01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

CHYBĚJÍ JASNÁ PRAVIDLA

Jiřetín pod Jedlovou (580 obyvatel) ve spolupráci s místní tělovýchovnou jednotou postupně od roku 1986 začal budovat a stále ještě buduje sportovní areál. V letech 1986-1990 jsme postavili tři antukové kurty, atletickou minidráhu (60 m, dálka, koule), v dalších letech (1993-1995) jsme dokončili...

Jiřetín pod Jedlovou (580 obyvatel) ve spolupráci s místní tělovýchovnou jednotou postupně od roku 1986 začal budovat a stále ještě buduje sportovní areál.

V letech 1986-1990 jsme postavili tři antukové kurty, atletickou minidráhu (60 m, dálka, koule), v dalších letech (1993-1995) jsme dokončili hřiště minikopané, minigolfu, venkovní bazén 9x25 m a rekonstrukci hlavního hřiště na kopanou. Areál jsme v období 1996-1999 doplnili o univerzální hřiště pro nohejbal, odbíjenou, košíkovou, dětské hřiště a plochu pro beach sporty (44x22 m), kde se hraje hlavně odbíjená.

ŠKOLA SPORTU

V této době též skončila částečná obnova bývalého objektu základní a mateřské školy, která stojí přímo v tomto areálu. Působí zde pouze mateřská škola a zbývající část se postupně mění na objekt "Mládeže, volného času, sportu a zábavy". Takže, místo sklepa patřícího k bytu školníka máme saunu, místo šaten na převlékání klub s občerstvením a posilovnu, místo protiatomového krytu pro děti sociálky, místo dvou tříd v I. patře malou tělocvičnu (stolní tenis, košíková, florbal).

Na místech zbývajících dvou tříd a velké chodby je společenský sál pro 60 lidí, klubovna a turistická ubytovna. Dohoda mezi místní TJ a obecním úřadem z roku 1995 řeší podmínky, za kterých obec provozuje celý sportovní areál. Náš úřad v ní garantuje údržbu a úhradu většiny nákladů na provoz areálu, ale také možnosti jeho využívání stávajícími sportovními oddíly místní TJ včetně školy sportu, která se zaměřuje na mládež. Se společně vybudovaným majetkem též podniká formou pořádání různých sportovních, ale i nesportovních akcí.

Vymysleli jsme také pro vstup na jednotlivá sportoviště systém zlevněných permanentních vstupenek včetně dalších slev pro členy místních TJ a trvale bydlící občany.

Obec zaměstnává na plný úvazek jednoho pracovníka, který se o vše související s provozem areálu včetně zajištění jeho dalšího využití na komerční bázi stará. Zjišťuje též 2x v týdnu společně s dobrovolnými pomocníky provoz zmiňované školy sportu. Do této školy chodí mládež nejenom z naší obce, ale i z obcí sousedních, tj. Dolního a Horního Podluží.

PŘEDCHÁZET NUDĚ

Domnívám se, že je vhodné v této době mládeži připravit určitou alternativu týkající se trávení volného času. Bohužel, rodina ani škola tuto úlohu neplní mnohdy v dostatečné míře. Proto je nutné, aby se i obce zapojily a pokusily se rozšířit škálu nabídky. Všichni totiž dobře víme, kam až je nuda schopná mladé lidi zavést.

Děti se seznamují se základy kopané, stolního tenisu, minigolfu, florbalu, košíkové, odbíjené, tenisu, nohejbalu a atletiky. Ti starší navštěvují též posilovnu.

Uvedenou koncepci zajištění provozu našich tělovýchovných zařízení schválilo zastupitelstvo obce, protože ji chápe jako službu občanům. Je si totiž vědomé, že nelze z několikaleté koncepce ustoupit i proto, že nároky na šíři a kvalitu poskytovaných služeb návštěvníky rok od roku stoupají.

STÁLE NEJSME SPOKOJENI

Lidé si snad již konečně začínají uvědomovat, že návštěva sportovního areálu je nutná, pokud chtějí něco pro utužení svého zdraví udělat. Naše obec, která v celostátní soutěži vyhlašované Ministerstvem pro místní rozvoj a Spolkem pro obnovu venkova získala v roce 1998 titul "Vesnice roku", v této oblasti pro své občany, ale i přespolní návštěvníky a chalupáře odvedla skutečně velký kus práce. Možná, že i to částečně přispělo k získání titulu.

Přesto stále nejsme spokojeni. Návštěvy v obcích na západ od naší hranice, tj. v sousední SRN nás v tom utvrzují. Jednak víme, že síť těchto zařízení je podstatně širší (sportovní areál je vybudován téměř v každé obci), chování a vztah návštěvníků k již vybudovaným plochám a pořádku je šetrnější a podpora státu je mnohem štědřejší než u nás.

Dle mého názoru schází státní program rozvoje rekreační tělovýchovy pro všechny s jasnými pravidly a možnostmi grantových podpor, a to všem subjektům včetně soukromého.

JOSEF ZOSER,

starosta

FOTO ARCHÍV

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down