Podle průzkumu společnosti Accenture realizovaného ve Velké Británii na více než 2000 zaměstnancích čtyři z 10 lidí (39 %) již používají ke zvládání stresu, zlepšení spánku a posílení duševní pohody technologie, jako jsou on-line služby, mobilní aplikace a nositelná zařízení. Proaktivní využití technologií je důsledkem toho, že čím dál tím větší podíl lidí má psychické problémy – potýkala se s nimi více než polovina (55 %) respondentů. V této skupině je využití technologií k péči o duševní pohodu ještě vyšší, a to 46 %.
Není proto divu, že většina respondentů (77 %) se domnívá, že lidé by měli podniknout aktivní kroky k řízení svého duševního zdraví. Více než polovina (57 %) respondentů uvedla, že aplikace a on-line technologie se stanou první možností, kterou v takovémto případě zvolí. Většina z nich využila nebo by využila on-line poradenské služby nebo linky pomoci (72 %), aplikace pro meditaci nebo relaxaci (69 %), on-line chatovací místnosti a podpůrné skupiny (67 %) a interaktivní služby GP (65 %). Přibližně polovina (52 %) by navíc použila chatbota využívajícího umělou inteligenci, aby podpořil jejich duševní pohodu. Ještě více, a to 55 % lidí věří, že virtuální realita může pomáhat s řešením problematiky duševního zdraví.
Dvě třetiny (67 %) z těch, kteří použili technologii na podporu svého duševního zdraví uvedly, že jejich volba technologie byla založena na doporučení zdravotnických pracovníků. Nicméně jeden ze tří respondentů (32 %) hodlá použít technologii na podporu svého duševního zdraví bez jakéhokoli odborného poradenství a tři ze čtyř (75 %) by zvážili použití technologie, aniž by věděli, jak důkladně byla testována.
„Vzhledem k tomu, že se rozšiřuje nabídka technologií pro duševní zdraví, mohou společnosti podporovat své zaměstnance tak, že jim poskytnou přístup k nástrojům, které byly otestovány a jsou považovány za efektivní,“ říká Barbara Harvey, výkonná ředitelka společnosti Accenture a vedoucí oddělení duševního zdraví ve Velké Británii. „Technologie však budou vždy jen součástí řešení – nenahrazují lidi, kteří spolu mluví a podporují se. Je to jen část vytváření skutečně lidského pracoviště, kde se každý cítí bezpečně a neskrývá zájem o duševní zdraví.“
Téměř devět z deseti respondentů (87 %) se domnívá, že roste informovanost o duševním zdraví a že lidé jsou ochotní o těchto otázkách hovořit otevřeněji, než tomu bylo před několika lety (82 %). Výrazný dopad na obecné povědomí měla ochota vysoce postavených lidí hovořit o svých vlastních problémech v oblasti duševního zdraví, jak uvedla více než polovina (53 %) respondentů.
Jiná je situace na pracovištích. Jen jeden z pěti zaměstnanců (22 %) uvedl, že jsou v hovorech s kolegy otevřeni v otázkách duševního zdraví. Nejčastěji uváděnými důvody, kvůli nimž respondenti nechtějí diskutovat o problémech s duševním zdravím, jsou strach, že se s nimi bude zacházet jinak (39 %), rozpaky (30 %) a přesvědčení, že by to poškodilo jejich kariérní vyhlídky (27 %). Pouze 14 % uvedlo, že se o důležitosti péče o duševní zdraví na pracovišti hovořilo nebo hovoří.
Další z klíčových zjištění průzkumu: pouze čtvrtina (25 %) respondentů věděla o nějakých iniciativách k podpoře duševního zdraví v jejich společnosti a pouze jeden z pěti (20 %) uvedl, že jejich organizace má kodifikovanou strategii v oblasti duševního zdraví. Průzkum také zjistil, že mladší lidé využívají technologie na podporu svého duševního zdraví v podstatně větší míře. Pro porovnání: z generací Y a Z hodlá používat aplikace pro chytré telefony k péči o své duševní zdraví 75 % respondentů, z generace X to bylo 53 % a z období baby boomu jen 36 % respondentů. Při využívání technologií dominují muži: z generace Y chce hledat podporu prostřednictvím technologie 86 % mužů (a pouze 66 % žen), kteří uvedli, že by použili nebo by zvážili používání aplikací nebo interaktivních testů, které pomáhají diagnostikovat duševní zdraví.
Je však také otázkou, proč se mladí lidé dostávají do duševních těžkostí a závislostí, zda jim k tomu paradoxně ony technologie právě nepomáhají.*
/TZ/
