatele prověřit a při prokazatelně nezákonném jednání mu uložit pokutu až do výše deseti milionů korun. Zásadní sankcí, kterou může nepoctivému dodavateli Úřad uložit, je ovšem zákaz účastnit se plnění veřejných zakázek po dobu až tří let.
Doba, po kterou bude dodavateli zakázáno plnění veřejných zakázek, tak záleží na uvážení Úřadu. Ten bude brát v potaz zejména rozsah, v jakém dodavatel prokázáním nepravdivé kvalifikace hodlal porušit zákon či obejít požadavky zadavatele. Zákaz se přitom vztahuje obecně na plnění veřejné zakázky (bez ohledu na právní postavení zadavatele), nikoli na účast v zadávacím řízení podle zákona o veřejných zakázkách, neboť v případě veřejných zakázek malého rozsahu zadávací řízení neprobíhá.
Proti rozhodnutí o zákazu účastnit se plnění veřejných zakázek může samozřejmě účastník řízení (v tomto případě dodavatel) podat opravný prostředek (rozklad) k předsedovi Úřadu. Jeho rozhodnutí je pak konečné a nabývá právní moci doručením.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po právní moci rozhodnutí o zákazu účastnit se plnění veřejných zakázek oznámí identifikační údaje dodavatele a dobu, po niž je mu uložen zmíněný zákaz, Ministerstvu pro místní rozvoj, které je nově pověřeno vedením rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek. Poté, co ministerstvo zanese jméno dodavatele do zmíněného rejstříku, bude nepoctivost dodavatele veřejně proklamována, neboť rejstřík bude veřejně přístupný, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup.
JEN ČERNÁ LISTINA NESTAČÍ
Institut černé listiny je důležitým krokem k prohloubení transparentnosti jako jednoho ze základních principů zadávání veřejných zakázek. Povede k celkové kultivaci veřejných zakázek.
Současně není žádoucí, aby tento krok byl na dlouhou dobu opět jediným takovýmto institutem. V případě veřejných zakázek se mohou dodavatelé dopouštět řady nepoctivých jednání, k jejichž postihu v současnosti stále neexistují účinné prostředky. Jsou to například profesní delikty dodavatelů, jejichž centrální evidence se prozatím nevede. Navíc se černá listina nebude dotýkat těch dodavatelů, kteří se již v minulosti dopustili při zadávání veřejných zakázek nepoctivého jednání. Je tedy zřejmé, že chceme-li vést transparentní praxi při zadávání veřejných zakázek, je nutné přijímat další protikorupční opatření a nástroje.
Bezpochyby však lze konstatovat, že institut černé listiny široká veřejnost obecně vítá, neboť napomůže snadné identifikaci dodavatelů porušujících veřejnou soutěž. Neměl by však zůstat pouze represivním prostředkem vůči nepoctivým dodavatelům. Měl by se zároveň stát i prostředkem prevence. Nakolik bude tento účel černá listina plnit, ukáže až budoucí praxe.
DANIEL ZEJDA, KAMILA KULHÁNKOVÁ
Advokátní kancelář Havel & Holásek
Ocenění advokátní kanceláře
Advokátní kancelář Havel & Holásek zvítězila v letošním ročníku oborové soutěže Právnická firma roku 2009 ve třech kategoriích z jedenácti. Kancelář Havel & Holásek získala první místo v kategoriích Největší právnická firma v ČR, Telekomunikace a média a Veřejné zakázky. Kancelář byla dále nominována v první pětici doporučovaných kanceláří v oblastech Fúze a akvizice a Restrukturalizace a insolvence. Na základě hodnocení nezávislých hodnotitelů - zástupců českých a mezinárodních společností, konkurenčních advokátních kanceláří a společnosti EPRAVO.CZ se tak kancelář Havel & Holásek stala pro rok 2009 nejúspěšnější advokátní kanceláří na českém trhu.
