Českých měst v asociaci přibývá Mezi novými členy ve vedení Národní sítě Zdravých měst ČR (NSZM ČR) je náměstkyně primátora Českých Budějovic Mgr. Vlasta Bohdalová. Velká města v ČR si postupně nacházejí cestu k Projektu Zdravé město, tj. k mezinárodnímu projektu OSN - WHO. České Budějovice jsou...
Českých měst v asociaci přibývá
Mezi novými členy ve vedení Národní sítě Zdravých měst ČR (NSZM ČR) je náměstkyně primátora Českých Budějovic Mgr. Vlasta Bohdalová. Velká města v ČR si postupně nacházejí cestu k Projektu Zdravé město, tj. k mezinárodnímu projektu OSN - WHO. České Budějovice jsou dnes po Brnu druhým největším Zdravým městem v ČR.
[*] Jako představitelka poměrně nového Zdravého města (ZM) jste se stala členkou Rady a posléze i místopředsedkyní NSZM ČR. Jaké jsou vaše první dojmy?
Naše město vstoupilo do asociace Zdravých měst v roce 2000. Byla jsem od počátku přesvědčena, že naše členství má pro město přínos a dnes se mi to potvrzuje. Je velká škoda, že v české části naší republiky je Zdravých měst tak málo. V současné době převažují města z Moravy a Slezska, která dokazují, jak významný a důležitý může být projekt Zdravé město.
Uvedu jen několik faktů: dvě třetiny z 30 Zdravých měst jsou moravská a slezská města, největší Zdravé město je Brno, předsedové NSZM ČR byli dosud všichni z Moravy. To dokazuje, že moravské regiony si vzaly pomyslnou vlajku ZM za svoji dříve, než zbytek ČR. Ale v Čechách už rychle dotahujeme. Kromě Českých Budějovic je mezi členy asociace i nedaleká Třeboň. A přibývají další - Litoměřice, Sedlčany, Chrudim a další.
[*] Proč převažují města z Moravy a Slezska?
Z diskuzí většinou vysvítá, že je to dáno rozdílným způsobem vidění rozvoje aktivit ve městech. Není pravdou, že by v Čechách nebyla města se stejně dobrými výsledky jako na Moravě. Ale například aktivity Českých Budějovic byly dosud četné a dobré, ale rozdrobené.
Nyní vítáme možnost, že je můžeme zastřešit mezinárodním projektem a dát jim nový rozměr, dále je zlepšovat a propagovat v mezinárodním měřítku.
Asociace ZM se ve svých doporučeních a službách zaměřuje na systém rozvoje místních aktivit, jejich vzájemnou komunikaci a také provázanost vůči mezinárodním standardům, například dokumentům Evropské unie a OSN.
Velkým přínosem je vstřícná spolupráce mezi Zdravými městy, která je nebývale intenzivní. Tím, že se scházíme s ostatními představiteli měst, najednou zjistíme, že věci, které u nás děláme několik let, můžeme řešit úplně jinak, produktivněji a lépe.
[*] Jaký je aktuální stav asociace a jaké jsou vaše plány?
Jsem ráda, že Zdravá města ČR jsou součástí mezinárodních uskupení, že mají garanci OSN a WHO (Světové zdravotní organizace), že spolupracují s odbornými partnery na národní úrovni i v Evropě. Považuji zavádění evropských standardů, jako je Zdraví 21, Agenda 21 a NEHAP jako investici do budoucnosti - doufám, že do blízké budoucnosti.
Jako aktuální prioritu vidím v dalším rozšíření sítě Zdravých měst v ČR. Nemyslím tím masovou účast, musíme držet vysokou laťku kvality a nějaká "účast za čárku" by naše image nijak nepodpořila. Mám například představu, že by spolupráce mezi několika důležitými městy v kraji mohla vést ke skutečnému "zdravému regionu", který by ještě efektivněji mohl fungovat např. ve spolupráci s Evropskou unií.
Existuje určitá anomálie ČR oproti zahraničí, kterou jsem si plně uvědomila při letošní mezinárodní konferenci Zdravých měst v Brně. Zde se sešli zástupci národních sítí z 26 zemí Evropy a prezentovali aktuální stav v tom kterém státě. Prezentace ukázaly, že evropská města jsou velice často velká města i velkoměsta - Vídeň, Milano, Göteborg, Liverpool, Dublin a jiné. Ve finské národní síti je 8 měst, ale žije v nich 30 % finské populace.
V České republice je členských měst 30, ale obyvatel pouze 10 % (i když na naše poměry je to hodně). Příčinou je jednak statistický průměr našich municipalit, kdy je prostě dané, že máme velký počet malých měst, jednak řada větších měst, která by mohla s výhodou využívat služeb asociace, stejně jako to dělají České Budějovice, buď o této možnosti neví nebo ji podceňují. Přesto právě pro větší města je široce a strategicky pojatý projekt přínosem, který lidé a organizace ve městě většinou oceňují, protože cítí, že jim ve výsledku přináší lepší kvalitu života.
Věřím tedy, že se situace brzy zlepší. Máme zprávy z několika velkých měst, které v současné době projednávají vstup do naší asociace. Takže k Brnu, Českým Budějovicím, Zlínu a Karviné brzy přibudou další velká města z ČR.
[*] Jaký má Zdravé město význam pro místní aktivity v Českých Budějovicích?
V současné době jsme v přípravné fázi Plánu zdraví v Českých Budějovicích. Postupujeme ve spolupráci s NSZM ČR a oslovili jsme již velké množství partnerských organizací ve městě a nabídli jsme jim zapojení v rámci Zdravého města. Jsou to partneři jak ze sféry státních organizací a institucí, tak z nevládních organizací, škol, ale i z firem a podniků. Týmové práce na téma Zdravé město se účastní také zástupci odborů magistrátu, městské policie a jiných organizací zřizovaných magistrátem.
Protože jsou jižní Čechy tradičním regionem výrobců zemědělských produktů a potravin, chtěli bychom do spolupráce na projektu úzce zapojit místní výrobce, například mlékárny, drůbežárny a rybářské závody. Považujeme zdravé stravování za jeden ze základních bodů Zdravého města, i když jsme si vědomi toho, že pro kvalitní a zdravý život je toho zapotřebí daleko více.
Také bych ráda uvedla naše osvědčené nevládní partnery, jako je Nadace Ema, sdružení Krokodýl, Sdružení diabetiků, Parkinsonova společnost a mnoho dalších občanských sdružení, spolků a klubů v Českých Budějovicích, které se zabývají činnostmi pro nejrůznější skupiny obyvatel.
Věřím, že každá z těchto partnerských organizací bude nositelem určité části aktivit Zdravého města.
Jsou také oblasti, kde jistě Zdravé město přispěje k větší intenzivitě místních aktivit. Nedávno jsme například projednávali na sociální komisi oblast, která se trochu ve městech opomíjí, a tou je psychika a duševní zdraví.
V rámci našeho Plánu zdraví chceme navázat lepší spolupráci s psychology a psychiatry, abychom přinášeli osvětu a programy v této oblasti. Například problém stresu se dnes týká nejen podnikatelů, ale také děti, takže je nutné působit v prevenci ve školách i vůči rodinám. Již vzniklé problémy nám pomůže řešit třeba naše krizové centrum, kde působí zkušení odborníci.
V Českých Budějovicích nám jde skutečně o zdraví jako o pocit pohody fyzické i duševní. Jsem přesvědčena, že k této pohodě našich obyvatel můžeme jako Zdravé město v mnohém přispět.
Petr Nový
