Základní školy po celé České republice praskají ve švech a do první třídy tento rok nastoupí dokonce ještě více dětí než v roce minulém. Demografická křivka podpořená migrací se tak projeví nejen v lavicích, ale také na silnicích, zastávkách a přechodech pro chodce. Komunikační platforma obdržela ve srovnání s loňským srpnem už o 10 % více hlášených podnětů spojených se školními přípravami.
Nejaktivnější jsou přitom rodiče ve středně velkých a velkých městech. Pokud se k aktivitě a spolupráci s úřady rozhodnou, oznamují průměrně 2,8 podnětů a ve srovnání s ostatními uživateli komunikační platformy se nebojí problémy podrobně popsat. „Je vidět, že rodiče jsou opatrní, svědomití a už od poloviny prázdnin si více všímají situace v okolí škol. K nejčastěji nahlášeným situacím, které v Munipolis ve spojení s novým školním rokem zaznamenáváme, patří nevhodně parkující automobily zakrývající vhled do vozovky z přechodu pro chodce, stejně tak umístěné popelnice, případně nepořádek v podobě například vyřazeného nábytku,“ vysvětluje ředitel platformy Ondřej Švrček s tím, že také v případě měst vidí vyšší aktivitu při řešení podnětů.
V srpnu a září pak na platformě každoročně roste i počet nahlášených rizikových přístřešků lidí bez domova nebo narkomanů, nacházející se kolem tras školáků.
Nejsou to ale jen města a rodiče, kdo se na bezpečnosti na cestách v bezprostřední blízkosti škol podílí. Stále častěji se obcím daří najít dohodu například s místními podniky, které mohou v ranních hodinách například nabádat své dopravce k tomu, aby se cestě obcí nebo okolí školy vyhnuli. Podobně je tomu i ve středočeské Kamenici – v obci s nejvíce obyvateli v České republice vyšel dětem i rodičům vstříc místní Strojmetal, který zaměstnává více než 500 osob, ale své dopravce z areálu mezi sedmou a osmou hodinou ranní nepouští.
„Pravidlo u nás funguje již několik let a osvědčilo se. Místní přístup oceňují, logistika si s mírným omezením poradí a pokud dopravce už do obce v danou hodinu míří, je poučen o alternativních cestách,“ uvádí HR ředitel společnosti Jiří Žáček.
Přístup a problémy se ale významně liší na základě velikosti obce a přístupu starosty. Zatímco v menších obcích je taková dohoda možná a dává smysl pro všechny strany, větší města řeší problémy zcela jiné. Například Asociace moderně komunikujících samospráv přiznává, že zatímco ve velkých městech jsou již standardem začátku a konce školního roku například navýšené policejní hlídky na přechodech frekventovaných silnic, v menších obcích ale takovou iniciativu nenajdete a problémem jsou spíše přehledně označené zastávky a přechody pro chodce, které na vesnicích mohou chybět i úplně.
Přesto, že ke konci září podle Ondřeje Švrčka vyšší frekvence oznámení utichne, už v listopadu čeká vedení obcí starost nová. Spolu s krátkými dny se totiž do ulic vrátí i problematika nefunkčního osvětlení na chodnících i přechodech pro chodce. Nefunkční nebo špatně svítící lampy v takovém případě doporučuje identifikovat podle kovového štítku s unikátním číslem, který je možné vyfotit a v rámci hlášení sdílet. Servisní službu navede přímo k vadnému kusu a šance na rychlou a efektivní opravu se tak výrazně zvýší. Starostům totiž počet oznámení zatím každoročně přibývá. Podle Ondřeje Švrčka přitom není na vině vyšší výskyt problémů, ale větší pozornost obyvatel obcí a ochota s městem komunikovat. „Obce se nebojí být transparentní a jejich vedení pochopilo možnost problémy řešit jako výsadu, díky tomu jsou otevřenější i jejich občané a nebojí se komunikaci navázat.“*
/zr/
