Společnost ManpowerGroup vytvořila metriku 200 parametrů z oblasti pracovního práva, dostupnosti, nákladovosti a produktivity pracovní síly pro porovnání náročnosti náboru, udržení a řízení lidských zdrojů v 76 zemích světa včetně ČR. Vedle tradičních pracovních úvazků zohledňuje flexibilní pracovní sílu, alternativní pracovní úvazky i neformální trh práce. Jednotlivé parametry rozděluje do 4 skupin.
Jaké z průzkumu vyplynuly výsledky?
Globální a regionální porovnání
Česká republika se v hodnocení Total Workforce Indexu umístila na 29. místě ze 76 zemí. V regionu Evropa, Střední východ a Afrika je ČR na 18. místě. Oproti roku 2018 se o sedm míst zhoršila. Je nadále atraktivní zemí pro zahraniční investice a místem, které nabízí trh práce relativně nakloněný úspěšnému businessu. Klesá sice význam nízké nákladovosti, nicméně je zajímavý její kombinací s vysokým podílem kvalifikované pracovní síly.
Na předních příčkách celkového hodnocení na světě najdeme Spojené státy, Nový Zéland, Kanadu, Irsko a Velkou Británii. Mezi nejlépe hodnocené země z hlediska dostupnosti pracovní síly patří USA, Singapur a Švýcarsko. V nákladovosti vedou Filipíny, Chorvatsko a Maroko. Z hlediska legislativního prostředí trhu práce je nejvíce zajímavé Irsko, Finsko a Nový Zéland. V produktivitě vévodí Singapur, USA a Izrael. Ideální destinací pro konkrétní podnik je ale nastavení váhy jednotlivých parametrů na základě její strategie.
Hodnocení České republiky
„Česká republika je poměrně malým trhem s velmi nízkou nezaměstnaností, což znamená, že náklady na obsazení velkého množství otevřených pozic je poměrně náročné a nákladné. Vysoká poptávka po zaměstnancích na nekvalifikované pozice ve výrobě a logistice v posledních pěti letech přinesla vysoké tempo nárůstu mezd. To vede velké výrobní podniky přesouvat své provozy s nízkou přidanou hodnotou do Rumunska, Turecka, Srbska, Bulharska, Maroka nebo Tunisu. Tyto země také vynikají vyšší dostupností flexibilní pracovní síly, kterou potřebují především výrobní podniky s velkými sezónními výkyvy produkce. Najdeme tam i vysoký podíl neformální pracovní síly, tedy lidí, kteří pracují částečně nebo plně bez smlouvy, zdanění a pojištění. Hlavní výhodou českého trhu práce do budoucna je vysoký podíl kvalifikovaných zaměstnanců, na kterém musíme nadále stavět,“ řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká a Slovenská republika a dodala: „Měli bychom se ale zlepšit ve znalosti jazyků. Anglicky se u nás v práci domluví 27 % zaměstnanců. Ve srovnání s 90 % lidí v Holandsku, 73 % v Rakousku nebo 56 % v Německu. Je to obrovský hendikep, protože současné době je angličtina požadována asi u 40 % pozic, které jsou nyní inzerovány na českých pracovních portálech.“
Dalším faktorem omezujícím pracovní trh, je nerovné zapojení žen. Podle studie Světového ekonomického fóra nalezneme Českou republiku na 78. místě hodnocení, což je o deset příček lepší než v roce 2018. Nejlepší situace je v ČR v oblasti vzdělávání a zdravotnictví, kde je postavení českých žen naprosto rovné a ČR je v těchto oblastech mezi prvními. Naopak nejhůře jsme na tom v rovnosti výdělků a také v politice.
Legislativní a institucionální regulace zaměstnávání je v ČR na průměrné světové úrovni. Není zdaleka tak příznivé pro firmy jako prostředí v Dánsku, Rakousku, USA nebo Hong Kongu, ale je hodnoceno lépe než prostředí na Slovensku nebo v Maďarsku. V komplexním indexu náročnosti podnikání (složeného z mnoha faktorů od hodnocení náročnosti založení firmy, daňového prostředí, stavebních předpisů, úvěrového prostředí, ochrany investic, volnosti mezinárodního obchodu, vynucování smluv a řešení insolvence) jsme také na průměru daleko za USA, Německem a Rakouskem, ale zároveň jsme před Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem.
Důležitým momentem při podnikání je délka výpovědní doby zaměstnanců. Zde máme s dvou měsíční lhůtou mimořádně silnou ochranu zaměstnanců na náklady firem, která ale brzdí tvorbu nových pracovních míst. Některé země jako Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko nebo Maďarsko toto řeší různou délkou výpovědní doby pro zaměstnance, kteří jsou ve firmě krátce a větší ochranou lidí, kteří jsou zaměstnáni delší dobu.
Total Workforce Index hodnotí produktivitu v ČR poměrně vysoko. Tradiční definici produktivity práce, ve které je ČR lehce pod průměrem EU, vylepšuje efektivní fungování trhu práce a počítačová gramotnost.
Nákladovost podnikání zásadně ovlivňuje mzdová úroveň, a to především v provozech s vysokým podílem mzdových nákladů na celkových nákladech. V tomto je Německo, Rakousko a USA na trojnásobné úrovni v porovnání s ČR. Přesto jsme ale na výrazně vyšší úrovni než Rumunsko, Slovensko „Tyto země konkurují ČR v přitahování investic do zpracovatelského průmyslu, zároveň je ale ČR atraktivní destinací pro kvalifikovanou i nekvalifikovanou pracovní sílu z těchto zemí a je možné je považovat za součást českého trhu práce. V roce 2019 jsme našli v ČR práci pro 5.000 pracovníků ze zemí východní a jihovýchodní Evropy na různé typy pozic v IT, inženýringu nebo kvalifikovaných výrobních pozic, které se dlouhodobě nedařilo obsadit českými uchazeči,“ řekla Jaroslava Rezlerová.
Atraktivita českého trhu práce tedy spočívá především v kombinaci relativně nízkých nákladů podnikání a vysoké kvalifikační úrovně obyvatel. Podíl zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, podíl vysoce kvalifikovaných zaměstnanců a digitální gramotnost patří mezi přednosti českého trhu práce. Mohli bychom vytvořit mnohem lepší prostředí pro podnikání a tvorbu dobře placených pracovních míst, pokud se zaměříme na snížení náročnosti podnikání a nákladů na založení firmy, podporu flexibility a alternativních úvazků, potírání šedé ekonomiky a neformálního pracovního trhu, vytváření prostředí ve firmách, veřejném sektoru a politice, které bude více respektovat individuální potřeby lidí, ať už jsou to maminky s dětmi, absolventi, ZTP nebo lidé v předdůchodovém věku.*
Více informací o průzkumu a detailní výsledky všech zemí najdete na stránkách www.totalworkforceindex.com
/zr/
