Ve využívání internetu zůstáváme podle hodnocení Evropské komise hluboko pod průměrem zemí Evropské unie. A to jak v přepočtu na celkovou populaci, tak i na počet uživatelů internetu.
Vyplývá to z Digital Agenda Scoreboard, jakési výsledkové tabule implementace strategie Digitální agendy pro Evropu. (O této strategii jsme informovali v Tématu březnového vydání Moderní obce, pozn. redakce.) Hodnocení se zabývá několika oblastmi. Tou první je dostupnost broadbandu (vysokorychlostního internetu). Třebaže se mezi lety 2005-2010 zvyšovala v ČR každoročně o tři procentní body, s 21,6 broadbandové přípojky na 100 obyvatel zůstáváme stále za průměrem EU, který je 26,6. Mírně nad průměr se však v této části hodnocení dostáváme v pokrytí venkovských oblastí a připojení firem.
O nic lépe na tom nejsme ve srovnání mobilního připojení. Například u 3G dosahuje pokrytí 85 % populace, přičemž průměr EU činí 89,9 % a v některých zemích je dokonce stoprocentní. Ještě méně lichotivé je, kolik lidí využívá svůj mobil (a technologii UMTS - Universal Mobile Telecommunication System) pro přístup k internetu.
MÁLO AKTIVNÍ UŽIVATELÉ INTERNETU?
Další srovnávanou oblastí je využití internetových služeb. Ty jsou prezentovány v přepočtu na celou populaci a v přepočtu na uživatele internetu. V obou případech se ČR ve většině ukazatelů nachází hodně pod průměrem.
Nad průměrem evropské sedmadvacítky jsme jen u čtení novin a časopisů on-line, a mírně také u prohlížení a stahování her, obrázků, filmů a hudby. Relativně nejmenší zaostávání je jen u získávání informací a internetového bankovnictví. Ale například u nákupů přes internet je rozdíl podstatně větší - zatímco v ČR v roce 2010 nakoupil nějaké zboží přes internet každý čtvrtý občan, unijní průměr dosáhl 40 %.
E-GOVERNMENT: STŘÍDAVĚ
Již řada dřívějších průzkumů a šetření prokázala, že služby e-governmentu jsou na tom u nás podstatně lépe než služby pro jednotlivce, občany. Potvrzuje to i Digital Agenda Scoreboard. Nad průměrem EU je obecně dostupnost služeb e-governmentu pro firmy, kde všech osm sledovaných základních služeb je přístupných přes internet, i jejich využití. Mírně podprůměrné je podávání vyplněných formulářů a využití služeb e-procurementu (elektronického řešení nákupních procesů, např. e-tržiště).
Naopak u e-governmentu pro občany jsou všechny sledované ukazatele hlouběji pod průměrem, největší odstup je u podávání vyplněných elektronických formulářů. Pokud jde o základní služby, kterých je sledováno 12, od daňového přiznání přes registraci automobilů až po oznámení o změně bydliště, v ČR je jich k dispozici on-line 56,3 %, zatímco evropský průměr je 80,9 %.
Obdobné rozdíly mezi firemní a občanskou sférou se nacházejí v oblasti e-commerce (tj. elektronického obchodování). Zatímco české firmy tuto oblast využívají nadprůměrně, hlavně pokud jde o podíl obratu z e-commerce, samotní zákazníci jsou výrazněji pod průměrem EU. Že to působí nelogicky? Vysvětlení je zřejmě v tom, že na straně spotřebitelů jde jen o e-commerce typu B2C (prodej od firem ke koncovým spotřebitelům), v případě firem jde jak o B2C, tak o B2B (mezi firmami navzájem).
SROVNÁNÍ ZE VŠECH ÚHLŮ
Zájemci o podrobnější hodnocení výsledků Digital Agenda Scoreboard mají možnost prozkoumat stránku http://ec.europa.eu/information_society/digital-agenda/scoreboard/index_en.htm. Umožňuje získat kompletní výsledky z jednotlivých států i srovnání jednotlivých parametrů mezi státy. Je možné analyzovat jednotlivý indikátor a ve formě grafu získat srovnání výsledků všech zemí EU, lze vizualizovat i vývoj v čase, porovnat trendy, zobrazit si profil každé jednotlivé země, z něhož je na první pohled zřejmé, ve kterých indikátorech je daná země hodnocena lépe nebo hůře, než je průměr EU.
Základní služby e-governmentu, které jsou plně dostupné občanům on-line
průměr EU 80,9 %
ČR 56,3 %
