Novátorský počin v oblasti ochrany před očekávanými, ale hlavně před bleskovými povodněmi a zároveň alternativa k mobilním systémům zábran, o kterých soustavně informujeme na stránkách Moderní obce. Tak lze charakterizovat patent protipovodňového chodníku.
Autor myšlenky, vystudovaný konstruktér a dlouholetý projektant v oboru dřevostaveb a původce několika patentů Stanislav Eismann, už má i tento svůj vynález chráněn Úřadem průmyslového vlastnictví. A pokud se týká uvádění myšlenky v život, maketa protipovodňového chodníku prošla loni v létě úspěšným testem.
TRVALÉ PROTIPOVODŇOVÉ OPATŘENÍ
Časté přívalové srážky postihují všechny oblasti ČR. Záplava, která následuje, přichází nenadále, během desítek minut a velmi rychle též opadne. Její rychlost a nemožnost vždy přesně předpovědět, která území postihne, v podstatě vylučuje nasadit účinné známé protipovodňové zábrany.
Jako protiopatření se budují protipovodňové stěny, poldry apod., což je finančně nákladné. Z hlediska individuální ochrany domů jsou známé zábrany z pytlů s pískem, zalepování stavebních otvorů či jiná lokální ochrana proti průniku vody do staveb. Nevýhodou dosud používaných mobilních systémů je časová prodleva s jejich nasazením od okamžiku indikace záplavy do její aktivizace (až desítky hodin).
Z dosavadních zkušeností lze vyvodit, že do budoucna by opatření k ochraně obydlí a majetku měla plnit tato kritéria:
zabudování systému ochrany na ohroženém místě;
nesmí se narušit architektonický vzhled dané oblasti nebo objektu;
aktivace v řádu vteřin, nejdéle minut;
zařízení musí i v klidové poloze sloužit dané obci či městu i k jinému účelu;
zařízení musí být cenově dostupné;
univerzální použitelnost: pro celé postihované aglomerace (chránit i bloky budov) i pro individuální rodinnou výstavbu.
JAK CHODNÍK FUNGUJE
Principem protipovodňového chodníku, je betonový základ zapuštěný v zemi kolem stavby nebo bloku domů. Jako vlastní protipovodňová ochrana slouží sklopně skládaná stěna pevně a vodovzdorně spojená s betonovým základem. V klidovém stavu je zařízení zapuštěno do úrovně betonového základu usazeného nad úroveň terénu a tvoří pochozí nebo okapový chodník.
Osazení betonového základu vytváří zároveň obrubník chodníku. Při indikaci zvýšené hladiny dešťové vody vizuálně, příp. pomocí čidla v prostoru betonového základu pod rámy dojde k aktivaci systému zdvihu. Bude-li protipovodňový chodník instalován v obcích či městech, bude součástí aktivace i hlasový signál předcházející zdvihu stěny, aby nedošlo k úrazu chodců.
Zdvih stěny zabezpečují hydraulické případně pneumatické válce umístěné v pouzdru na spodní straně rámů, jež tvoří vlastní sklopně skládanou stěnu. Použití hydrauliky, vzduchu či mechaniky na zdvih a zajištění stěny proti tlaku vody umožňuje aktivaci systému v řádu pár desítek vteřin. Po vztyčení lze stěnu zafixovat proti sklopení tlakem vody vzpěrami, jež jsou v klidovém stavu uloženy v prostoru pod rámy.
U varianty rohového řešení se po vztyčení zábran automaticky vyklopí, na speciálním otočném zařízení, rohový díl a spoje se utěsní tlakem válců. Technické rozpracování systému umožňuje řešit i snížené vjezdy do zahrad a podzemních garáží, ohyby choníků atd.
Vodu, která přeteče přes stěnu do žlabu v betonovém základu, lze odvádět do kanalizace svody v betonovém základu nebo v případě povodně a utěsnění svodů tlakovými vaky, event. speciální klapkou, která se uzavře současně se vztyčením zábrany, lze průběžně čerpat ponorným čerpadlem.
VÍCEÚČELOVÉ VYUŽITÍ
Systém protipovodňového chodníku lze použít především k ochraně proti záplavám z přívalových dešťů, kdy hladina dosahuje výšku max. 1,2 m, ale i ve variantě dvoudílné stěny proti povodním do výšky 2 m. Svou roli má i pochozí plocha z tahokovných podlahových roštů s protismykovou povrchovou úpravou nebo kompozitních či jiných materiálů na bázi plastů. Chodník může sloužit i k odklonění toku vody.
Z vyjádření zástupce Generálního ředitelství HZS ČR, který byl přítomen testování makety chodníku, vybíráme: »Protipovodňový chodník s hydraulickým, pneumatickým nebo mechanickým pohonem může velmi účinně ochránit domy při povodních zejména v záplavových územích. Efektivní může být při tzv. bleskových povodních.«
Najde-li tvůrce vynálezu investora, mohl by protipovodňový chodník v budoucnu přispět k ochraně veřejného i soukromého majetku. Více na Facebooku (www.facebook.com/pages/Zdvihací-domy-Protipovoďnový-podnik/624807810869299).
Hydraulický zdvih dvoudílné stěny protipovodňového chodníku.
Příklad použití jednodílné protizáplavové sklopné stěny zabudované do chodníkového prefabrikátu. Zdvih zajišťují hydraulické válce umístěné v kovových pouzdrech v prostoru pod kovovými díly stěny. Fixace je provedena trojúhelníkovými vzpěrami.
Možné využití sklopně skládané protipovodňové stěny s variantami zdvihu. V levé polovině zdvih pomocí přenosného navijáku za využití speciálních spojovacích prvků použitelných při ručním zdvihu stěny po jednotlivých dílech. V pravé polovině zdvih pomocí hydrauliky. Na levé polovině obrázku jsou základy zhotoveny z prefabrikátů a napravo pomocí kovové šablony.
Povodňový chodník nenaruší vzhled či funkci ulice, chrání dům i celý blok.
FOTO: archiv S. Eismanna
