Při rozvoji cykloturistiky v České republice pomáhá zapojení do evropského projektu BYPAD-Platform. Ten nabízí propracované metody, jak politickou prioritu převést v regionech do praxe.
Usnesením vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 678 byla schválena Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky (dále jen "cyklostrategie"), ve které se stát zavázal k podpoře cyklistické dopravy a k budování cyklostezek. Jednou z forem této podpory je vytvoření metodického zázemí pro kraje, a to prostřednictvím evropského projektu BYPAD-Platform. Ten je podporován Evropskou unií v rámci programu "Intelligent Energy - Europe (IEE) - SAVE, ALTENER, STEER and Horizontal Key Actions - Type 1 Actions".
BYPAD: AUDIT CYKLISTICKÉ POLITIKY
Přeloženo do češtiny BYPAD (Bicycle Policy Audit) znamená "audit cyklistické politiky". Jde o nástroj, který umožňuje zhodnotit a vylepšit kvalitu cyklistické politiky na regionální úrovni. BYPAD je založen na metodách managementu úplné kvality (Total Quality Management) a byl v roce 1999 vyvinut mezinárodní skupinou cyklistických odborníků v rámci uvedeného evropského projektu. Ve dvou následujících projektech BYPAD+ (2003-2005) a BYPAD-Platform (2006-2008) byla tato metoda ještě více propracována a rozšířena do více zemí.
Hlavním cílem projektu u nás bylo přenést maximální informace o různých možnostech podpory cyklistické dopravy na regionální úroveň a doporučit jednotlivým krajům zásady pro plánovací a rozhodovací proces v souvislosti s cyklistickou dopravou.
ČTYŘI ZÁKLADNÍ ČÁSTI
Realizace projektu byla rozdělena do čtyř základních částí.
První etapa se zaměřila na sběr základních dat o jednotlivých krajích a vyvrcholila konferencí Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR ve dnech 15. - 18. 5. 2007 ve Velkých Karlovicích. Její součástí byl i seminář k problematice BYPAD, práce s dotazníkem a také setkání radních pro dopravu jednotlivých krajů, kde jim byly rovněž představeny základní principy projektu BYPAD.
Ve druhé etapě byla v rámci struktury BYPAD vytvořena databáze pilotních příkladů a projektů, která vychází z předchozí analytické části. Aby byl projekt životaschopný, bylo nutné danou databázi přepracovat do podmínek odpovídajících specifikám České republiky. Tedy definovat priority a cíle, sestavit přehled možností financování a uvést modelové příklady dobré praxe.
Pro rozvoj cyklistické dopravy na území krajů byly definovány tři hlavní priority:
1) Podpora projektové přípravy cyklostezek a jejich realizace na místní úrovni; podpora realizace cyklistických opatření při rekonstrukci silnic, které patří státu a kraji; rozvoj programu Bike and Ride.
2) Podpora regionálních cyklistických produktů a aktivit, kam spadají veškeré propagační aktivity ohledně cyklotras, cykloturistiky a terénní cyklistiky.
3) Koordinační a propagační aktivity ze strany kraje.
Při financování rozvoje cykloturistiky se k využití nabízejí čtyři hlavní zdroje: Regionální operační program příslušného regionu soudržnosti NUTS II, Státní fond rozvoje dopravní infrastruktury (SFDI) - část cyklostezky, operační programy přeshraniční spolupráce, Plán rozvoje venkova a pro období let 2007-2013.
Třetí etapa je z pohledu praxe nejdůležitější. Všechny výše uvedené informace jsou totiž pouze teoretického charakteru. Proto tato etapa přichází s návrhem jejich aplikace do života, i když se uskutečňovala od samého počátku projektu, tedy od roku 2006. Cílem třetí etapy bylo pracovat s každým krajem individuálně, podle místních specifik. Někde se konala řada konstruktivních jednání, jinde probíhala spíše formálnější debata. Základní vizí bylo v každém regionu vytvořit akceschopný tým z krajských politiků a úředníků i zástupců měst a obcí, v jehož rámci by měla být stanovena opatření pro rozvoj cyklistické dopravy na území kraje. Zde je ovšem třeba zdůraznit spojení "by měla být stanovena". Dnes již většinou víme, co je nutné udělat. Vždyť i samotný projekt BYPAD přináší mnoho doporučení a pozitivních příkladů. Jenže velmi často zůstává pouze u doporučení. Není však nikoho, kdo by je realizoval, respektivně není silná vůle je uskutečňovat.
Čtvrtá etapa se zaměřuje na certifikování vybraných krajů celého projektu. Kritériem výběru nebyla jen otázka financování nebo existence dotačního titulu na podporu cyklistiky, ale celková ochota politiků a úředníků aktivně naslouchat potřebám cyklistiky a aktivně jim vycházet vstříc. Dalším kritériem proto bylo, zda se kraj zavázal k podpoře cyklistické dopravy, byť i jen sebemenším způsobem. Takto vybrané kraje pak mají možnost být certifikovány a ohodnoceny evropskou známkou BYPAD. Tímto způsobem byly jako první oceněny tři kraje - Olomoucký, Zlínský a Jihočeský, a to loni v červnu na mezinárodní konferenci VeloCity v Mnichově. Další kraje - Jihomoravský, Ústecký, Královéhradecký, Středočeský, Karlovarský a Plzeňský - byly ohodnoceny na semináři o cyklistice letos v březnu, kdy jejich zástupci převzali certifikáty z rukou náměstka ministra dopravy Ing. Ivo Vykydala.
CERTIFIKACÍ PROJEKT NEKONČÍ
Certifikát symbolicky potvrzuje ochotu kraje naslouchat možnostem podpory cyklistické dopravy a mít vůli ke zlepšení současného stavu. V tomto kontextu je proto nutno dodat, že obdržením certifikátu v žádném kraji projekt BYPAD neskončil, protože jde o dlouhodobý proces. Další jednání ve vztahu k podmínkách rozvoje cyklistické dopravy v jednotlivých krajích budou tedy dále pokračovat a závisejí jen na jejich vedeních, nakolik budou ochotna přistoupit ke konkrétním opatřením, případně ke změnám v přístupu k podpoře cyklistické dopravy.
JAROSLAV MARTINEK
