Když se v roce 2004 ve Slovenské republice chystala fiskální decentralizace jako součást reformy veřejné správy, zejména malé obce se obávaly výrazného propadu ve svých příjmech. Před reformou, tedy až do konce roku 2004, totiž slovenské obce profitovaly na výnosu hned tří daní vybraných státem -...
Když se v roce 2004 ve Slovenské republice chystala fiskální decentralizace jako součást reformy veřejné správy, zejména malé obce se obávaly výrazného propadu ve svých příjmech. Před reformou, tedy až do konce roku 2004, totiž slovenské obce profitovaly na výnosu hned tří daní vybraných státem - daní z příjmů fyzických a právnických osob a silniční daně. Od loňského 1. ledna jim však zůstal už jen podíl na dani z příjmů fyzických osob. Z jejího výnosu obcím a městům patří 70,3 % (v roce 2005 to bylo celkem 26,6 mld. slovenských korun - Sk), vyšším územním celkům 23,5 % a státu 6,2 %.
REFORMA PŘÍJMY NEZKRÁTILA
Mluvčí Sdružení měst a obcí Slovenska PhDr. Olga Gáfriková ovšem podotýká, že "černý scénář" se nakonec nenaplnil, protože výnos daně z příjmů fyzických osob byl v roce 2005 vyšší než o rok předtím. Proto ani nejmenší obce neměly méně zdrojů než před fiskální decentralizací. To samé platí i o dosavadním letošním vývoji.
Mluvčí však připouští, že příjmy malých obcí se zvyšují podstatně pomaleji než příjmy větších sídel. Například letos příjmy obcí rostou proti skutečnosti roku 2004 v průměru o 28,36 %, avšak v kategorii obcí do 250 obyvatel nárůst činí jen 1,24 %.
Je to dáno tím, že rovněž na Slovensku existují velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel s trvalým pobytem (celkem 7 kategorií - viz tabulka). Ale také proto, že pro jednotlivé obce se zvlášť stanovuje procentuální nápočet (viz tabulka) například podle nadmořské výšky, počtu dětí ve školských zařízeních v obci či počtu obyvatel ve věku nad 62 let. "Pravda, skutečný obraz o přepočtu na 1 obyvatele trochu deformuje kritérium v oblasti školství," říká doktorka Gáfriková. "Na jeho základě totiž dostávají zdroje jen obce a města, v nichž jsou školská zařízení, tedy ne všechny obce, ve kterých žijí mladí lidé do 14 let."
Konkrétní kritéria na výpočet sumy pro jednotlivé obce a města určuje vláda SR svým nařízením, přičemž se opírá o samostatný zákon o rozpočtovém určení výnosu daně z příjmů územní samosprávě.
ROZDÍLY, NE VŠAK PROPASTNÉ
Jak mluvčí uvedla, podíl na dani z příjmu fyzických osob na hlavu bude letos v Bratislavě (425 tisíc obyvatel) činit 6879 Sk, v nejmenší velikostní kategorii obcí (do 1000 obyvatel) bude tento podíl v průměru představovat 4408 Sk. Při přepočtu na sídlo s počtem obyvatel do 250 pak taková obec letos získá v průměru 3362 Sk. Při porovnání absolutně nejnižšího podílu z výběru daně na 1 obyvatele ve výši 2624 Sk (obec Pavlovce se 347 obyvateli) vůči podílu, jaký dosahuje Bratislava na každého svého obyvatele, půjde letos o 2,6násobný rozdíl ve prospěch slovenské metropole.
Malé obce však podle doktorky Gáfrikové - patrně proto, že jejich původní očekávání byla mnohem pesimističtější - zatím proti pomalejšímu tempu růstu příjmů výrazněji neprotestují. Nicméně Sdružení měst a obcí Slovenska si jako jednu ze svých priorit vytklo právě sledování tendencí fiskální decentralizace a jejích dopadů na veřejnou správu.
Dodejme, že v SR existuje institut místních daní, pod nimiž se rozumí daň z nemovitosti, dále daně za psa, užívání veřejného prostranství, ubytování, prodejní automaty, nevýherní hrací přístroje, vjezd a setrvání motorového vozidla v historické části města a daň za jaderné zařízení. Místní poplatek existuje pouze jeden - za komunální odpad a drobný stavební odpad. Správcem všech místních daní a místního poplatku jsou na základě zákona obce a města. Loni se na celkových příjmech obcí a měst 85,4 mld. Sk místní daně podílely 9,9 mld. Sk, tedy přibližně 11,5 %.
Nařízení vlády SR o rozdělování a poukazování výnosu daně z příjmů územní samosprávě
