Členové hodnotitelské komise soutěže Cesty městy v létě navštívili všech 43 projektů, s nimiž radnice a magistráty letos usilují o úspěch v této soutěži ve zklidňování dopravy.
Zástupci komise nevynechali ani Olomouc, Vikýřovice, Šternberk a Prostějov. Koneckonců výsledky soutěže mají být vyhlášeny už 17. září v Krásné Lípě, která patřila k loňským vítězům.
OLOMOUC: KAMIONY VEN Z MĚSTA!
Na Moravě a ve Slezsku je po Brně dopravou nejvíce zatíženým městem Olomouc. Navzdory úsilí magistrátu však nové úseky obchvatu kolem města byly zpoplatněny. Tranzitní doprava se proto i nadále tlačila do města, neboť řidiči kamionů chtěli ušetřit za mýtné. Například když v listopadu 2007 byla jako součást obchvatu zprovozněna první etapa tzv. Západní tangenty, podíl nákladní dopravy na komunikaci I/I/35, vedoucí ulicemi Pražská, Foerstrova, Albertova a dále na ulice Velkomoravskou, Tovární a Lipenskou, v podstatě neklesal. Po zvážení všech variant a dohodě s dopravní policií město zakázalo vjezd vozidel s celkovou hmotností nad 12 tun do Foerstrovy ulice, aby znemožnilo jejich jízdu městem. Projekt Dopravní omezení na Foerstrově ulici z přelomu loňského a letošního roku si vyžádal náklady 0,5 mil. Kč, zejména na pořízení a instalaci dopravního značení. Nízká investice přinesla významný efekt: Původní, téměř 7% podíl nákladní dopravy na této ulici se už krátce po osazení značek snížil na 1,2 %. Ještě patrnější je rozdíl v noci, kdy místo dřívějších 27 % nákladní doprava nyní tvoří necelá 4 %.
Jenže někteří řidiči takřka vzápětí začali jezdit souběžnými ulicemi, byť za cenu toho, že přitom absolvují kratší úsek, v němž s vozidlem nad 12 tun nemají co pohledávat. Zvýšený pohyb kamionů na paralelních komunikacích dokonce přiměl tamní obyvatele k protestům. Magistrát teď chce ve spolupráci s Policií ČR a Celní správou ČR dosáhnout toho, aby Foerstrova a s ní souběžné ulice v Olomouci vešly do povědomí evropské komunity řidičů kamionů jako "rizikové", kde se pokutě nelze vyhnout.
VIKÝŘOVICE: KUDY DO AREÁLU?
Vcelku jednoduché, byť nikoliv okamžité bylo i řešení, k němuž sáhli v obci Vikýřovice na Šumpersku. Obyvatelé Krenišovské ulice tam trpěli nákladní dopravou, jejíž intenzita rostla s příchodem dalších investorů do místního podnikatelského areálu. Podle starostky Ing. Zdeňky Riedlové kvůli negativním vyjádřením odboru dopravy šumperské radnice situaci nešlo řešit dopravními značkami Zákaz vjezdu vozidel nad 3,5 t či Obytná zóna. Vše ztěžoval i fakt, že ulice, ač svým charakterem jednoznačně místní komunikace, je stále "trojkou" ve vlastnictví kraje. I po peticích občanů nakonec byla s významným finančním přispěním Olomouckého kraje vybudována nová obslužná komunikace, která u podnikatelského areálu umožňuje vjezd a výjezd vozidel a jejich přímé nasměrování na průtah obcí na komunikaci I/11, aniž by musela projíždět Krenišovskou ulicí. Název soutěžního projektu - Zvýšení bezpečnosti pěších a cyklistů, je tak velmi příhodný.
ŠTERNBERK:VZHLEDNÉ ZKLIDNĚNÍ
Město Šternberk triumfovalo v soutěži Cesty městy už předloni, ale každý rok se do ní hlásí s dalšími projekty. Letos to jsou Stavební úpravy silnice I/46 - Jívavská ulice. Průtah silnice I/46 je hlavní komunikační tepnou města. Její vcelku rovný úsek právě v Jívavské ulici táhle klesá k centru, což řidiče svádělo překračovat nejvyšší povolenou rychlost. Navíc v této lokalitě silnice rozdělovala město, když na jedné straně je škola a nemocnice a na druhé sídliště, supermarket i městské koupaliště.
Filozofii projektu popsal jeho autor Ing. Petr Doležel z projekční kanceláře DS+GEO projekt Olomouc. "Na Jívavské ulici bylo nutné ponechat celou pravou stranu směrem z centra, kde je koryto potoka, s nímž se nedalo pracovat, protože by se značně prodražila stavba i zábory pozemků. Proto jsou v úseku ostrůvky, které zklidňují dopravu vybočováním trasy, a to hlavně na příjezdu od Opavy. Drobné kompromisy byly vynuceny požadavky Ředitelství silnic a dálnic, neboť do vybudování obchvatu města stále jde o silnici I. třídy. Požadavky se týkaly zejména zvětšené velikosti podélných parkovacích stání a vydláždění dělicího pásu před stávající okružní křižovatkou."
Úpravy ulice Jívavská nejenže pomohly zklidnit dopravu a zvýšit bezpečnost zejména chodců. Ale vtiskly lokalitě i nový půvab a ještě předznamenávají prodloužení současné cyklostezky, která zatím vede od okružní křižovatky jen k nemocnici.
PROSTĚJOV: NEJEN CYKLOSTEZKA
Prostějov přihlásil do soutěže projekty: Humanizace sídliště Hloučela - Okrskový park, Okružní křižovatka Brněnská-Okružní a Cyklostezka Rejskova ulice. Jakkoliv první projekt zahrnuje i odklon cyklistů z frekventované ulice na cyklostezku napříč parkem, spíše by patřil mezi favority v některé soutěži o zvelebení veřejných prostranství. Druhý projekt je zajímavý tím, jak původní průsečná, dříve nejrizikovější křižovatka ve městě byla přebudována na klidnou čtyřramennou okružní křižovatku.
Cyklostezka v Rejskově ulici dokládá, jak v Prostějově cílevědomě vytvářejí infrastrukturu pro cyklisty: Od roku 1997 tam vzniklo téměř 15 kilometrů cyklostezek, od roku 2004 radnice přitom postupuje podle městského generelu cyklistické dopravy. Cyklo-stezky vedou nejen centrem, ale směřují i do místních částí a okolních obcí, a propojují je tak s městem. V Rejskově ulici je 270 metrů dlouhá a tři metry široká obousměrná cyklostezka oddělena od chodníku pro pěší i od vozovky zelenými pruhy a zkvalitňuje celý uliční prostor.
IVAN RYŠAVÝ
